Prof. Kysela: Stát nemá společnost zneklidňovat, je tu kvůli jistotě

kysela

Prof. Kysela: Stát nemá společnost zneklidňovat, je tu kvůli jistotě

Jak se Česká republika vypořádala s pandemií koronaviru po právní stránce a co by mohla do budoucna udělat lépe? Tým odborníků z Právnické fakulty UK zahájil projekt, jehož cílem je zhodnocení reakce našeho právního systému na tzv. koronavirovou krizi a doporučení do budoucna.

Koronavirus byl a stále je pro všechny zcela novou situací. Z pohledu právníků představuje mimo jiné výzvu, která přináší možnost zkoumat roli práva v zásadní sociálně – ekonomické krizi. Projekt s názvem Reakce právního systému České republiky na pandemii Covid-19: právní rámec, postup veřejné moci, doporučení pro futuro se umístil na 6. – 7. místě ve čtvrté veřejné soutěži Programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Vynikající umístění mimo jiné znamená, že Technologická agentura podpoří realizaci úspěšných projektů.

 

V oblasti strategického a koncepčního řízení vede projekt profesor Jan Kysela z katedry politologie a sociologie, který nám projekt a jeho záměr přiblížil:

 

Co se týče oblastí práva, která je podle vás v této době nejkontroverznější?

Těžko říci. Značně kontroverzní mi přijde nepodmíněné trestání drobných krádeží s odvoláním na nouzový stav. Zvýšená trestní represe je jistě obhajitelná při rabování v oblastech evakuovaných kvůli povodním. Tam má jí o tresty exemplární. Ale koho odstrašujeme v plošné pandemii? Kontroverze jiného typu vyvolává regulatorní rámec zvládání koronovirové krize. Mimořádná situace samozřejmě snižuje standard poklidného a promyšleného zvládání, ale přesto překvapuje míra popírání zásad, jak se má vytvářet srozumitelné právo. Opožděné vyhlašování, časté změny, spousty výjimek, pýtické texty, kusá odůvodnění. A k tomu chabý právní základ opatření typu zavření hranic.  

Jaká skupina lidí je podle vás nejméně schopná se orientovat v neustále měnících se nařízeních, omezeních, příspěvcích od státu atd.? 

Odpovím opačně. Orientovat se je schopen právník s dostatkem času i zkušeností a připojením na internet. Ostatní budou mít problémy. 

Situace je pro všechny nová. Ukázala potřeba řešit epidemii koronaviru mezery v ústavě, resp. zákoně o bezpečnosti?

Pandemie názorně ukázala, že jsme připraveni na povodně a orkány. Nicméně v ústavním zákoně o bezpečnosti problém být nutně nemusí. Určitě zaslouží promyslet, jak jsou nastaveny všechny výjimečné stavy, ale zrovna u nouzového stavu netvrdím, že je tu nějaká zřejmá mezera či neobratnost.
Můžeme však dojít k závěru, že míra zásahů vlády do životů všech byla mnohem větší, než jsme si dokázali představit, takže by role Poslanecké sněmovny nemusela být omezena jen na kontrolu trvání nouzového stavu jako takového, ale mohla by se vztahovat i ke krizovým opatřením vlády, která by Sněmovna potvrzovala, případně rušila. Opakované prodlužování nouzového stavu by mohlo vyžadovat i souhlas Senátu. V krizovém zákoně jde o promyšlení vazby na zákon o ochraně veřejného zdraví, nakolik jsou vzájemně autonomní, či naopak provázané, obsahují-li všechny potřebné kompetence apod. Větší část problémů však podle mého soudu netkvěla v právní úpravě, nýbrž spíše ve způsobu jejího využívání. Korekci by mohla představovat judikatura, soudy si však nepočínaly úplně asertivně. Kdyby regulatorní aparát fungoval bezchybně, mohou soudy čekat na návrat “pěkného počasí”. Výkony české vlády však názorně ukázaly, že odkazy na odbornost a profesionalitu znějí pěkně v pojednání o dělbě moci, musejí však být testovány praxí.   

Pustili jste se do projektu i kvůli tomu, že jste ve společnosti cítili zmatek?

Přišlo nám, že je tu k zodpovězení množství otázek, k nimž je možné přistoupit se zřetelem k právní úpravě, judikatuře, zahraniční praxi. Stát nemá společnost zneklidňovat, je tu naopak kvůli jistotě. Rádi bychom tedy analyzovali, co se dělo, jaké to s sebou neslo výhody a nevýhody, co se má změnit v právní úpravě, co v regulatorních postupech, nakolik efektivní byl soudní přezkum, dá-li se vytvořit standard přezkumu adekvátní krizovému stavu, který umožňuje zvládat krizovou situaci, aniž by se zlomila hůl nad základními právy, atd. Téma zahrnuje mezinárodní a evropské závazky, také však praktickou otázku náhrady škody. Tomu je přizpůsobeno složení řešitelského kolektivu jdoucího napříč obory.    

Jak náročné je pro vás dobu koronaviru po právní stránce hodnotit, když se neustále vyvíjí?

Projekt je dvouletý. Pevně věřím, že nakonec budeme hodnotit minulost. Zatím se ukazuje, že jarní krize nebyla unikátní, protože tu podzimní zvládáme velmi podobně. A my bychom rádi přispěli k tomu, aby to do budoucna bylo lepší. 

citace

Do projektu se zapojí odborníci napříč obory.

Ano, projektu pro TAČR se za Právnickou fakultu Univerzity Karlovy účastní odborníci napříč obory; tým je strukturován podle témat do dílčích skupin pod supervizí seniorních řešitelů Jana Kysely a Jana Wintra, kteří jsou zároveň parlamentními poradci se zkušenostmi s formulováním legislativních textů.

Garantkou aspektů mezinárodního práva je Veronika Bílková, soukromého práva David Elischer. Kolektiv zahrnuje autory dosavadních právních analýz koronavirové krize (J. Wintr, Z. Vikarská, L. Kraus, J. Dienstbier, V. Derka, F. Horák) spolu s dalšími specialisty. Zároveň se do týmu zapojí i odborník Jan Kudrna zaměřující se na otázky bezpečnosti a Ondřej Preuss především v otázce mezí demokratického právního státu.

Řešitelé budou zkoumat především právní akty, kterými stát na pandemii reagoval (legislativní akty, soudní rozhodnutí atd.), ale i politické akty neformálního charakteru. Budou se zabývat okolnostmi jejich vzniku a důsledky, které v právním řádu vyvolávají. Projekt se zaměří na metody, výhody a nevýhody ústavního řešení, jeho rozvedení v prováděcích zákonech, použití v časech koronavirové krize nebo doporučení legislativních změn.

Výstupy projektu poskytnou možnou předlohu pro úpravu právního nastavení výjimečných stavů a v souvislosti s širším hodnocením vývoje ústavních principů (princip právního státu, ochrany základních práv atd.) mají ambici být vodítkem při rozhodování orgánů veřejné moci (moci výkonné nebo soudů) v časech obdobné krize nebo při řešení právních sporů existujících z krize minulé.

 

Technologická agentura ČR centralizuje státní podporu aplikovaného výzkumu a vývoje.

 

Milníky projektu:

Prosinec 2020: zprovoznění webu věnujícího se aktuálním reakcím právního řádu na koronavirovou krizi (stručné komentáře, anotace soudních rozhodnutí, základní informace též v angličtině pro zahraniční zájemce);

Podzim 2020 - léto 2021: práce na vyhledávání relevantních právních aktů (krizová a mimořádná opatření), zpracování základního rámce jejich analýzy, reflexe ústavně-teoretických a právně-filozofických východisek výjimečných stavů v kontextu proběhnuvší krize (tzv. ústavní diktatura, modely krizového vládnutí, nouzová opatření, dopady na základní práva), provoz webu;

Podzim 2021: publikace dvou časopiseckých článků (analýza judikatury Ústavního soudu a správních soudů);

Podzim 2021 - jaro 2022: formulace finálních výstupů, příprava workshopu, provoz webu;

Jaro 2022: finalizace pracovního návrhu změn ústavního zákona o bezpečnosti a tezí prováděcích zákonů (krizový zákon a zákon o ochraně veřejného zdraví); realizace workshopu na půdě Parlamentu České republiky (prezentace doporučení);

Září 2022: publikace komplexní monografie shrnující veškeré poznání dosažené při realizaci projektu, včetně doporučení změn v právní úpravě, postupu orgánů výkonné a zákonné moci, jakož i změn v soudním posouzení analyzovaných otázek.