Detail člověka URL

E-mail: horakfil@prf.cuni.cz

Telefon:  +420 221 005 352

Filip Horák je talentovaný interdisciplinární výzkumník specializující se na ústavní právo, lidská práva a empirický právní výzkum. Přestože doktorské studium ukončil teprve v roce 2022, publikoval již 9 WoS článků, z toho 8 v časopisech Q2, Q1 nebo dokonce D1. Jeho práce byla 21krát citována ve WoS (h-index 3), 45krát ve Scopusu (h-index 4) a 156krát v Google Scholar (h-index 8). Má také zkušenosti s vytvářením a řízením úspěšných týmů od samého počátku výzkumu až po úspěšné WoS publikace (např. Horák, Lacko & Klocek, 2021; Horák et al., 2023). Účastnil se několika národních i mezinárodních výzkumných spoluprací (např. SYRI; Gender Audits Forecasting Collaboration) a pracoval na několika národních grantových projektech (např. GAČR č. 20-05069S; TAČR č. TL04000308).

Za svou relativně krátkou kariéru se úspěšně věnoval čtyřem klíčovým oblastem výzkumu: (1) výzkumu proporcionality a jejích limitů, tj. situacím, kdy proporcionalitu nelze aplikovat nebo funguje jinak než standardně, (2) interdisciplinárnímu výzkumu právního vědomí, (3) krizovému řízení v České republice během pandemie Covid-19 a (4) proporcionalitě ve volbách a možným metodám měření proporcionality. Mezi nejvýznamnější a nejvlivnější zjištění a výsledky jeho výzkumné činnosti patří následující:

(1) V první oblasti výzkumu lze z jeho nejnovějších prací vyzdvihnout (a) výzkum axiomatických argumentů před soudy, které proporcionální argumentaci deformují nebo dokonce eliminují, (b) analýzu paradoxů proporcionality v případech povinného očkování a (c) preventivní aplikaci proporcionality v mimořádných situacích. Výsledky výzkumu byly (kromě méně významných publikací) publikovány ve vysoce respektovaném časopise European Journal of Constitutional Law (Q1, dva články), Journal of Medical Ethics (D1) a také ve dvou monografiích.

(2) Pro druhou oblast výzkumu publikoval se svými kolegy vlivný systematickou rešerši literatury o právním vědomí. Ta nabídla novou analytickou definici tohoto konstruktu a zahrnula všechny jeho dosud odděleně studované a chápané dimenze. Společně s kolegy také zkoumali souvislost mezi právním vědomím a souvisejícími konstrukty legitimity práva a právního státu. To jim umožnilo triangulovat různé přístupy k právnímu státu a nabídnout výrazně vylepšenou metodu měření. Jejich zjištění byla (mimo jiné) publikována ve dvou vlivných impaktovaných časopisech - Anuario de Psicología Jurídica/Annual Review of Legal Psychology (Q2) a The Hague Journal on the Rule of Law (Q1).

(3) Pro třetí výzkumnou oblast vypracoval se svými kolegy robustní teoretické základy pro nouzové vládnutí v České republice a kriticky reflektoval různá nouzová opatření, která české orgány použily v boji proti pandemii Covid-19. V rámci této oblasti výzkumu se věnoval také problematice krizového řízení v České republice. Kromě dalších monografií a článků publikoval společně s kolegy jeden z prvních článků (ne-li vůbec první), který analyzoval mimořádná opatření podle českého zákona o ochraně veřejného zdraví; na tento článek se odvolával Ústavní soud ve své pandemické judikatuře. Kromě toho byly jejich nedávné výstupy měřící vnímanou legitimitu protipandemických opatření v Německu, České republice a na Slovensku publikovány v časopise Psychology, Public Policy, and Law (Q2).

(4) Konečně, pokud jde o čtvrtou oblast výzkumu, navrhl nový přístup k posuzování proporcionality voleb založený na relativní změně mezi skutečnými a ideálně proporcionálními výsledky voleb. Tento přístup pak dále rozvinul (a doplnil o analýzu rozložení celkové disproporcionality mezi jednotlivé strany a porušení logické posloupnosti volebního výsledku) a aplikoval v komparativní studii tří volebních formulí používaných v českém volebním prostředí. Obecný přístup byl publikován v European Journal of Constitutional Law (Q1) a jeho rozšíření a aplikace v Sociologickém časopise/Czech Sociological Review (Q4).