Sborník příspěvků z roku 2012

Sborník příspěvků z roku 2012

PANEL 1: Dispozitivnost versus kogentnost soukromého práva


Dispozitivnost soukromého práva

Autor: Tomáš Zach
Verze ke stažení: Zach_dispozitivnost

ABSTRAKT
Rozlišení kogentních a dispozitivních norem v soukromém právu je pro adresáty práva nesmírně důležité. Odpovídá totiž fakticky na otázku, co se smí a co nesmí, a tak vymezují svobodnou sféru jedince. Metoda mé práce je komparativní analýza rozlišení dispozitivních a kogentních norem v současných kodexech soukromého práva a v novém občanském zákoníku. Toto srovnání je učiněno v kontextu zásady dispozitivnosti soukromého práva, ke které se tyto předpisy hlásí a která je v samostatné kapitole vysvětlena. V případě stále platného a účinného občanského zákoníku je zvýšená pozornost věnován relevantní judikatuře, která má pro otázku rozlišení norem v tomto kodexu značný význam.

 


PANEL 2: Význam času v právu – lhůty a doby, promlčení a prekluze


Promlčení a prekluze v novém občanském zákoníku

Autor: Petr Čermák
Verze ke stažení: Cermak_promlceni_prekluze

ABSTRAKT

Cílem kodifikační komise nebylo současnou právní úpravu promlčení a prekluze zásadně měnit, nýbrž úpravu sjednotit, odstranit zjevné chyby a především posílit právní postavení oprávněné strany zavedením tříleté subjektivní promlčecí lhůty. Dosavadní právní úpravy užívaly pojmů „lhůta“ a „doba“ vcelku libovolně. Od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku dojde ke striktnímu rozlišení užívání těchto pojmů, přičemž lhůta bude charakterizovaná jako časový úsek stanovený k uplatnění práva u druhé strany, popř. u jiné osoby, anebo u soudu nebo jiného příslušného orgánu. Naproti tomu dobou se rozumí časový úsek, jehož uplynutím zaniká právo nebo povinnost bez dalšího, aniž je potřeba pro vyvolání tohoto právního následku zvláště projevit vůli. V souladu s touto premisou postupoval zákonodárce v novém občanském zákoníku a zavádí pojem „promlčecí lhůta“.

 


PANEL 3: Právní jednání – pojem a forma, zdánlivost a neplatnost


Právní jednání – pojem a forma

Autor: Jan Černohorský
Verze ke stažení: Cernohorsky_jednani_forma

Prezentace ke stažení:

ABSTRAKT

Tato práce se zabývá pojetím právního jednání v současné době a v případě nového občanského zákoníku 89/2012 Sb, návratem k původní terminologii a změnami v případě formy právního jednání.

V případě pojmu právního jednání je nejvýznamnější návrat k pojmu právní jednání, který nahrazuje komunistický konstrukt právního úkonu a navrací se tak zpět k římskoprávní tradici negotia. Stejně jako v mnoha dalších případech, i v tomto případě bere autor nového občanského zákoníku inspiraci v prvorepublikové právní úpravě, přesněji řečeno v ABGB. Dále nová úprava vypouští z definice slovíčko „zejména“ (tolik kritizované) a také opouští od snahy právní jednání přesně nadefinovat a stanovuje pouze právní následky, které jednání vyvolá. V neposlední řadě jsou nově zohledněny i následky plynoucí ze zvyklostí. Ve své práci se také věnuji přechodu a důvodům přechodu v československé právní terminologii od klasického římskoprávního jednání k právnímu úkonu a problematice tohoto termínu.

V případě druhé části práce týkající se formy nejprve shrnu význam dělení právního úkonu dle formy a poté se budu zabývat vlivem formy na neplatnost v současném právu. Závěrem práce se dotknu také rozdílů a podobností stávající a nové úpravy. První novinkou je, že nám přibude paragrafů, text bude mít větší koherentnost a například skutečnost, že písemná forma je obligatorní u smlouvy, kterou převádíme nemovitost, tak ta bude nově přímo u části týkající se formy, nikoli až šest paragrafů za ní, tak jako doposud. Další novinkou je skutečnost, že se rozšiřuje okruh jednání, kdy musí být projevy vůle účastníků na téže listině – v současné době je to pouze u smluv o převodu nemovitostí, nově to však bude vyžadováno u všech smluv, kterými se převádí jakékoli věcné právo k nemovitosti, případně se mění či ruší (anebo vzniká). Nový zákoník také klade větší důraz na ochranu osob neschopných číst a psát (ať už z důvodu fyzické nemožnosti umět číst a psát nebo z důvodu, že to tyto osoby nikdo doposud nenaučil). V nové právní úpravě se zároveň klade větší důraz na lidskou vůli a obnovuje se pojem vlastní znamení. Poprvé je také výslovně zmíněno i v textu zákona to, co již praxe ví a co je v 21. století nezbytné – písemná forma je zachována i elektronickými prostředky. A konečně nám přibylo zcela nové ustanovené o elektronických systémech. Pro podrobnější rozbor novinek v oblasti právního jednání, jeho podobností a odlišností se současnou úpravou však doporučuji přečíst celý text práce.

 


PANEL 4: Jednání (za) podnikatele


Jednání (za) podnikatele

Autor: Iva Janíčková
Verze ke stažení: Janickova_jednani_podnikatele

Prezentace ke stažení: Janickova_jednani_za_podnikatele

ABSTRAKT

Jednání podnikatele je téma relativně široké a stejně tak je široký i okruh otázek, kterými se v této souvislosti zabýval Nejvyšší soud. Kromě představení základních změn v koncepci jednání podnikatelů, je cílem příspěvku pokusit se přiblížit změny, které přinese účinnost nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích a družstvech v rámci daného tématu v kontextu s některými rozhodnutími Nejvyššího soudu a zhodnotit, zda lze ve vybraných otázkách očekávat výkladový posun, a pokud ano, tak jakým směrem.

 


PANEL 5: Smluvní právo (uzavírání, typologie, adhezní smlouvy, obchodní podmínky)


Uzavírání smluv – plný konsensus ano či ne?

Autor: Kateřina Šejdová
Verze ke stažení: Sejdova_uzavreni_smlouvy

ABSTRAKT

Smlouva je elementárním instrumentem, kterým strany upravují vzájemná práva a povinnosti, volně a svobodně, prakticky jakkoliv, nekolidují-li jejich ujednání s kogentní zákonnou úpravou či zásadou dobrých mravů.

Přísná kogentní úprava kontraktační procedury občanského zákoníku a jeho požadavky na kvalitu konsensu stran nedovolovala mnohdy smlouvám vzniknout nebo je pro vady v kontraktačním procesu či nedostatky shodné vůle stran na celém obsahu smlouvy postihovala neplatností.

Nový občanský zákoník obvyklou trojsložkovou strukturu smlouvy – nabídka, přijetí a konsensus – zachovává. Formální požadavky na postup uzavírání smlouvy však měkčí jednak dispozitivností úpravy, jednak akcentem na přirozenoprávní zásady smluvní svobody a autonomie vůle. Materiálním prvkem smlouvy je konsensus, jako srovnalá vůle stran na obsahu smlouvy. Ve snaze o dodržení zásady pacta sunt servanda a principu potius valeat actus quam pereat, které nový občanský zákoník akcentuje, však koncepce konsensus doznává výrazných změn. Zákon jej nazírá nikoliv jako shodu stran o celém obsahu smlouvy, jejíž absence měla dosud za následek neplatnost smlouvy, ale jeho pojetí s ohledem na jmenované zásady a hladké fungování obchodníku styku mění.

Ve své práci se pokusím seznámit čtenáře s požadavky, které nový občanský zákoník klade na proceduru uzavírání smlouvy. Zvláštní pozornost budu věnovat především rozboru akceptace s ohledem na revoluční změny, které po vzoru evropských sbírek smluvních zásad zákoník do českého právního prostředí transplantuje. Právě nová úprava akceptace bude udávat ráz dynamice soukromoprávních vztahů a výrazným způsobem určovat podstatu změn koncepce úplného konsensu. Zamyšlením nad tím, jak se zákon vyrovnává s úpravou požadavků na konsensus smluvních stran ve snaze vyvážit protichůdné soukromoprávní zásady smluvní autonomie a dodržování smluv, své teoreticko-popisné pojednání zakončím.

 

Typologie vztahů dle nového občanského zákoníku a jejich specifika

Autor: Pavla Menšíková, Jana Rychtaříková
Verze ke stažení: Mensikova_Rychtarikova_Typologie_vztahu

Prezentace ke stažení: Mensikova_Rychtarikova_prezentace_typologie

ABSTRAKT

V naší práci jsme se zabývaly změnami, které přinese nový občanský zákoník v oblasti závazkového práva. Kodex zavádí nové subjekty právně závazkových vztahů a některé stávající naopak vynechává, nebo mění jejich význam a výklad. Postupně jsme v jednotlivých kapitolách rozebraly podnikatele, slabší stranu a spotřebitele a jejich vzájemné vztahy. Nesnažily jsme se o komplexní výklad této problematiky, naopak jsme pouze vybraly ustanovení, která jsou odlišná od současné úpravy a která zavádí nějaké novum. Vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje k dané problematice téměř žádná odborná literatura, opíraly jsme naše tvrzení zejména o důvodovou zprávu a jazykový výklad.

 

Obchodní podmínky

Autor: Jan Kočer
Verze ke stažení: Kocer_obchodni_podminky

ABSTRAKT

Tématem této práce jsou obchodní (smluvní) podmínky v obchodních závazkových vztazích. Cílem autora není toliko analýza současné právní úpravy, ale zejména její komparace se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“, tj. nový občanský zákoník) účinným od 1. ledna 2014. Není ambicí této práce shrnout veškeré detaily týkající se úpravy obchodních podmínek, snahou autora bylo zejména poukázat na nejdůležitější změny, které nová úprava přináší, tedy vystihnout rozdíly od současného právního stavu. Zároveň je nastupující úprava konfrontována se závěry mezinárodních a evropských iniciativ, které formulují moderní principy civilního, zejm. závazkového, práva.

V první části je vymezen pojem a jsou představeny dva základní druhy obchodních podmínek. V následujících dvou kapitolách se pojednává o stěžejních změnách normativní úpravy obchodních podmínek v NOZ. První je věnována ochraně smluvních stran zejména před tzv. překvapujícími klauzulemi (surprising terms), druhá specifickému problému kontraktačního procesu tzv. konfliktu všeobecných obchodních podmínek (battle of forms). Oba instituty se vydávají cestou moderní civilistiky, kde se ostatně zákonodárce v mnohém nechal inspirovat. Jsou z tohoto pohledu diskutovány, neopomíjeny nezůstávají ani jejich praktické důsledky.

 


PANEL 6: Pojem věci a třídění věcí


Pojem věci v právním smyslu

Autor: Volodymyr Procjuk

Verze ke stažení: Procjuk_pojem_veci

ABSTRAKT

V tomto příspěvku týkajícího se pojetí věci v právním smyslu podle nového občanského zákoníku jsem se zaměřil jenom na některé otázky týkající nové úpravy. Je to dáno jednak tím, že nová úprava je tak rozsáhla, že by komplexní zpracování problematiky vyžadovalo ucelenou monografii hodné diplomové práce, jednak situaci, kdy se další problematice týkající se věci v právním smyslu s důrazem na příslušenství a součást věci věnoval můj kolega Jakub Sosna. Proto jsem se snažil zaměřit jenom na některá ustanovení a představit je z různých úhlů pohledů.

V úvodu této seminární práce bylo mým cílem vymezit platné pojetí věci v našem právním řádu s ohledem na jednotlivá ustanovení v občanském zákoníku a zároveň to představit v kontrastu s jinými ideovými východisky chápání věci v právním smyslu především na našem území v minulosti platnými civilistickými kodexy. V návaznosti na obecné vymezení věci jsem se zaměřil na nové široké pojetí věci v novém občanském zákoníku s důrazem na hmotné a nehmotné věci a taky představit rovinu subjektivních práv jako věci v právním smyslu v souvislosti s jejich ochranou prostřednictvím vlastnických žalob a ilustrovat to na pár příkladech. Následně jsem se věnoval pojetí zvířete a nové terminologii v souvislosti s podnikem. Závěr této práce jsem věnoval lidskému tělu a jeho částem.

Je evidentní, že nové pojetí věci v právním smyslu přináší řadu změn. Tou nejvýznamnější bude především zahrnutí nehmotných statků (práv) pod věci a z tohoto pojetí vyplývající další důsledky. Tím mám především na mysli aplikaci věcných práv. Dojdeme k závěru, že většina oprávnění, které zákonodárce přiznává vlastníkovi, nebude možné aplikovat na nehmotné věci (práva) a vyvstává nám nutná diferenciace mezi hmotnými a nehmotnými věcmi, kdy bude obtížně posuzovat, a zákonodárce to výslovně nestanoví, která ustanovení o věcných právech se na nehmotné věci užijí a která nikoliv. V tomto smyslu, mi přijde široké pojetí především v souvislosti s vymezením vlastnického práva problematické. Na druhou stranu v odstranění nejednoznačného chápání věci, které platný občanský zákoník subsumoval pod předmět občanskoprávních vztahů, vidím posun dopředu, kdy de lege ferenda budeme mít jednu jasnou definici obsahující vymezení věci v právním smyslu. Co se týče pojetí zvířete, kde nový občanský zákoník reflektuje moderní evropské tendence s důrazem na vyšší ochranu zvířete, etiku a chápání zvířete jako živého tvora nadaného cítit bolest a stres nedomnívám se, že to bude velký přínos. Osobně v tom vidím řadu komplici v souvislosti s aplikací ustanovení o věcech na zvířata, kdy není jednoznačně vymezeno, kdy se aplikovat můžou a kdy ne. Vágní formulace, která stanoví, že aplikace ustanovení o věcech použije jen v rozsahu, který neodporuje jeho povaze, mě nepřijde nejvhodnější. Obchodní závod a pobočka jsou nové termíny, se kterými pracuje nový občanský zákoník. Odklon od pojmu podnik k obchodnímu závodu má relevantní důvody spočívající především v různém chápání pojmu podnik. Větší změna spočívá především v možnosti vyčlenit část závodu, která se bude vykazovat hospodářskou a funkční samostatnosti tzv. pobočka. Je otázkou, jak se taková změna projeví v praxi a jaké další podmínky budou vyžadovány pro vznik pobočky. Tím mám na mysli především její vedení a jednání za podnikatele. Lidské tělo a jeho části nebude stejně jako doposud považováno za věci i když, jak uvádí důvodová zpráva, speciální zákony z oblasti veřejného práva ho můžou pojímat jako věc.

 

Rozdělení věcí, jejich součásti a příslušenství prizmatem rekodifikace

Autor: Jakub Sosna
Verze ke stažení: Sosna_trideni_veci

ABSTRAKT

Převedeme-li na jiného pozemek, převedeme spolu s ním nechtěně i traktor, který slouží k jeho obhospodařovávání? Odpověď na tuto otázku se v této práci s konečnou platností nedozvíte, ale seznámíte se v podrobnostech s problematikou příslušenství a součásti věci z hlediska porovnání dosavadní a nové úpravy soukromého práva. Rekodifikace v té souvislosti přináší návrat k výslovnému zakotvení zásady, že příslušenství věci sleduje právní osud věci hlavní. Absence takového ustanovení dosud vyvolávala v doktríně i soudním rozhodování značné rozpory. Nový občanský zákoník v tomto směru vnáší do celé záležitosti jasnější světlo, všem problémům však pravděpodobně konec není.

Dále tato práce nabízí alespoň základní vhled do klasifikace věcí v právním smyslu, která prodělala oproti nynější úpravě řadu změn a pojí se s mnoha praktickými důsledky.

 


PANEL 7: Zásada superficies solo cedit a její projev


 


PANEL 8: Způsoby nabytí vlastnictví


Způsoby nabytí vlastnictví

Autor: Jakub Porod
Verze ke stažení: Porod_nabyti_vlastnictvi

Prezentace ke stažení: Porod_nabyvani_vlastnictvi

ABSTRAKT                                  

Má práce se zabývá třemi způsoby nabytí vlastnictví, a sice vydržením, okupací a převodem práva.

Úprava vydržení dle NOZ je systematičtější úpravou současnou dle OZ. Změnou je rozlišování vydržení řádného a mimořádného. U řádného vydržení mám pochybnosti, zda vůbec dojde k jeho uplatnění vzhledem k existenci institutu nabytí od nevlastníka. Pozitivně lze hodnotit rozlišení držby na řádnou a poctivou. Pravost držby považuji za nadbytečnou vlastnost držby. Za problém považuji vydržení ve vztahu k právům, když není jasné, zda držím konkrétní právo, např. právo užívací, anebo držím vlastnické právo k právu užívacímu k věci.

Způsob nabytí vlastnictví okupací je zcela novým institutem v našem právním řádu. Jakkoliv si lze představit existenci takového institutu, považuji jeho zavedení za nepromyšlené. Vyvratitelná domněnka je nesprávně nastavena především s ohledem na nesmyslně krátkou dobu, po které je možno ji uplatnit.

Konsensuální způsob nabytí vlastnictví je spíše otázkou technickou. Domnívám se, že základní interakce konsensuálního převodu vlastnictví s kupní smlouvou je správně nastavena a může fungovat.

 

Nabytí vlastnictví od neoprávněného

Autor: Ondřej Novák
Verze ke stažení: Novak_nabyti_od_neopravneneho

ABSTRAKT

Současná právní úprava nabývání od nevlastníka je nesystematická, obsahuje vnitřní logické rozpory a neposkytuje nabyvatelům dostatečnou ochranu jejich dobré víry, čímž zasahuje do právní jistoty soukromoprávních vztahů.

Úprava nabývání od neoprávněného obsažená v novém občanském zákoníku odstraňuje všechny zásadní nedostatky současné právní úpravy. Dojde ke sjednocení režimu nabývání věcí movitých pro spotřebitele a obchodníky, což přinese zásadní zlepšení právní jistoty spotřebitelů. Nová úprava dále přinese princip materiální publicity zápisů ve veřejnoprávních evidencích a umožní tak konečně nabývání nemovitostí osobám jednajícím s důvěrou v katastr nemovitostí. Na druhou stranu bude klást zvýšené nároky na vlastníky, aby aktivní cestou dbali ochrany svých práv a to pod zřetelnou sankcí možné ztráty svých práv. Celkově však považuji novou úpravu nabývání od neoprávněného za krok správným směrem k právní jistotě a posílení významu dobré víry v soukromoprávních vztazích.

 


PANEL 9: Odpovědnost za škodu


Systém a koncepce odpovědnosti za škodu v novém občanském zákoníku

Autor: Petr Navrátil
Verze ke stažení: Navratil_system_odpovednosti

Prezentace ke stažení: Navratil_system_odpovednosti

ABSTRAKT

Když se v 50. letech 20. století zamýšlel jeden z nejvýznamnějších českých právních teoretiků, Viktor Knapp, nad odpovědností v právu občanském, patrně ještě netušil, jakou lavinu odborných úvah na toto téma vyvolá. Přes velké vzedmutí a usilovnou práci nejlepších českých právnických mozků 20. století dospěly některé proudy soudobého odborného diskursu až ke kritickému en bloc odmítání debaty na toto téma a plédují za používání termínu odpovědnost toliko jako obecného, vše pokrývajícího termínu. Autor tohoto krátkého článku má však za to, že s nastupující novou právní realitou na poli soukromého práva nastal čas na přehodnocení těchto teoretických východisek a na zamyšlení se nad tím, do jaké míry disponuje nový občanský zákoník jasnou a jednotnou teoretickou koncepcí institutu právní odpovědnosti, případně jaké jsou praktické dopady této (ne)koncepčnosti.

Samotná práce je přitom členěna do šesti částí. Část první je úvodní a definuje základní východiska práce. Část druhá se zaobírá právní úpravou platnou v meziválečném Československu, část třetí potom pojednává o základních teoretických proudech definujících institut právní odpovědnosti. Část čtvrtá se zabývá současnou platnou a účinnou právní úpravou a konečně část pátá analyzuje příslušná ustanovení nového občanského zákoníku. Závěry jsou shrnuty v části šesté, kde je konstatováno, že i přes zjevnou snahu autorů nového občanského zákoníku po vytvoření koherentní a moderní právní úpravy zůstalo v mnoha případech toliko u slibů a prohlášení, která s nastávající právní realitou mají pramálo společného.

 


PANEL 10: Právo společností


Systém ochrany společníků podle zákona o obchodních korporacích

Autor: Jana Guričová
Verze ke stažení: Guricova_ochrana_spolecniku

ABSTRAKT

Cílem práce je prozkoumat novou českou úpravu korporačního práva v oblasti ochrany společníků dle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

Důvodová zpráva k tomuto zákonu vyzdvihuje úpravu zahraniční, zvláště britskou a americkou, proto je první část práce věnována stručnému přehledu základních pojmů a pravidel korporačního práva, s odkazy převážně na americkou a britskou literaturu. Přitom je však zachována snaha soustředit se a poukazovat na úpravu kontinentální.

V druhé části práce je pak upozorňováno na základní mechanizmy a prostředky ochrany společníků podle nové úpravy. Lze zde pozorovat, jak jsou principy zmíněné v části první promítány do legislativního textu. Pozornost je věnována přístupu společníků k relevantním informacím, možnosti podílet se na řízení společnosti, konfliktu mezi majoritou a minoritou, střetu zájmů mezi společníky, resp. orgány společnosti a společností, fiduciárním povinnostem a pravidlu podnikatelského úsudku, náhradě újmy a nesení důkazního břemene a právu společníka vystoupit ze společnosti.

 

Systém ochrany věřitelů, základní kapitál a zákon o obchodních korporacích

Autor: Josef Kříž
Verze ke stažení: Kriz_ochrana_veritelu

Prezentace ke stažení: Kriz_ochrana_veritele

ABSTRAKT

Tato práce je věnovaná ochraně věřitelů prostřednictvím minimálního základního kapitálu a norem regulujících distribuci majetku. Práce samotná je členěna na čtyři části. První je věnována obecným otázkám, především je zde popsán rozdíl v postavení věřitelů korporací od věřitelů ostatních subjektů. Ten je spatřován především v omezené odpovědnosti vlastníků korporace (společníků), která posiluje sklony k oportunistickému chování na úkor věřitelů. Dále jsou v této části popsaný základní tři rizika korporátních věřitelů (substituce majetku, naředění majetku, naředění dluhu) a šest typů těchto věřitelů (hybridní věřitelé, sofistikovaní věřitelé, stát, slabí obchodní partneři, zaměstnanci společnosti, nedobrovolní věřitelé). Nakonec této části je nastíněna složitá otázka týkající se právních norem chránících věřitele. Je vysvětleno, že úkol dispozitivních právních norem je v tomto případě díky heterogenitě věřitelů těžko dosažitelný a ospravedlnění kogentních norem jako nezbytná ochranu slabých věřitelů je teoreticky sporná. V druhé části je věnována systému ochrany věřitelů. Ten je tradičně rozložen do několika právních odvětví (úprava věcných práv, deliktní právo, smluvní právo). Velká část je věnována vztahu insolvenčního a korporačního práva. Kde je vysvětleno, že v tomto ohledu je nutná co největší synchronizace. Také je předestřen názor, že korporační právo by mělo mít rezervovaný přístup k regulaci korporace daleko vzdálené momentu insolvence korporace. V další podkapitole této části jsou popsány negativní stránky minimálního základního kapitálu a empiricky vypozorované efekty jeho zrušení. Následně se práce zaměřuje na distribuci majetku společnosti. Je konstatováno, že tato distribuce má různé právní formy a je teoreticky žádoucí regulovat tyto formy stejně. Dále se shrnuje zahraniční literatura kritizující současný (evropský) rozvahový test a popsána alternativa – test insolvence. Třetí část je pak věnována zákonu o obchodních korporacích. Nejdříve je tato část zaměřena na obecnou část zákona. Zde jsou především popsány normy týkající se rozdělování zisku, kde je nově obecně stanoven test insolvence. Také jsou naznačeny různé interpretační problémy těchto norem. Dále se práce věnuje úpravě SRO, kde zákon prakticky ruší minimální základní kapitál, naopak se v konečném návrhu objevuje jedna podmínka současného rozvahového testu. V AS se práce především práce věnuje deregulaci transakcí mezi korporací a jejími společníky, tedy jedné z forem distribuce majetku – v současné době upravené v § 196a obchodního zákoníku. Poslední dvě části interpretačně rozebírají otázku porušení norem při výplatě dividend, tedy nepříliš vyjasněné možnosti věřitelů bránit se proti takovému protiprávnímu vyplacení, a pravděpodobné chybné textaci zákona, která vede k nemožnosti rozdělit emisní ážio přímou formou. V závěrečné části je formou poznámek představen kritický názor na nový zákon. Je uvítáno zavedení testu insolvence, naopak je kritizováno jeho konkrétní provedení. Kladně je též přijímáno snížení minimálního základního kapitálu a zmenšení nároků na oceňování nepeněžitých vkladů. Kritizováno je pak zavedení rozvahového testu u rozdělování zisku v SRO a přeceňování role osobní odpovědnosti manažerů v systému ochrany korporátních věřitelů.

 

Nové pojetí otevřené společnosti s ručením omezeným jako kapitálové společnosti a nová koncepce obchodního podílu

Autor: Milan Sýkora
Verze ke stažení: Sykora_sro_podil

ABSTRAKT

V souvislosti s rekodifikací doznává české právo obchodních společností značných změn podmíněných především rychlým rozvojem v tomto právním odvětví na evropské i světové úrovni.  Tato práce se proto zabývá změnou konceptů společnosti s ručením omezeným a podílu v ní v důsledku těchto změn, a to s důrazem na ideové zdroje.

V úvodu se práce věnuje obecným záležitostem korporací a účastenství v nich, především popisuje jejich ekonomické a právně-ekonomické aspekty. Ve druhé kapitole je rozebrána obecně povaha společnosti s ručením omezeným, a to z pohledu historického, současného i post-rekodifikačního. V dalších kapitolách se potom práce věnuje především různým aspektům obchodního podílu a účastenství ve společnosti s ručením omezeným jako kapitálové společnosti, která se z uzavřené entity vhodné pro rodinné podnikání stává otevřenou kapitálovou společností.

Práce průběžně hodnotí a analyzuje nové hodnotové zdroje práva obchodních společností a užití principu hospodárnosti. Kromě právního pohledu na společnost je zaměřena pozornost také na investory vstupující do společností a využívající jich jako nosičů svých podnikatelských projektů. Právě jejich hledisko nová úprava zohledňuje nejvíce, což má pomoci zvýšit konkurenceschopnost české úpravy obchodních společností.

 

Významné změny v právní úpravě společnosti s ručením omezeným

Autor: Petr Tomášek
Verze ke stažení: Tomasek_sro_zmeny

ABSTRAKT

Účelem této práce je informovat o základních změnách v nové úpravě společnosti s ručením omezeným. Vzhledem k celkovému rozsahu všech změn a limitu maximálního rozsahu této práce není možné všechny změny popsat do hloubky a v patřičných souvislostech. Z tohoto důvodu se tak omezím na načrtnutí či zmínění základních změn, které pro jejich správné pochopení je nutné dále studovat.

V práci se v drtivé většině případů nezabývám ani obecnými změnami platnými pro více forem společností obsažené v Hlavě I. zákona o obchodních korporacích, ani novou úpravou v oblasti podílů, jelikož ty jsou předmětem dvou zbývajících prací o změnách ve společnosti s ručením omezeným.

 

Povinnosti společníka ve společnosti s ručením omezeným podle obchodního zákoníku a zákona o obchodních korporacích

Autor: Jan Flídr
Verze ke stažení: Flidr_sro_zmeny

ABSTRAKT

Společnost s ručením omezeným je tradičně označována jako společnost smíšená, která stojí na pomezí mezi společnostmi kapitálovými a osobními. Poslední dobou však můžeme být svědky tendence, označovat tuto společnost jako společnost kapitálovou. Jak je to tedy s jejím postavením v právní úpravě obchodního zákoníku a jaké postavení bude mít v zákonu o obchodních korporacích? A mají a budou mít společníci možnost stanovit si v této společnosti efektivně práva a povinnosti?

 

Významné změny v právní úpravě akciových společností se zaměřením na změnu úpravy akcií

Autor: Slaven Elčić
Verze ke stažení: Elcic_akciova_spolecnost

Prezentace ke stažení: Elcic_prezentace_akciova_spolecnost

ABSTRAKT

Práce reflektuje významné změny v právní úpravě akcií a cenných papírů, ze kterých právní režim akcií vychází. Předmětem mého zkoumání jsou dopady pojetí cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů jako dvou oddělených kategorií věcí a následné překlenutí tohoto rozdělení v právní úpravě akcií. Pozornost dále věnuji druhům akcií, kde jsem se pokusil zkonstruovat určitá omezení ve volnosti tvorby druhů akcií, ačkoliv z dikce zákona žádná výslovná omezení nevyplývají. V otázce nesplacených a nevydaných akcií se vypořádávám s možností nahradit zatímní list nepojmenovaným cenným papírem v podobě smlouvy o postoupení smlouvy. Poslední dvě kapitoly jsou věnovány novinkám v úpravě zakládání a změnám výše základního kapitálu v akciových společnostech.

 

Významné změny v právní úpravě akciových společností – změny v právní úpravě orgánů akciové společnosti

Autor: Tomáš Bodnar
Verze ke stažení: Bodnar_as-organy

ABSTRAKT

Účelem této práce je nastínit hlavní změny v právní úpravě akciové společnosti po rekodifikaci soukromého práva. Změn v právní úpravě akciové společnosti, které zákon o obchodních korporacích a nový občanský zákoník přináší je celá řada, proto se v práci zabývám pouze nejdůležitějšími změnami v právní úpravě orgánů akciové společnosti.

Na rozdíl od ostatních korporací je právní úpravá akciové společnosti významně regulována evropským právem, které zákonodárce již od počátku do jisté míry svazuje, stejně jako regulace kapitálových trhů dopadající na akciové společnosti emitující veřejně obchodovatelné cenné papíry.

V práci se zabývám zejméná konkretními změnami, které nová právní úprava pro orgány akciové společnost zavede, zejména pak vnitřní strukturou, kde se zavádí možnost rozhodnout se pro monistický nebo dualistický typ správy společnosti, dále nově zavedenou úpravou kumulativního hlasování při volbě orgánů nebo právní povahou upravy hlasování valné hromady.