PANEL 1: Zákaz konkurence po skončení výkonu funkce (podmínky, doba, protiplnění)

Zákaz konkurence po skončení výkonu funkce
Autor: Jana Guričová
Verze ke stažení: ve formátu pdf

ABSTRAKT
V obchodním světě lze na konkurenci pohlédnou dvěma způsoby. Podnikateli může být motorem, který ho nutí se zlepšovat a vyvíjet. Na druhou stranu boj s ní bývá velmi těžký a pokud je podnikatel neúspěšný, bude trhem odsouzen k nezdarům. V případě, že hrozí konkurence od osoby, která zná společnost ,,zevnitř”, je seznámena blíže s jejím chodem, strategiemi, plány, klientelou, jen těžko na takové najdeme nějaká pozitiva. Navíc vztah mezi společností a jinou osobou nemusí být trvalý. Člověk je přirozeně tvor zvídavý a učenliví, své poznatky nabývá a poté má tendenci je uplatňovat. V souvislosti se statutární orgány není zákonem konkurenční doložka upravena, nicméně judikatura zde nakonec uznala prostor pro autonomii vůle. Jenže vše má své, mnohdy těžko odhadnutelné, meze. Mým cílem je možnosti rozšíření zákazu konkurenčního jednání statutárních orgánů na období po zániku funkce prozkoumat, a navrhnout, jak postupovat při sjednávání, co vše zvážit a zohlednit, aby mohl být tento smluvní institut využíván k plnění  svého účelu bez větších rizik a nemilých překvapení.

Zákaz konkurence po skončení výkonu funkce (podmínky, doba, protiplnění)
Autor: Hana Pisaková, 2. ročník
Verze ke stažení: ve formátu pdf

ABSTRAKT
Jedním ze zájmů společnosti v konkurenčním prostředí je chránit se před ohrožením ze strany těch, kteří při hospodářském spojení se společností nabyli informace, znalosti technologických postupů a jiné výhody, které by mohli využít k prospěchu sebe nebo jiných subjektů jak za trvání funkce nebo zaměstnaneckého poměru, tak i následně po jeho skončení. V souvislosti s tím se omezení bude týkat jak zaměstnanců, tak i jednatelů, členů dozorčí rady či představenstva a společníků v závislosti na tom, jaká je forma společnosti a jak je formulována společenská smlouva.
V českém právu lze využít k ochraně zájmů společnosti různé nástroje, z nichž nejdůležitější jsou konkurenční (soutěžní) doložka a zákaz konkurence. Základním východiskem ve vztahu společnost – společník, člen dozorčí rady či jednatel je loajalita vůči společnosti a to jak za dobu přímého působení ve společnosti, tak do určité míry i po skončení tohoto vztahu.

PANEL 2: Rozdělení zisku (vlastních zdrojů) a výplata dividendy (tantiémy)

Dividendová politika a její limity v obchodním právu
Autor: Josef Kříž, 3. ročník
Verze ke stažení: ve formátu pdf

ABSTRAKT
Tato práce vychází z ekonomicko-právního pohledu na korporace, které vychází z presumpce, že hlavním cílem každé jurisdikce je efektivní fungování kapitálových společností. Korporační právo má dva úkoly: 1) nastavit řádně fungující mechanismus pro podnikání se všemi důležitými znaky a 2) redukovat náklady zmocnění, které v rámci korporace vznikají. Nejdříve se zabývá otázkou, proč firmy platí dividendy. Jednoznačná odpověď však neexistuje. Nejuznávanější teorie však říká, že firma vyplácí dividendy především v případech, kdy má velké množství nerozděleného zisku a žádné další investiční příležitosti, čímž předchází zvýšeným nákladům zmocnění mezi vlastníky a managementem. Důležité je si uvědomit, že vyplácení dividend má velký vliv na poměr vlastních a cizích zdrojů, z čehož vyplývá, že rozhodování o výplatě dividend může mít zásadní následky (např. ve výši úroku, jaký poskytne věřitel). Čili je zapotřebí mít relevantní informace o vnitřních poměrech ve firmě, které má především management. Z čehož také vyplývá jedno z hlavních úskalí výplat dividend, na něž je zaměřena tato práce. Tedy, náklady zmocnění mezi vlastníky a managementem v souvislosti s výplatou dividend a jejich regulace. Dospíváme k názoru, že velkou část těchto problémů řeší efektivní tržní mechanismy (trh manažerských služeb, produktů a akcií), nicméně vzhledem k možným velkým excesům (a faktem, že v českém prostředí nelze na tyto mechanismy tak úplně spoléhat) je zde vedle toho důležitá i regulace právní, především fiduciární povinnost managementu a spolurozhodování valné hromady o rozdělení zisku. Z důvodu komplexnosti jsou v práci naznačeny i zbylé dvě oblasti. Nejdříve je zmíněna problematika ochrany věřitelů, která je provedena především implementací druhé směrnice ohledně možnosti, kdy není možné vyplatit dividendu z důvodu ochrany základního kapitálu. A poté oblast ochrany menšiny ve společnosti při výplatě dividend, která právě většinou bývá středem pozornosti důležitých případů spojených s výplatou dividend. Zde je důležitá role právních principů (rovnost a loajalita), případně právních pravidel (stejná výše dividend na jednu stejnou akcii) a následné soudní ochrany.

Rozdělení zisku (vlastních zdrojů) a výplata dividendy (tantiémy)
Autor: Petr Škadra, 3. ročník
Verze ke stažení: ve formátu pdf

ABSTRAKT
Práce pojednává o právní úpravě rozdělování zisku a jiných zdrojů v akciové společnosti. Cílem práce je vymezit podmínky,  které musí být splněny, aby mohla společnost zisk (zdroje) rozdělit. Autor se zamýšlí nad úpravou způsobu rozdělování ve stanovách a vyjadřuje se k názoru o nutnosti taxativního určení způsobů rozdělování zisku. Obchodní zákoník vymezuje tři druhy rozdělování zisku – podíly na zisku akcionářů (dividendy), podíly na zisku členů orgánů společnosti (tantiémy) a podíly na zisku zaměstnanců. Ke vztahu prvních dvou se nedávno vyjádřil nejvyšší soud nepříliš přijímaným rozsudkem. Autor částečně rekapituluje odbornou polemiku a nabízí svůj názor. Dále vymezuje zákonné limity pro výši rozdělení zisku. V závěru se autor okrajově věnuje otázkám výplaty dividendy akcionářům.

Aktuální otázky dividendové politiky
Autor: Lucie Kačerová, 3. ročník
Verze ke stažení: ve formátu pdf

ABSTRAKT
V této práci si autor klade za cíl prozkoumat aktuální problematiku dividendové politiky vzešlou z nedávné judikatury tuzemských soudů. V první části je čtenář seznámen s teoretickým pozadím zkoumané problematiky. Rozebírá právo akcionáře na podíl na zisku z pohledu platného práva, stručně vymezuje dividendovou politiku, jakož i právo členů orgánů společnosti na zisk. Klíčovým tématem je judikatura českých soudů a analýza reakcí odborné veřejnosti. Stěžejní částí této práce jsou navrhované řešení problému z pohledu de lege lata a de lege ferenda.

Rozdělování zisku společností
Autor: Michal Simčina, 4. ročník
Verze ke stažení: ve formátu pdf

ABSTRAKT
Prvořadým cílem každého podnikatele je dosažení zisku. Tentýž cíl se uplatní i ve vztahu ke společnostem - právnickým osobám, ve kterých je však situace poněkud zkomplikovaná kapitálovou účastí více osob na podnikání takové entity. Tato situace vyžaduje přijetí pravidel, kterými se budou řídit společníci, jakož i společnost při distribuci finančních prostředků, především tedy zisku. Právní řády proto obsahují četné podmínky, které se vztahují k distribuci finančních prostředků uvnitř společnosti. Taková ustanovení sice omezují na první pohled právo akcionáře na zisk, toto omezení je však zároveň vyváženo ochranou třetích osob, společnosti a minoritních akcionářů ať už skrze tvorbu zvláštní fondu rezerv či limitaci zdrojů (zisku) k rozdělení. Taktéž český obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“) detailně upravuje způsob distribuce zisku společnosti a zakotvuje tím některé základní psané principy. Především v posledních letech byl Nejvyšší soud povolán k vymezení některých nepsaných zásad ve světle několika zajímavých kauz. Tento článek má za cíl pomoci čtenáři v orientaci v probíraném tématu, seznámit ho s některými závěry Nejvyššího soudu a přívést ho k zamyšlení nad posuzovanými problémy.

PANEL 3: Započtení

Účinky započtení v obchodněprávních vztazích
Autor: Jakub Porod, 4. ročník
Verze ke stažení: ve formátu pdf

ABSTRAKT
Mějme dva podnikatelské subjekty Áčko a Béčko. Tyto dva subjekty mají za sebou vzájemné pohledávky na peněžité plnění vzniklé z obchodních závazkových vztahů. Rovněž tak předpokládejme, že pohledávky se staly dospělými v jeden okamžik (T). Jediným rozdílem je to, že pohledávka Áčka za Béčkem je opatřena smluvním, tedy vyšším úrokem z prodlení a zajištěna je smluvní pokutou. Áčko započte svoji pohledávku proti pohledávce Béčka.Pohledávky zanikly k okamžiku T. Pohledávky tedy nezačaly produkovat plody v podobě úroků z prodlení? A co se děje se smluvní pokutou a nárokem na náhradu škody?
Jsem toho názoru, že vlivem právní fikce retrospektivního zániku pohledávek, úroky z prodlení nezačaly k pohledávce přirůstat. Je možné to chápat jako jistou sankci za neplnění závazků stranou, která disponuje pohledávkou vybavenou vyšším příslušenstvím. Naopak nárok na smluvní pokutu a náhradu škody však, dle mého názoru, zpětným účinkem započtení zasažen není.

Podmínky započtení
Autor: Karolína Brosková, 5. ročník
Verze ke stažení: ve formátu pdf

ABSTRAKT
Mezi zákonné požadavky přípustnosti pohledávek k započtení patří zejména jejich stejnorodost a splatnost. V různých zemích Evropy pak také pravost a určitost. Tento příspěvek se blíže věnuje charakteru stejnorodosti, u kterého se snaží poukázat na nesoulad hmotněprávní úpravy a účetní praxe. A dále na v české právní úpravě absentující požadavek pravosti a určitosti započítavaných pohledávek. Absence tohoto požadavku se projevuje ve zvýšené aplikaci principu vigilantibus iura, protože vytváří tlak na účastníky započtení, aby si svá práva hlídali, jelikož je hmotné právo nechrání explicitně.

PANEL 4: Generální klauzule nekalé soutěže – legislativní i judikatorní posun posledních let

Nekalá soutěž – způsobilost způsobit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům
Autor: Lenka Petrusková, 3. ročník
Verze ke stažení: ve formatu pdf

ABSTRAKT
Téma práce je způsobilost přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo dalším zákazníkům. Újma- široký pojem-materiální i nemateriální. Samotné způsobení újmy není protiprávní, újma se ostatním soutěžitelům v rámci nekalé soutěže samozřejmě způsobuje, jen se nesmí užít nekalosoutěžní prostředky. Stačí pouhé ohrožení újmou- to musí být reálné, tvz. bagatelní újma- zanedbatelná újma není vlastně újma. Ačkoliv se v textu zákona mluví o přivození újmy jiným soutěžitelům nebo dalším zákazníkům a tato formulace je v množném čísle, je z doktríny vyvozováno, že stačí přivodit újmu jedinému soutěžiteli nebo zákazníkovi, aby byla naplněna nekalá soutěž. Vývoj: o proti prvorepublikové legislativě pojem újma a ne škoda, po transformaci směrnice EP a Rady 2005/29/EP je chráněn nejen soutěžitel, ale i zákazník.

Generální klauzule nekalé soutěže
Autor: Petr Navrátil, 4. ročník
Verze ke stažení: ve formátu pdf

ABSTRAKT
Cílem této skrovné práce byla analýza a komparace generální klauzule v právu českém, německém a návrhu vzorových ustanovení zpracovaných World Intellectual Property Organisation. Důvodem této analýzy (potaţmo komparace) je skutečnost, ţe generální klauzule nekalé soutěţe podléhá výraznému dějinnému diskurzu a jako taková je klíčovým ustanovení soutěţního práva vůbec.
Samotná práce je členěna do pěti kapitol. Kapitola první je úvodní a definuje základní otázky práce. Východiskem celé práce jsou metody analytická a komparativní.
Kapitola druhá je rozdělena do dvou podkapitol a je v ní pojednáno o generální klauzuli v rámci českého práva nekalé soutěţe. První podkapitola se zabývá úpravou meziválečnou. Druhá podkapitola pojednává o právu proti nekalé soutěţi a generální klauzuli v současné (a částečně téţ v moţné budoucí) úpravě.
Kapitola třetí je rozdělena taktéţ do dvou podkapitol a zaobírá se především relevantními právními předpisy německými, stejně tak jako relevantní judikaturou soudů německých. První podkapitola se věnuje německému zákonu z roku 1909. Druhá podkapitola analyzuje pojem generální klauzule v německém Gesetz gegen den unlauteren Wettbewerb (UWG), přičemţ se snaţí postihnout zkoumanou normu v jejích historických proměnách.
Kapitola čtvrtá se zaobírá vzorovým zněním generální klauzule v návrhu World Intellectual Property Organisation.
Závěry jsou shrnuty v kapitole páté, kde je konstatováno, ţe jakkoliv podléhala generální klauzule (ať jiţ v právu německém nebo českém) výrazným jazykovým (potaţmo terminologickým) změnám, její základní smysl a účel, jakoţto otevřené právní koncepce, směřoval a směřuje k extenzivnímu chápání a výkladu ochrany proti právu nekalé soutěţe.

Jednání v hospodářské soutěži a hospodářském styku
Autor: Slaven Elčić, 3. ročník
Verze ke stažení: ve formátu pdf

ABSTRAKT
Práce má za cíl zasadit pojmy hospodářská soutěž a hospodářský styk do kontextu vývoje těchto pojmů v judikatuře i právní nauce od dob první republiky až po současnou úpravu. Hlavním důvodem pro sepsání práce je novela obchodního zákoníku zákonem č. 152/2010, tzv. „katalogová novela,“ která postavila oba dva pojmy, historicky ovšem odlišované, vedle sebe. Skrze hodnocení vývoje a různých možných výkladů obou pojmů docházím k závěru, že zásah, motivovaný jednou poměrně úzkou skupinou skutkových podstat, je zcela neúměrný a může mít daleko rozsáhlejší dopad na úpravu nekalé soutěže, než patrně zákonodárce zamýšlel. V závěru práce jsou k úvaze nabídnuty některé možnosti řešení nastalé situace.

PANEL 5: Odstoupení od smlouvy

Následky odstoupení od smlouvy v obchodněprávních vztazích
Autor: Milan Prieložný, 5. ročník
Verze ke stažení: ve formátu pdf

ABSTRAKT
Odstoupení od smlouvy jako jeden ze způsobů zániku nesplněného závazků je možno členit na stadium předpokladů pro odstoupení a stadium jeho následků. Tato práce je zaměřena právě na následky, které odstoupení od smlouvy v právních poměrech kontrahentů přivozuje. Důraz je kladen na důsledky v obchodněprávních vztazích, ale na několika místech je zdůrazněn i rozdíl oproti občanskoprávní úpravě. Rozdíly v účincích odstoupení od smlouvy „ex nunc“ a „ex tunc“ jsou totiž spíše jenom teoretické, protože obě v konečném důsledku vedou k vzájemnému majetkovému vypořádání kontrahentů. Významnou složku práce tvoří i srovnávání české právní úpravy se vzorovou úpravou Návrhu společného referenčního rámce, která mnohdy ve svém komentáři nabízí minimálně inspiraci pro řešení některých sporných teoretických i praktických otázek. V neposlední řadě práce obsahuje    i autorovo kritické hodnocení stávající právní úpravy s názory a úvahami.

Odstoupení od smlouvy při prodlení dlužníka
Autor: Mária Piačková, 3. ročník
Verze ke stažení: ve formátu pdf

ABSTRAKT
Obchodní zákoník při prodlení dlužníka s plněním upravuje dva způsoby odstoupení od smlouvy – odstoupení po stanovení přiměřené dodatečné lhůty k plnění a odstoupení okamžité. V případě, že prodlení znamená podstatné porušení smluvní povinnosti, může druhá strana na rozdíl od situace, kdy se jedná o porušení nepodstatné, odstoupit od smlouvy okamžitě, nemusí stanovit žádnou dodatečnou lhůtu k plnění. Zda je porušení podstatné se posuzuje s ohledem na vědomost dlužníka o nezájmu věřitele na plnění povinností při takovém porušení nebo příp. předvídatelnost tohoto nezájmu. Je nezbytné odlišovat zánik závazků počátkem prodlení u tzv. fixních smluv. Tady musí nezájem věřitele na pozdním plnění přímo vyplývat z obsahu smlouvy (z výslovného ujednání stran nebo z povahy plnění, které je předmětem závazku). Nezájem věřitele se posuzuje s ohledem na charakteristické plnění ze smlouvy. Prodlení se zaplacením kupní ceny (ceny díla, odměny apod.) proto samo o sobě zánik závazku nezpůsobí, může být však posouzeno jako podstatné porušení smluvní povinnosti. I v tomto případě však musí věřitel bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozví, od smlouvy odstoupit. Účinky odstoupení se výrazně projeví v případě smluv o úplatném převodu akcií. Převodce je podle judikatury oprávněn od smlouvy odstoupit při prodlení dlužníka se zaplacením kupní ceny pro podstatné porušení smluvní povinnosti. Učiní-li tak během soudního řízení, které se týká výkonu akcionářských práv, ztrácí kupující aktivní legitimaci, jestli neprokáže, že cenu akcií zaplatil. Podle Návrhu evropského referenčního rámce se podstatné „neplnění“ posuzuje vzhledem k očekávání věřitele podle smlouvy a možnosti dlužníka předvídat, že porušením povinnosti bude toto očekávání značně narušeno. Návrh nového občanského zákoníku se sice podle důvodové zprávy inspiruje stávající úpravou obchodního zákoníku, podstatné porušení smlouvy vymezuje vzhledem k tomu, zda by druhá strana smlouvu uzavřela, předvídala-li by takové porušení. Odstoupení od smlouvy je upraveno jednou obecně, jednou ve vztahu k prodlení smluvní strany, což orientaci v předpise ani výklad ustanovení rozhodně neusnadňuje.

PANEL 6: Nemožnost plnění, zmaření účelu smlouvy, trvalá změna okolností

Nemožnost plnění, zmaření účelu smlouvy, trvalá změna okolností
Autor: Jitka Vlachová, 4. ročník
Verze ke stažení: ve formátu pdf

ABSTRAKT
Problém ukončení nebo modifikace smluvních závazků při změně okolností je poměrně obsáhlý a široký. V české legislativě se jím zabývají především některé pasáže obchodního a občanského zákoníku. Na úrovni evropského práva vznikly dvě iniciativy snažící se o harmonizaci evropského závazkového práva. Jsou to The UNIDROIT Principles of International Commercial Contracts a Principles, Definitions and Model Rules of European Private Law: Draft Common Frame of Reference (DCFR). České právo zná pojmy nemožnost plnění a zmaření účelu smlouvy, které popisují situaci, kdy vlivem vnějších neovlivnitelných okolností není možné splnit předmět smlouvy a smluvní nárok potom zaniká. V obou evropských iniciativách se kromě zrušení smlouvy objevuje ještě možnost její modifikace po vyjednávání stran nebo určená soudem, pokud dojde k výraznému narušení obchodní rovnováhy mezi subjekty. Možnost soudem provedené úpravy smlouvy ani princip udržování obchodní rovnováhy stran české obchodní právo nezná, tím se evropské iniciativy od tuzemské legislativy liší. V tomto bude zajímavé sledovat osud návrhu nového občanského zákoníku, který některé prvky z UNIDROIT přebírá.

Změna okolností a hospodářská nemožnost plnění
Autor: Matěj Petrásek, 4 ročník
Verze ke stažení: ve formátu pdf

ABSTRAKT
Mým úmyslem je se zaměřit na nový institut v našem právu – změnu okolností. Popíšu úpravu navrhovaného občanského zákoníku, ale i jeho kořeny a inspiraci v evropském právu reprezentovaném Draft Common Frame of Reference a jeho srovnání s institutem, který sleduje podobné cíle, impracticability, hospodářskou nemožností plnění, v americkém Common law.
Rád bych vás požádal, zda budete mít chvilku času, o načtení,případně vytištení,přiloženého judikátu American Trading Co. Rád bych ho využil při prezentaci.

Nemožnost plnění, zmaření účelu smlouvy, trvalá změna okolností
Autor: Miloš Nagy , 4. ročník
Verze ke stažení: ve formátu pdf

ABSTRAKT
Seminární práce je zaměřena jednak na úpravu právního institutu nemožnosti plnění, a to nemožnosti plnění následné, a dále se zabývá úpravou institutů úzce souvisejících, jimiž jsou změna okolností a zmaření účelu smlouvy. Pozornost je věnována jak legislativně technické konstrukci daných institutů, tak jejich fungování v praxi, vzájemná provázanost, způsob jejich výkladu a případné problémy spojené s jejich aplikací. Text práce se zabývá srovnáním s Evropským návrhem společného referenčního rámce (dále jen DCFR), který vypracovala skupina mnoha předních akademických odborníků z různých zemí EU, a jež nabízí moderní dynamickou úpravu akcentující potřeby rychle se rozvíjejícího trhu celé Evropské Unie, a rovněž srovnáním s návrhem nového občanského zákoníku, který, koncepci naší stávající úpravy mění a pojímá řešení naskytnuvších se situací jinak. Záměrně je struktura seminární práce rozdělena na pohledy jednotlivých výše zmíněných právních pramenů jako celků proto, že v jednotlivých pramenech je používán různý přístup k úpravě a řešení.
Účelem práce je poskytnout náhled do tradiční české koncepce některých způsobů zániku závazku jiným způsobem než splněním a na opačné straně způsob řešení těchto situací z pohledu evropského DCFR. Lze říci, že tuzemská úprava v jistých ohledech zaostává, když někdy ne zcela adekvátně reaguje na nastalé situace, někdy se uchyluje k nepřesným formulacím, jindy vnáší zmatek do práv a povinností stran. Je pozitivní, že návrh nového občanského zákoníku sjednocuje některé neopodstatněné rozdíly v úpravách občanského a obchodního zákoníku, přebírá určité instituty z evropských návrhů a snaží se zdůraznit platnost smlouvy, aniž by to bylo na úkor rovnováhy práv a povinností stran. Myslím si ale, že by návrhu slušelo více systematické a formální přesnosti i jakési „dotaženosti.“

PANEL 7: Dopady finanční krize (2008/2009) na vývoj práva společností

Dopady ekonomickej krízy na právo spoločností
Autor: Mária Rexová, 4. ročník
Verze ke stažení: ve formátu pdf

ABSTRAKT
Akokoľvek systém správy a riadenia podniku nie je priamo za krízu zodpovedný, absencia účinných kontrolných mechanizmov prispela v širokej miere k prílišnej ochote finančných inštitúcii riskovať. Správy vydané v náväznosti na finančnú krízu OECD, Zelená kniha Europskej komisie či Laroussierova správa zhodne poukazujú na súbor faktorov, ktoré prispeli ku krachu mnohých spoločností- nesprávne nastavený systém odmeňovania, zlyhanie vrcholných orgánov spoločnosti ako aj akcionárov, zlyhanie orgánov dohľadu, objektívnosti a kredibility ratingových agentúr a nedostatočné riadenie rizík.  Keďže pokryť do hĺbky všetky príčiny sa na tak málo stránkach nedá, rozhodla som sa zamerať na systém odmeňovania, správu rizík a okrajovo na úlohu, ktorú zohrali ratingové agentúry.  V neposlednej miere som sa venovala českej reakcii na finančnú krízu.

Dopady finanční krize (2008/2009) na vývoj práva společností   (s důrazem na politiku odměňování ve společnostech)
Autor: Klára Kulhánková, 4. ročník
Verze ke stažení: ve formátu pdf

ABSTRAKT
Práce se zabývá dopadem finanční krize na systém odměňování v kapitálových společnostech (zejména ve finančních institucích). Právě finanční krize, která podnítila mnoho společností k neúměrně velkému riskování při obchodování se sekuritizovanými cennými papíry, ukázala, že pravidla Corporate Governance upravující systém odměňování a risk management společností, byla nastavena nedostatečně a leckdy naprosto nevhodně. Zejména odměny řídících osob určované dle kritérií krátkodobého zisku, způsobila, že vrcholný management společností ztratil zábrany a s vidinou velkých odměn vstupoval do neúměrně riskantních obchodů.
Text shrnuje nejprve úpravu politiky odměňování v podobě před finanční krizí ( Kodex Corporate Gocernance OECD, český Kodex Corporate Governance a úpravu odměňování v obchodním zákoníku, evropskou úpravy – doporučení Komise pro kótované společnosti)
Dále pak práce navazuje na důvody krize uvedené výše a předkládá příklady „pokrizových reakcí“ (Zprávy OECD, navazující doporučení Komise, Zelenou knihu Evropské komise). V závěru práce je též zmíněna úprava v České republice s ohledem na směrnici EU vydanou v listopadu loňského roku zavádějící přísnější podmínky pro odměňování ve finančních institucích.
Lze shrnout,že finanční krize přinesla několik zásadních požadavků na revizi systému odměňování řídících osob společností a systému řízení rizik. „Zásady a postupy odměňování: a) podporují řádné a efektivní řízení rizik a jsou s ním v souladu, b) nepodněcují k podstupování rizika nad rámec míry rizika akceptované povinnou osobou,c) jsou v souladu se strategií podnikání, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy povinné osoby,d) zahrnují opatření k zamezování střetům zájmů v souvislosti s odměňováním a e) zajišťují, že pohyblivé složky odměny jako celek neomezují schopnost povinné osoby posílit kapitál.“( Bod 2 přílohy 1a, vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních    družstev a obchodníků s cennými papíry).

Dopady finanční krize (2008/2009)na vývoj práva společností
Autor: Martina Borecká
Verze ke stažení: ve formátu pdf

ABSTRAKT
Jaké byly dopady krize na vývoj práva společností? Zatím nebyly nijak rozsáhlé. Finanční krize odkryla některá slabá místa správy a řízení společnosti. Nyní je vyhodnocováno, které aspekty k prohloubení krize přispěly. Důraz byl kladen zejména na odměňování. To již bylo upravno na úrovni Evropské unie nezávaznými doporučeními, i na úrovni jednotlivých států zákony či podzákonnými právními předpisy. Jako příklad byl v práci uveden německý zákon o přiměřenosti odměny členů představenstva. Česká republika přijala vyhlášku ČNB 380/2010, která upravuje odměňování mj. členů představenstva, dozorčí rady a vrcholného vedení. Další právní úprava se očekává v oblasti zvýšení práv akcionářů, řízení rizik a předpokladů pro výkon členů představenstva. Diskuze probíhají ohledně zavedení občanskoprávních a trestněprávních prostředků napomáhajících účinnému prosazování práva společností.

PANEl 8: Zánik funkce (člena) orgánu obchodní společnosti – ochrana společnosti, nebo funkcionáře?

Zánik funkce (člena) orgánu obchodní společnosti odstoupením Ochrana společnosti, nebo funkcionáře?
Autor: Lenka Oulíková, 3. ročník
Verze ke stažení: ve formátu pdf

ABSTRAKT
Jedním ze způsobů zániku funkce (člena) orgánu obchodní společnosti je odstoupení z funkce. Při odstoupení je třeba zvažovat ochranu funkcionáře, aby nebyl nucen setrvávat ve funkci proti své vůli, jakož i chránit společnost před důsledky náhlého ukončení funkce. Z judikatury plyne, že ochrana obou cílů je rovnocenná (29 Odo 181/2003). Vždy je nutno posoudit konkrétní situaci.
Oznámení odstoupení je možné učinit buď na zasedání orgánu nebo doručením společnosti. Doručením se o odstoupení dozví i orgán příslušný k projednání a zásadně má povinnost odstoupení projednat na nejbližším zasedání. Společnost by však měla mít možnost zajistit za funkcionáře náhradu. Odstupující funkcionář má učinit vše, co lze po něm rozumně požadovat, aby příslušný orgán měl možnost odstoupení projednat. Konkrétní povinnosti se budou lišit též s ohledem na povahu funkce.  V případě, že funkcionář své povinnosti nesplní, ač to bylo v jeho moci, k zániku funkce by dojít nemělo.
S ohledem na ochranu funkcionáře nelze považovat svolání valné hromady nebo uvedení na pořad jednání valné hromady jako obecně nutné podmínky zániku funkce. Lze předpokládat, že u členů představenstva a jednatelů by zánik funkce v takovém případě měl nastat jen zcela výjimečně, jakkoli rozhodnutí Vrchního soudu v Praze 7 Cmo 56/2008 nasvědčuje závěru jinému. V případě, kdy svolání valné hromady nebude možné po odstupujícím členu orgánu rozumně požadovat, dojde k zániku funkce dnem, kdy se měla podle zákona nebo společenské smlouvy či stanov konat řádná valná hromada. Z § 66 odst. 1 nelze dovodit povinnost společnosti svolávat k projednání odstoupení mimořádnou valnou hromadu v určité lhůtě nebo dokonce vyvodit, že pokud taková valná hromada není svolána, dojde automaticky k zániku funkce nejpozději uplynutím dvou měsíců od oznámení odstoupení, jak činí I. Rada. Domnívám se, že je možné oznámit odstoupení na valné hromadě, která takové oznámení nemá na pořadu jednání, když tato možnost je stanovena přímo zákonem. Opačný názor považuji za odporující teleologickému i historickému výkladu.

Odpovědnost reprezentantů po zániku výkonu funkce
Autor: Josef Pisak
Verze ke stažení: ve formátu pdf

ABSTRAKT
V právní teorii i v judikatuře soudů jsou relativně rozsáhle zpracovány povinnosti a odpovědnost členů orgánů obchodních společností při výkonu funkce. V mé práci jsem rozebral princip povinnosti loajality reprezentanta ke společnosti a zamyslel se, jaké následky na tyto povinnosti má zánik jeho funkce.

Zánik funkce (člena) orgánu obchodní tuzemské kapitálové společnosti z vůle společnosti
Autor: Jan Černohorský
Verze ke stažení: ve formátu pdf

ABSTRAKT
V této práci se budu se zabývat odvoláním z funkce orgánů tuzemských kapitálových společností z vůle společnosti.  Z tohoto důvodu jsem se rozhodl rozdělit celou seminární práci na odvolání z funkce statuárního a kontrolního orgánu s.r.o. a obdobně statutárního a kontrolního orgánu a.s. Práci však tvoří celkem pět hlavních částí, jelikož jsem mezi jednotlivé kapitoly o společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti vložil pasáž rozebírající téma možnosti odvolání člena orgánu jako preventivní ochranu před případným způsobením úpadku, která je aplikovatelná na oba typy společností obdobně.  Stejně jako zákonná úprava se i mé pojednání v mnoha bodech překrývá a upozorňuje na podobnosti či naopak rozdíly obou typů společností v dané problematice. V následujících řádcích jsem se pokusil vytvořit exkurz do aktuálních problémů a případných řešených a neřešených otázek jednoho z nejčastějších způsobů zániku funkce orgánu kapitálové společnosti – odvolání. Jelikož prostor mne, respektive i vám, vyměřený, není příliš široký, bylo potřeba dílo pojmout tak, aby pro posluchače bylo stravitelné za krátký časový úsek a zároveň pojalo co možná nejvíce základních aspektů zadaného tématu. Věřím, že má práce bude pro vás přínosná z hlediska pochopení hlavních bodů dané problematiky.

PANEL 9: Odpovědnost za vady obchodního podílu / akcií

Odpovědnost za vady obchodního podílu/akcie
Autor: Jana Otčenášková, 3. ročník
Verze ke stažení: ve formátu pdf

ABSTRAKT
Práce se zabývá obchodním podílem a akcií jakožto předmětem převodu a mapuje judikaturu zabývající se aplikací kupní a darovací smlouvy na smlouvy o převodu obchodního podílu, respektive akcie. Dále zkoumá možnost uplatnění odpovědnosti za vady obchodního podílu, respektive akcie, s hlavním důrazem na uplatnění faktických vad kvalitativního charakteru. Zabývá se odpovědností za vady vymíněných vlastností podniku společnosti, jejíž obchodní podíl, respektive akcie, se převádí, ale především zkoumá český a německý přístup k otázce uplatňování vad obchodního podílu, respektive akcie, vyplývajících z nedostatků podniku společnosti, pokud si strany vlastnosti podniku ve smlouvě nevymíní. Závěrem se zabývá otázkou, zda na faktické kvalitativní vady aplikovat obecnou úpravu odpovědnosti za vady, nebo úpravu odpovědnosti za vady podniku.

Odpovědnost za vady obchodního podílu
Autor: Adam Juřica, 3. ročník
Verze ke stažení: ve formátu pdf

ABSTRAKT
Převody obchodních podílů jsou dnes běžnou součástí každého podnikatelskéhoprostředí. Právě proto je potřeba mít jasnou odpověď na případné otázky, které při převoduobchodního podílu mohou vyvstat. Bohužel tomu tak zatím není. Rozhodovací praxe soudůjiž stačila posunout převody obchodních podílů o notný kus dál a vyjasnila mnohé výkladovéproblémy. Stále však zůstávají dílčí oblasti, ve kterých si není praxe zcela jistá, jak mápostupovat. Jednou z takových oblastí je odpovědnost za případné vady obchodního podílu.Jak se dočtete dál, snažím se na základě rozsáhlé rešerše relevantní literatury a judikaturyrozpoznat povahu obchodního podílu, jeho vlastnosti a co z toho vyplývá pro případnouodpovědnost za vady, v tomto případě vady faktické. Na druhou stranu však práce neskrýváfakt, že je písemným podkladem pro ústní presentaci a její koncepce je zaměřena tak, aby sezáměrně rozcházela se závěry dvou kolegů, kteří zpracovávají stejnou problematiku.Záměrem tedy bylo poskytnout čtenáři (posluchači) podnět a otázky k zamyšlení, u kterých jeočekávána o to podrobnější diskuze.

Odpovědnost za vady obchodního podílu
Autor: Filip Svoboda, 3. ročník
Verze ke stažení: ve formátu pdf

ABSTRAKT
Odpovědnost za vady obchodního podílu získaného převodem na základě smlouvy o převodu obchodního podílu podle ObchZ je téma velice málo diskutované a teoreticky skoro vůbec neře-šené a to navzdory velice častému výskytu této problematiky v ekonomické i právní praxi. Záko-nodárce smlouvu o převodu obchodního podílu skoro neupravuje, resp. její úprava je velice ku-sá, a to na rozdíl od smlouvy o koupi (části) podniku, kde je úprava relativně ucelená a případné nedostatky úpravy se explicitně řeší podle úpravy kupní smlouvy v ObchZ. Pravděpodobně je to způsobeno komplikovaností pojmu obchodního podíl, jenž má více rozměrů na rozdíl od pojmu podnik, jenž je v podstatě legislativní zkratkou pro soubor věcí a jiných majetkových práv využí-vaných k podnikání. Je otázka, jestli může být obchodní podíl vůbec vadný a případně, jaké vady to přesně jsou. Pro toto vymezení je klíčové určení vlastností jakéhosi středního obchodního podílu, tedy obecně aplikovatelného standardu vlastností, jenž by se dal aplikovat na všechny obchodní podíly. Toto ale pravděpodobně není možné z důvodu pestrosti ekonomické situace. Obchodní podíl velké korporace bude mít asi jiné vlastnosti, než podíl v lokálním podniku (ve smyslu anglického en-terprise). Z důvodu nevymezitelnosti, resp. problematičnosti takového vymezení, považuji za vhodné ře-šení, které nalezla právní praxe, tzn. rezignaci na zákonnou odpovědnost za vady obchodního podílu a příklon k systému indemnizačních a záručních prohlášení (Indemnities and Warran-ties). Každá smlouva o převodu obchodního podílu je pro konkrétní obchodní podíl šitá na míru a v každé smlouvě jsou vymezeny požadované vlastnosti – indemnizační a záruční prohlášení vycházejí ze závěru Due Diligence zpráv, které pečlivě zmapují případné problematické rysy konkrétní společnosti a slouží jako východiska pro definování jednotlivých prohlášení – tato prohlášení zakládají smluvní odpovědnost prodávajícího. Tím získává kupující jistotu o vlastnostech obchodního podílu a na základě těchto prohlášení může podle dohody požadovat např. slevu z kupní ceny, má možnost odstoupit od smlouvy nebo může požadovat smluvní pokutu.