Klára Kulhánková

 

Dopady finanční krize (2008/2009) na vývoj práva společností (s důrazem na politiku odměňování ve společnostech)

 

Autor: Klára Kulhánková, 4. ročník

Verze ke stažení: ve formátu pdf

ABSTRAKT
Práce se zabývá dopadem finanční krize na systém odměňování v kapitálových společnostech (zejména ve finančních institucích). Právě finanční krize, která podnítila mnoho společností k neúměrně velkému riskování při obchodování se sekuritizovanými cennými papíry, ukázala, že pravidla Corporate Governance upravující systém odměňování a risk management společností, byla nastavena nedostatečně a leckdy naprosto nevhodně. Zejména odměny řídících osob určované dle kritérií krátkodobého zisku, způsobila, že vrcholný management společností ztratil zábrany a s vidinou velkých odměn vstupoval do neúměrně riskantních obchodů.
Text shrnuje nejprve úpravu politiky odměňování v podobě před finanční krizí ( Kodex Corporate Gocernance OECD, český Kodex Corporate Governance a úpravu odměňování v obchodním zákoníku, evropskou úpravy – doporučení Komise pro kótované společnosti)
Dále pak práce navazuje na důvody krize uvedené výše a předkládá příklady „pokrizových reakcí“ (Zprávy OECD, navazující doporučení Komise, Zelenou knihu Evropské komise). V závěru práce je též zmíněna úprava v České republice s ohledem na směrnici EU vydanou v listopadu loňského roku zavádějící přísnější podmínky pro odměňování ve finančních institucích.
Lze shrnout,že finanční krize přinesla několik zásadních požadavků na revizi systému odměňování řídících osob společností a systému řízení rizik. „Zásady a postupy odměňování: a) podporují řádné a efektivní řízení rizik a jsou s ním v souladu, b) nepodněcují k podstupování rizika nad rámec míry rizika akceptované povinnou osobou,c) jsou v souladu se strategií podnikání, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy povinné osoby,d) zahrnují opatření k zamezování střetům zájmů v souvislosti s odměňováním a e) zajišťují, že pohyblivé složky odměny jako celek neomezují schopnost povinné osoby posílit kapitál.“( Bod 2 přílohy 1a, vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních    družstev a obchodníků s cennými papíry).

 

Finanční krize – shrnutí vzniku a průběhu

Finanční krize, probíhající nejsilněji v letech 2008 až 2009, propukla již v létě 2007 krizí hypotečního trhu v USA. Americký trh s nemovitostmi prožíval velké oživení po celou první polovinu minulého desetiletí. Hlavním důvodem tohoto oživení byly především historicky velmi nízké úrokové sazby stanovené americkou centrální bankou (FED), které do roku 2003 klesly až na 1% a takto zůstaly více jak 12 měsíců. Vzhledem k faktu, že inflace byla vyšší než nominální úroková sazba, reálná úroková sazba (očištěná od inflace) nabývala dokonce záporné hodnoty, což de facto znamenalo, že peníze byly nebývale levné.

Takto nastavené úrokové sazby vedly k obrovskému „boomu“ na realitním trhu. Investiční banky poskytovaly hypotéky zprvu pouze spolehlivým, resp. úvěruschopným osobám, které neměly problém se splácením svých závazků. Avšak v okamžiku, kdy byl okruh těchto bonitních dlužníků vyčerpán, banky poskytování hypoték neomezily, naopak začaly neomezeně půjčovat i osobám méně bonitní.

Z pohledávek z hypotečních úvěrů se poté procesem sekuritizace vytvářely zvláštní cenné papíry – úvěrové deriváty (např. tzv. CDO – Collateralized Debt Obligation), které byly dále obchodovány na finančních trzích po celém světě. Takovéto obchodování přinášelo společnostem nebývalé krátkodobé zisky i přesto, že skutečný obsah jednotlivých balíků cenných papírů nebyl přesně definovatelný a zejména nebylo možné jasně rozpoznat kvalitu takto obchodovaných aktiv.

Již v druhé polovině desetiletí začal trh s nemovitostmi, současně s klesající schopností dlužníků splácet své dluhy z hypotečních úvěrů, slábnout. Ke konečnému pádu hypotečního trhu v roce 2007 v Americe přispělo kombinovaně několik faktorů. Zejména vysoké procento rizikových aktiv v portfoliích investičních bank, neadekvátní přístup FEDu (podceňování situace) spolu se následně zbytečně vysokými úrokovými sazbami, růst cen pohonných hmot a dlouhodobě nízká míra úspor domácností (určitá míra zadluženosti osoby byla v USA dokonce považována za určitý předpoklad pro poskytnutí úvěru), které přispěli ke zvýšení neschopnosti dom


Důležité odkazy

Informační systém Studium

více...

Nástěnka

více...

E-shop

více...

Nabídky práce

více...

 

Fakultní časopisy

AUC Iuridica 3/2017

více...

Jurisprudence 4/2017

více...

Právněhistorické studie č. 47/1

více...

PLWP (Working Papers) 2017/III

více...

Univerzita Karlova
© 2012 - 2016 Právnická fakulta
Univerzita Karlova, Právnická fakulta, nám. Curieových 901/7, 116 40 Praha 1, tel. +420 221 005 111