Existuje řada způsobů, jak zkoumat právo

gacr

Existuje řada způsobů, jak zkoumat právo

Pavel Ondřejek působící na katedře teorie práva a právních učení se s námi podělil o zkušenosti z vědeckého výzkumu práva a práce na grantových projektech. 

Jak se „dělá věda“ v právu? Mnoho lidí si vědecké bádání v právnickém oboru nedokáže představit.
To je moc zajímavá otázka na úvod. Je pravda, že na rozdíl od chemiků nebo biologů nemáme laboratoře ani neděláme experimenty. Řekl bych, že existuje řada způsobů, jak vědecky zkoumat právo. V poslední době se rozmáhá empirický výzkum. U něj se někdy práce trochu podobá výzkumu v přírodních vědách, protože zkoumá právo například s využitím statistiky. Výsledky empirického výzkumu, kupříkladu zkoumání judikatury soudů věnované určité otázce, jsou pak zřetelné a podložené daty. To ale podle mne není jediný způsob vědecké práce. V mém oboru, kterým je teorie práva, bych řekl, že stěžejní díla nemají ani nikdy neměla povahu empirických studií. Já sám ve vědeckých pracích v oblasti teorie práva hledám především dvě věci: na straně jedné to, jak dokáže autor skloubit ústřední myšlenky, které o tématu, které si zvolil, v minulosti napsali jiní, a na straně druhé, jak dokáže na těchto myšlenkách vystavět originální závěry. 

Na jakém projektu pracujete? Co je cílem výzkumu a co se již povedlo?
Jsem zapojen do více projektů, ale tím hlavním je v současné době projekt Grantové agentury České republiky s názvem: Co současné právo sjednocuje a co jej fragmentarizuje z pohledu právní teorie a soudní praxe?  Jde o tříletý projekt, v němž se s kolegy z katedry teorie práva a právních učení, prof. Kühnem, doc. Beranem a dr. Žák Krzyžankovou, zaměřujeme především na dvě otázky: Co znamená, že o právu hovoříme jako o systému? A Jakým způsobem soudy posilují jednotu právního systému? Zatím jsme v první polovině projektu, ale už se podařilo vydat několik zajímavých článků v loňských číslech časopisů AUC-I, Právník a PHS. Do projektu se snažím zapojovat i doktorandy katedry, minulý rok například vydal dr. Kadlec knihu o roli velkých senátů českých vysokých soudů. Na hlavním výstupu projektu pracujeme už od začátku loňského roku. Měla by jím být anglická monografie s příspěvky z mezinárodního workshopu, který jsme zorganizovali v červenci 2019 ve švýcarském Lucernu. Zde jsme diskutovali s kolegy z regionu střední Evropy měnící se roli soudů ve státech kontinentální právní kultury. Věřím, že v příštím roce se společný výstup podaří vydat.  

Jaká jsou úskalí grantových projektů? Na co si mají badatelé dát pozor?
Různých úskalí je řada a na mnohé věci se nedá dopředu připravit – například ve výše zmíněném projektu Grantové agentury jsou veškeré plánované cesty v tomto roce značně nejisté, což ještě před pár měsíci nikdo nemohl tušit. Na druhou stranu je ale spousta věcí, na které se připravit můžeme. Za hlavní věc považuji podrobné naplánování projektu a postupné plnění jednotlivých cílů. 

Jak jsou projekty dlouhodobé? 
Pracoval jsem v různě dlouhých projektech. Nejkratší byl půlroční, kde v zásadě vše muselo být připraveno už na začátku. Mnohaleté projekty jsou zase obtížné z hlediska plánovaní konkrétních aktivit. Za optimální délku považuji tříleté projekty, a to právě díky tomu, že na horizont tří let lze ještě dohlédnout a můžeme tak naplánovat dopředu i náročnější výstupy. Ovšem i když se tři roky zdají být vcelku dlouhá doba, čas velmi rychle plyne, a je tak třeba už na samém začátku projektu publikovat a ve zbývajícím čase na tyto publikace navazovat.  

Jak uspět s žádostí o grant? Je v oblasti práva velká konkurence? Jaká témata a jejich uchopení jsou pro granty vhodné?
Sice si myslím, že neexistuje univerzální recept na úspěch, ale to podle mne neznamená, že se o grantové projekty nemáme ucházet. Z mého pohledu je úskalím celého řízení především to, že různí hodnotitelé si všímají různých stránek projektu: pro někoho je důležité, jak kvalitně je popsána metodologie výzkumu, pro jiného například náklady projektu ve vztahu k předpokládaným výstupům. Volba tématu souvisí většinou s podobou týmu, každý člen by měl podle svého zaměření přispívat k řešení ústředních otázek, ale zároveň musí všichni spolupracovat, aby projekt nebyl jen skupinou dílčích témat. Z mých zkušeností je také důležité celý projekt podrobně promyslet a už v přihlášce celkem detailně popsat všechny plánované aktivity v projektu i předpokládané výstupy, tedy co konkrétně budeme zkoumat a jak. Pokud jde o konkurenci, myslím si, že u českých projektů zas tak velká není. Nemáme totiž mnoho institucí, kde by se prováděl výzkum v oboru práva. 

Jak funguje publikování článků v odborných zahraničních časopisech? Co by měl člověk udělat, když chce svůj text takto publikovat? O jaká témata je zájem? 
V posledních letech mám pocit, že způsob publikování článku v zahraničních časopisech se už dramaticky neliší od publikování v nejlepších českých časopisech. Samozřejmě lepší zahraniční časopisy mají poměrně vysoko stanovenou laťku pro to, co považují za minimální standard. Když ale člověk tuto laťku překoná, recenzenti článku se změní z kritiků na pomocníky, kteří se spolu s autorem snaží o to, aby byl článek co nejlepší. Někdy je obtížné a časově náročné vyhovět všem požadavkům, ale výsledný text je obvykle mnohem lepší. Když připravuji text určený pro zahraniční čtenáře, snažím se zkoumaný problém přiblížit v kontextu a velmi detailně vysvětlit, aby byl pochopitelný pro někoho, kdo vůbec nezná české právo. Možná je to z mé strany trochu odvážné tvrzení, ale myslím si, že téměř každý problém, se kterým se potýkáme v českém právu, lze popsat tak, aby zaujal i čtenáře mimo Českou republiku. Jen jde o to, že takový text musí být napsaný úplně jinak, než kdyby byl určený pro české právníky. 
 
Mohou se na vás případní uchazeči o grant obrátit o radu či pomoc? Uzávěrka přihlášek na GA ČR jsou v dubnu, praktická rada pro zájemce na závěr?

Samozřejmě, velmi rád každému pomohu. Na závěr mohu znovu doporučit, aby si každý, kdo má zájem hlouběji zkoumat nějaké téma, podal žádost o grantový projekt co nejdříve. I kdyby to letos nevyšlo, vždy je možné reflektovat připomínky hodnotitelů a v příštím roce podat ještě lepší žádost. 

Informace o aktuálních soutěžích GA ČR naleznete zde,
případně na fakultní stránce.