Rozhovor s doc. Davidem Elischerem

foto

Rozhovor s doc. Davidem Elischerem

Doc. JUDr. PhDr. David Elischer, Ph.D. byl k 1. 6. 2022 jmenován do funkce vedoucího katedry občanského práva, přičemž na této katedře působí již od roku 2006, kdy zde začínal jako interní doktorand. Přinášíme Vám rozhovor s panem docentem o jeho vizi katedry do budoucna.

 


Pane docente, dovolte, abych vám ještě dodatečně pogratulovala k jmenování. Hned v úvodu se vás zeptám, co vás vedlo k rozhodnutí účastnit se výběrového řízení na vedoucího katedry?

Abych byl zcela upřímný, tak zpočátku jsem o tom, že bych se přihlásil do výběrového řízení na vedoucího naší katedry neuvažoval. Cítil jsem však k tomuto kroku velkou podporu, a to jak ze strany katedry, tak i mimo ni. Tyto faktory vedly k tomu, že jsem se rozhodl nakonec do výběrového řízení přihlásit.

Sluší se ale dodat, že výsledek výběrového řízení byl vskutku těsný a v případě, že by místo vedoucího katedry občanského práva získal druhý z kandidátů, tak bych to přijal s klidem a pokorou, protože věřím, že by to byla rovněž dobrá volba pro katedru.

Můžete prosím ve stručnosti představit nějakou svoji vizi toho, na co by se chtěla katedra v budoucnu nejvíce zaměřit, a to jak ve vztahu ke studentům, tak i ve vědecké oblasti?

Jak v otázce naznačujete, naše práce má dvě roviny. Jedna z nich je ta pedagogická, kdy usilujeme o to, aby předávání znalostí studentům probíhalo tou nejkvalitnější formou a aby poznatky, které členové naší katedry mají, byly studentům zprostředkovávány tak, aby v našem oboru studenti byli nejen zorientovaní, ale aby v něm našli třeba i zalíbení a podněcovali jsme v nich zájem o občanskoprávní témata. Byl bych rád, kdyby výuka občanského práva coby obecného práva soukromého, tj. základního pilíře pro všechny další soukromoprávní obory, byla všeobecně chápána (a také respektována) jako zásadní a profilující pro naše absolventy. Obdobně to platí i pro civilní proces, který představuje procesněprávní regulativ pro všechna odvětví soukromého práva. Chtěl bych, aby současná výuka občanského práva nerezignovala na předávání poznatků, objasňování doktrinálních přístupů a kritickou analýzu recentní judikatury a aby se nám i do budoucna dařilo začleňovat do výuky interaktivitu, vhodné komparativní přesahy a nezbytnou interdisciplinaritu.

Co se týká té druhé roviny, tou je pak ta vědecká činnost a v této oblasti je mým (a doufám, že nejen mým) cílem udělat z naší katedry aktivní pracoviště na národní ale i evropské (mezinárodní) akademické scéně. Byl bych rád, kdyby se naše katedra zapojovala (což se již děje) do akademických projektů, které jsou většinou na nadnárodní úrovni a směřují ke komparativnímu zmapování vybrané problematiky soukromého práva. Mým cílem je, aby mezi naší katedrou a ostatními pracovišti v Evropě probíhala určitá akademická výměna poznatků, jakož i sdílení dobrých přístupů v pedagogické práci. V rámci učitelské mobility naši katedru navštíví několik zajímavých zahraničních profesorů a odborníků a moji kolegové zase aktivně navštíví zahraniční vědecká pracoviště. Katedra občanského práva kromě rozsáhlé pedagogické činnosti aktivně pořádá odborné akce, kupříkladu minulý týden jsme organizovali memoriál prof. Františka Zoulíka, kde vystoupili přední čeští odborníci civilního práva a nezapomínáme ani na mladé vědce, pro které pořádáme již pátým rokem konferenci „Civilistické pábení“. V tomto duchu bych rád pokračoval i do budoucna. Sám se účastním různých diskusních fór, stálých konferencí, workshopů a kolokvií, a své kolegy v tom podporuji rovněž.  

Považujete osobně současné nastavení výuky občanského práva za vhodné, či byste něco rád v budoucnu změnil?

Výuka občanského práva hmotného a procesního musí reflektovat požadavky kladené na naše absolventy, tj. odpovídat profilu absolventa právnické fakulty třetí dekády třetího tisíciletí. A já osobně považuji nastavení výuky našeho oboru v současné době za lepší, než jak tomu bylo za staré akreditace, třebaže na některá témata se pořád nedostává dostatek času. Alespoň za oblast závazkového práva deliktního, jemuž nyní věnujeme celý kurz OPH V, můžeme být myslím spokojenější. 

Co Vás osobně nejvíce naplňuje na výuce a jaká část občanského práva je Vám nejbližší?

Na výuce mě nejvíce baví a vlastně i naplňuje ten diskurz se studenty, kteří do toho vnáší svoje vidění světa, své hodnotové postoje. Diskuse – je-li správně vedena (tedy je-li vedena snahou vyslechnout a promýšlet argumenty druhé strany) – kultivuje. Právě ta vzájemná interakce a možnost být tím, kdo v nich, řečeno vzletně, tu a tam zažehne jiskru zájmu o poznání civilního práva, je něco, proč ta pedagogická činnost je přínosná a má stále smysl.

Myslím, že to není velké překvapení, když řeknu, že tou asi nejbližší části občanského práva jsou pro mě závazky smluvní a deliktní, rád ale učím i dědické právo.

Sám jste se v minulosti věnoval mimo studia práva ještě i studiu druhého oboru (obor teritoriální studia ve specializaci na západoevropská studia na FSV), proč jste se nakonec rozhodl pro právo jakožto svůj hlavní obor?

Tak jako mnoho studentů naší fakulty, tak i já, jsem pro sebe hledal ten správný obor, a přestože díky teritoriálním studiím jsem získal dobrý všeobecný přehled, tak v průběhu let jsem v právu našel větší zalíbení, a to zejména pak v civilním právu. Právo pro mě vždycky totiž představovalo sevřenější systém poznání, který jsem chtěl zkoumat a věnovat se mu hlouběji. Ovšem i v právu civilním jsou mi k užitku mé poznatky o jiných evropských zemích a jiných systémech, které jsem získal díky mé druhé odbornosti.

V současné době je stále ještě velkým celospolečenským tématem covid-19. Jak na tento stav nahlížíte vy? Jste v něm schopen nalézt i nějaké pozitivní dopady na online výuku?

I přesto, že to byl velmi tíživý celospolečenský stav s mnoha negativními dopady, pozitivně hodnotím to, jak to naše fakulta zvládla a s nastalou situací se vyrovnala. Prakticky ze dne na den jsme dokázali tomu přizpůsobit a zachovat výuku, což není vždy samozřejmé.

Osobně jsem ale rád, že jsme se vrátili k prezenční výuce a myslím, že na tom by i nadále mělo vysokoškolské vzdělávání být založeno. Zkušenosti, které si z doby pandemie odnášíme, nám mohou sloužit pro zapojení online prvků do výuky a obecně k jejímu obohacení. Online semináře či přednášky mohou být vítaným doplněním standardní prezenční výuky. Vyučujícím to třeba umožní i v rámci jinak náročného semestru vycestovat na týden či dva do zahraničí a navštívit nějaké zajímavé vědecké pracoviště.

Jakým výzvám podle Vás v současné době nejvíce čelí občanské právo, s čím se musí vypořádat?

Já jsem na toto téma nedávno mluvil v rámci studenty pořádaného kavárenského semináře, který byl věnovaný občanskému právu ve víru digitalizace. Vedle klasických témat tak problematika umělé inteligence, resp. její zapojování do všech společenských oblastí a vlastně digitalizace vůbec, staví (samozřejmě nejenom) náš obor před celou řadu výzev. Postupný nástup umělé inteligence bude totiž v budoucnu znamenat kromě mnoha jiných důsledků i potřebu zvýšené ochrany některých subjektů v online prostředí, a to zejména spotřebitelů a nezletilých osob, resp. osob pod právní ochranou vůbec.

 

JUDr. Simona Úlehlová z katedry občanského práva PF UK