Když studenti propagují vlastní fakultu

Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se rozhodli aktivně zapojit studenty do propagace fakulty vůči uchazečům. Jedná se o ukázku dobré praxe, při níž nejenže studenti získávají praktické zkušenosti v oboru komunikace a jsou jakousi „prodlouženou rukou” vedení fakulty a komunikačního oddělení, ale zároveň dokážou fakultní svět svěžím stylem zpřístupnit uchazečům o studium a nově přijatým. O fungování skupiny jsme hovořili s její vedoucí, docentkou a proděkankou Martou Chromou, a členy skupiny – Jakubem Ševčíkem, Terezou Urikovou a Eliškou Opatovou.

Jak vznikl nápad vytvořit Studentskou pracovní skupinu pro propagaci směrem k uchazečům?

Marta Chromá (MCH): Pracovní skupina vznikla před deseti lety, kdy si fakulta jasně uvědomila, že je nutné, aby informace o studiu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy byly dostupné na různých veletrzích vzdělávání či jiných propagačních akcích, a že nestačí, aby se fakulta spoléhala na to, že jako součást Univerzity Karlovy má popularitu mezi uchazeči zajištěnou. Postupně se zvyšoval počet studentů a studentek, kteří byli ochotni na propagační akce jezdit, přiváželi své zkušenosti a pomáhali rozšiřovat záběr činnosti skupiny.   

Hlásí se studenti do skupiny sami, mají zájem, nebo je vybíráte dle předem určených kritérií? A mohou se do skupiny zapojit studenti napříč všemi ročníky? 

Jakub Ševčík (JŠ): Proces výběru studentů je formalizovaný. V každém prvním ročníku nabídneme studentům různými komunikačními kanály, zda se nechtějí připojit. Blíže jim vysvětlujeme, co taková skupina dělá. Mají velký zájem se přidat. Tento rok se nám přihlásilo několik desítek zájemců, my je poté oslovíme se základním dotazníkem, ptáme se jich, proč je tato aktivita zaujala, oni pak napíšou motivační dopis, v němž uvedou důvody, proč se chtějí do skupiny zapojit. O následném výběru rozhoduje motivace k účasti ve skupině. Snažíme se vytvářet různorodý kolektiv. Hlavním účelem skupiny vždycky byla propagace vůči uchazečům. Dnes je činnost širší, už jde o propagaci celé fakulty ze strany studentů, proto se snažíme obsáhnout charakterově co nejvíce zájemců a podle toho přizpůsobit propagaci fakulty navenek. Pro spolupráci vybíráme studenty s nějakou předchozí zkušeností, ať už ve správě sociálních sítí nebo v komunikaci s uchazeči či organizování akcí. Po předvýběru na základě motivace a zkušeností následuje dvoukolové výběrové řízení. 

„Je to sice práce navíc, ale hodně mi to dává, dostávám se k různým zajímavým věcem. Ať už je to natáčení videí, veletrhy vysokých škol… Je tam velká různorodost.“

Dvoukolové výběrové řízení není mnohdy běžné ani ve firmách…

JŠ: Druhé kolo jsme přidali v tomto roce, kdy jsme po užším výběru nechali uchazeče mluvit na kameru, abychom viděli, jakým způsobem reagují. Na základě toho, jak působili ve videu, následovala podrobnější interní diskuse. Po ní jsme počet zájemců ještě zúžili. Primárně chceme skupinu udržet v takovém stavu, aby v ní bylo zastoupeno pět lidí z každého ročníku. Když někdo z ročníku odejde, studenty doplňujeme tak, aby ve skupině měly ročníky stále stejné zastoupení. 

Jakou pozici má skupina v rámci organizace fakulty? Kdo dohlíží na její chod? 

JŠ: Skupina má postavení poradního orgánu děkana. Paní proděkanka, docentka Marta Chromá, zaštiťuje skupinu na straně fakultní, protože je proděkankou pro studium a přijímací řízení. Nicméně máme i komunikační oddělení, které spadá pod proděkana, docenta Marka Antoše, který se ve skupině taky angažuje. Na schůze chodí i vedoucí komunikačního oddělení. Interně máme ještě studentské vedení skupiny, které vybírá paní docentka Chromá. V posledních třech letech jsou to tři osoby, které v tříčlenné radě vnitřně organizují chod skupiny, aby vnitřní organizace nezatěžovala zaměstnance fakulty. Když to shrnu, skupina funguje samostatně, ale pod důsledným dohledem a za spolupráce s vedením fakulty.

Získávají za tuto aktivitu studenti kredity navíc, které se jim započítávají do studijního plánu, nebo je tato aktivita součástí nějakého výukového předmětu? 

Eliška Opatová (EO): Jedná se o dobrovolnou aktivitu, děláme to ve volném čase, žádné kredity za to nezískáváme. 

JŠ: Na studium jako takové to vliv nemá, kredity za to student nedostane, ani to není povinná součást žádného předmětu. Nabízí nám to ale možnost být v kolektivu, který je plodný, setkávat se s velkým množstvím lidí a podobně. Každý si tam najde, co chce. Někdo se více věnuje například nahrávání videí na sociální sítě, ale je tam spousta dalších příležitostí. Pokud se tím student zabývá intenzivně a skutečně pomáhá propagaci fakulty, tak má možnost být ohodnocen i stipendiem.

Kolik času skupině věnujete? 

Tereza Uriková (TU): Co se týče hodinové dotace, tak nic takového stanovené nemáme, míra zapojení je na nás. Akcí se pořádá dost, kdo má čas a kdo chce, ten se zapojí. Většinou je to nárazové. Když je Gaudeamus nebo seznamovací kurz, je potřeba skoro 100% nasazení. „Seznamovák” trvá týden a všichni ze skupiny jsme tam téměř celou dobu. 

JŠ: Zapojení je čistě dobrovolné, ale je potřeba, aby se student ve skupině aspoň základně angažoval. Znamená to, že pokud je vybrán někdo, kdo se v úvodu zapojil, a postupně  o skupinu ztrácí zájem, nabízí se otázka, jestli má pokračovat. Skupinu tvoří jádro a na něj se nabalují dobrovolníci, kteří jsou za svou aktivitu většinou ohodnoceni stipendiem. Organizaci nárazových akcí, například dne otevřených dveří, nezvládneme pokrýt z členů skupiny, většinou pak oslovujeme zájemce z řad dalších studentů. Celé je to o tom, co koho baví, což se také samozřejmě mění v průběhu studia. 

Jaká byla vaše vlastní motivace vstoupit do skupiny?

EO: Ve skupině jsem čerstvě, přijímací řízení probíhalo někdy v listopadu. Slyšela jsem od starších studentů z pracovní skupiny, že se tam dělají zajímavé aktivity. Je to sice práce navíc, ale hodně mi to dává, dostávám se k různým zajímavým věcem. Ať už je to natáčení videí, veletrhy vysokých škol… Je tam velká různorodost. Chtěla jsem si to zkusit a předat budoucím studentům zkušenosti, které už mám a které ještě získám. 

TU: Moje motivace byla podobná, jen jsem se přidala později, zapojovala jsem se ale, i když jsem ještě byla mimo skupinu, v rámci „seznamováků”, nebo jsem pomáhala při zápisech. Baví mě na tom komunikace s novými studenty. A také mi byli sympatičtí studenti z pracovní skupiny, myslím, že skupina přináší i spoustu nových přátelství a možností. 

JŠ: Já už jsem v pracovní skupině čtyři roky a moje zapojení pomalu spěje ke konci, stejně jako mé studium na fakultě. Také jsem se přidal později, nebyl jsem v náboru hned po prváku. Primárně to bylo proto, že jsem jel na „seznamovák” jako dobrovolník a fascinovala mě činnost členů propagační skupiny a kolik času fakultě a uchazečům dávají.  Vysvětlovat, pomáhat jim, odpovídat na jejich otázky, pracovat s nastupujícími prváky a radit jim, co si zapsat, co si nezapsat, to mi připadalo jako ohromné množství práce. Nicméně když už projdou celým tímto procesem, je pak už jednoduché předat je do rukou našich spolků. Máme jich na fakultě osm, velmi se angažují v práci se studenty a někteří studenti jsou i jejich členy. Nelehká doba během covidu zasáhla i nás, museli jsme operativně řešit, jakým způsobem naložíme se dnem otevřených dveří, se „seznamovákem”. Byla to výzva, bavilo mě to a doporučuji to všem, kdo by měli zájem. 

Uvažujete vy sami o další práci v oblasti komunikace?

JŠ: Já už čtyři roky pracuji na oddělení komunikace jedné české banky. Mou primární náplní práce je správa sociálních sítí a webových stránek. Tato činnost se silně prolíná s prací ve studentské pracovní skupině, což je vlastně jeden z důvodů, proč jsem se jí chtěl zúčastnit. Nicméně život jde dál, po tom, co budu mít hotovou právnickou fakultu, tak nevylučuju, že se k tomu zase dostanu. Přineslo mi to spoustu zkušeností s úpravou videí, organizováním akcí apod., ale zatím bych se chtěl vydat spíše právním směrem. 

Co považujete za hlavní přínos pracovní skupiny pro propagaci? 

JŠ: Hlavním benefitem této komunikační skupiny je zlepšení komunikace vůči uchazečům a také objevování neprobádaných možností v komunikaci. Minulý rok jsme se třeba pustili do správy fakultního Instagramu ve spolupráci s oddělením komunikace, které samo nemělo zkušenosti v této oblasti. Studentům ve skupině je tato platforma, vzhledem k jejich věku, mnohem blíž a pohybují se na ní denně. Pomohlo to rozhodně i propagaci, dělali jsme dotazníkové šetření mezi uchazeči na dni otevřených dveří a vyplynulo z něj, že většinu informací čerpají právě z fakultního Instagramu. Takže nás těší, že tato aktivita nese ovoce. Zároveň máme spoustu nárazových aktivit, které by oddělení komunikace nebylo schopno samo pokrýt. Příkladem je den otevřených dveří, veletrh Gaudeamus, seznamovací kurz apod. Šlo by to jistě udělat i tak, že by se před akcí oddělení komunikace ozvalo, že shání dobrovolníky, nicméně už před 10 lety se utvořila pevnější, užší, stálejší skupina, která byla připravena v případě takovéto větší akce nastoupit a pomoci. Jsme zkrátka tou silou, která je připravena a ochotna, a hlavně má i kontakty na další studenty. To znamená, že v případě, kdy je potřeba udělat ještě větší akci, než je v našich silách, tak jsme schopni oslovit další studenty, další kolegy z našich řad. To jsou hlavní benefity tohoto způsobu práce. Někdo by se na to mohl dívat tak, že suplujeme oddělení komunikace, nicméně není snadné s ohledem na fakultní zdroje zaplatit lidi. My fungujeme díky systému dělby práce, každý dělá svou vymezenou část, která ho baví. Současně nezastupujeme oddělení komunikace, to má prostor vyvíjet úsilí jiným směrem – vytvářet ve spolupráci s rektorátem celkovou koncepci komunikace a zadání pro nás. 

Zapojujete studenty i do jiných marketingově a propagačně zaměřených praxí?

JŠ: Podobnou aktivitou je První právní pomoc. Je to i předmět, který organizuje jeden ze spolků, které jsem zmiňoval. Je to praktický předmět, který umožňuje účastnit se už v rámci studia na fakultě projektů právního poradenství se zkušenými mentory. První právní pomoc poskytuje službu lidem, kteří sami nemají peníze na advokáta, a studenti jsou pak ti, kteří na jejich dotazy odpovídají. Dále nabízíme tzv. moot courty, což jsou simulované soudní procesy, a to jak ve formě předmětu, tak ve formě mezinárodních soutěží. Další praxi studenti na fakultě nezískají, praxe v našem oboru čeká venku – v advokátních kancelářích, na soudech, ve státní správě. Fakulta úzce spolupracuje s těmito institucemi, aby praxi studentům zprostředkovala. Nyní máme nově jednu praxi dle vlastního výběru ve studijním programu povinnou a výběr praxí máme skutečně široký – od advokátních kanceláří po soudy, oddělení jednotlivých ministerstev, notáře apod. 

TU: Propagační aspekt má určitě ještě program Street Law. V rámci tohoto programu chodí naši studenti na střední školy učit právo. Naše škola zprostředkovává praxi také v policejních orgánech, studenti mají možnost docházet celý semestr na oddělení kriminálky, účastnit se spousty praktických úkonů a nově i do advokátních kanceláří. Máme možnost se zapojit i do praxe v neziskovkách, takže záběr v praxi je skutečně široký. 

Rozhovor najdete na stránkách perpetuum.cz. 
Autorka rozhovoru: Šárka Štočková