Diskuse o změnách u závěrečných státních zkoušek pokračuje

Akademický senát na svém zasedání 3. října pokračoval v diskusi o 3. a 4. části státní závěrečné zkoušky. Východiskem byl materiál předložený vedením fakulty, který shrnuje dosud přijatá opatření i další kroky, jež budou následovat.

Psychologické poradenství a pomoc studentům na fakultě

V reakci na červnové usnesení senátu, které vyzvalo k tomu, aby se fakultní kapacity v této oblasti rozšířily, byla koordinací těchto aktivit pověřena JUDr. Lucie Široká z Centra zdravotnického práva. Ve spolupráci s vedením fakulty v současné době pracuje na tom, aby byl od 1. ledna 2020 na fakultě zhruba v rozsahu 4 hodiny týdně k dispozici kvalifikovaný klinický psycholog, který zajistí potřebnou intervenci v akutních případech, kdy se student nedokáže uspokojujícím způsobem vypořádat s momentální životní situací.

Vedle personálního a prostorového zabezpečení je přitom důležité vyřešit i otázku financování, fakulta proto společně s rektorátem připravila žádost o přidělení finančních prostředků v rámci Centralizovaného rozvojového programu pro veřejné vysoké školy. Na výsledek zatím čekáme; pokud by žádost nebyla úspěšná, budeme se snažit prostředky získat cestou individuálního fundraisingu.

Do doby otevření vlastních kapacit studentům doporučujeme využívat poradny, které působí na jiných fakultách UK, konkrétně například poradnu na Pedagogické fakultě.

Souběžně s těmito snahami ze strany fakulty se rozbíhá také činnost nového studentského spolku V jednom kole, který se zaměří na péči o duševní zdraví.

Sjednocení průběhu a protokolace státních zkoušek

V průběhu léta proběhla analýza protokolů ze 3. a 4. části státní závěrečné zkoušky, na jejímž základě vedení fakulty zpracovalo metodický pokyn směřující zejména ke sjednocení postupů při záznamu průběhu státních zkoušek. Původní ustanovení čl. 32 odst. 4 Pravidel pro organizaci studia na PF UK obsahovalo pravidlo, podle něhož „V případě klasifikace ‚neprospěl/a‘ zkušební komise dostatečně určitě tuto klasifikaci odůvodní.“ Na jaře tohoto roku schválená novela toto ustanovení s účinností od 1. října 2019 dále doplnila, takže nyní zní takto: „V případě klasifikace ‚neprospěl/a‘ zkušební komise dostatečně určitě tuto klasifikaci odůvodní tak, aby z tohoto odůvodnění byly zřejmé důvody klasifikace a udělení klasifikace bylo přezkoumatelné.“

Tato změna, jež má významný dopad na to, jak podrobně je v těchto případech nutné protokol vyplnit, stejně jako další části metodiky, byla všem členům státnicových komisí představena na mimořádném setkání, které se konalo již 2. září, tedy bezprostředně po skončení prázdnin, tak aby se diskutované závěry mohly promítnout již během zářijových termínů státních zkoušek.

Statistická analýza státních zkoušek

Zpracována byla také statistická analýza výsledků soukromoprávní a veřejnoprávní části SSZK za období červen 2017 až červen 2019, která potvrdila, že je třeba pracovat na větší vyrovnanosti hodnocení různými zkoušejícími. Výsledky byly v souhrnné podobě prezentovány na zmíněném setkání s členy státnicových komisí a v detailnějším pohledu byly rovněž poskytnuty vedoucím státnicových kateder, kteří od děkana dostali za úkol se jimi podrobněji zabývat a na jednotlivých katedrách přijmout opatření, která povedou k větší vyrovnanosti zkoušení.

Ze setkání mj. vyplynulo, že absence podobných statistik je jednou z příčin dosavadního stavu, protože zatímco u postupových zkoušek si katedry mohou analýzy provádět samy (a některé tak skutečně činí), u státních zkoušek dosud k těmto datům neměly přístup. Značné množství zkoušejících (řádově desítky z nich) také projevilo zájem o poskytnutí svých individuálních výsledků a jejich srovnání s průměrem, což může také přispět k většímu vyrovnání známkování. Analýza bude proto zopakována i v příštím roce, aby bylo možné provést porovnání s předchozím stavem.

S ohledem na obavy, které v současné době mezi studenty panují, je vhodné věnovat pozornost i celkové statistice výsledků státnic za uplynulý akademický rok 2019/2020. Jak je patrné z následujících grafů, není významný rozdíl mezi 3. a 4. částí SZZK. Zhruba polovina studentů je klasifikována výborně či velmi dobře, jen necelá pětina pokusů skončila neúspěchem (18,23 % u soukromoprávní a 19,88 % u veřejnoprávní státnice). Celkově přitom během tří možných pokusů uspěje drtivá většina studentů, k ukončení studia v důsledku neúspěšného třetího pokusu došlo během uplynulého akademického roku pouze v šesti případech, přičemž třikrát (tj. zhruba 0,5 %) šlo o soukromoprávní a třikrát (také zhruba 0,5 %) o veřejnoprávní část.

Zpracovávány jsou také statistiky postupových zkoušek z povinných předmětů, které budou s jednotlivými katedrami postupně projednány v průběhu podzimních měsíců na již naplánovaných setkáních s vedením fakulty, jež by se měla věnovat i dalším otázkám, jež souvisejí zejména s novým magisterským studijním programem.

Veřejná kontrola průběhu zkoušek

Další z usnesení senátu vyzvalo vedení fakulty k tomu, aby byla posílena veřejná kontrola průběhu zkoušek, s tím že senát doporučil zvážit nahrávání průběhu zkoušek, a aby byla zajištěna zpětná vazba zkoušení studenty v rámci hodnocení výuky.

Pokud jde o nahrávání, dospělo vedení fakulty k závěru, že tato otázka by se měla rozhodnout na celouniverzitní úrovni. Univerzitní orgány jsou navíc v této věci aktivní a – i na základě výzvy AS UK – rektor svolal setkání, kde se i tyto otázky budou diskutovat. Nelze přehlédnout, že jsou zde v kolizi různá práva a oprávněné zájmy všech zúčastněných, tedy studentů, zkoušejících i fakulty jako takové.

Je nicméně nutné připomenout, že průběh státní zkoušky je podle § 53 odst. 1 zákona o vysokých školách veřejný a může se jich tedy zúčastnit kdokoliv. V posledních letech je přesto účast veřejnosti spíše ojedinělá, zatímco v minulosti bylo zcela běžné, že se (fakultní) veřejnost zkoušek účastnila: typicky šlo o studenty, kteří se sami na státní zkoušky připravovali a měli zájem si poslechnout, jaké padají otázky a obecně jak státní zkoušky probíhají. S tím, jak se dnes zkušenosti mohou sdílet i v elektronické podobě, tento způsob získávání informací zřejmě poněkud vyšel z módy, což někdy může přispívat k tomu, že se šíří nepřesné dojmy a zkoušky se zbytečně mytizují. Vedení fakulty proto vřele doporučuje všem studentům (zejména) posledních ročníků, aby využili této možnosti a šli se – nejlépe po domluvě s právě zkoušeným studentem – na průběh zkoušky podívat.

Pracuje se také na tom, aby bylo stávající studentské hodnocení výuky („anketa“) rozšířeno i o hodnocení zkoušek. Je ale nutné překonat technický problém, který spočívá v tom, že tato část ankety musí z logiky věci běžet v jiném časovém období než hodnocení výuky, což v současné době SIS nepodporuje.

Další změny podoby státních zkoušek

Na příštím zasedání akademického senátu, které se bude konat 31. října, hodlá děkan předložit dílčí novelu Pravidel pro organizaci studia na PF UK, jejíž podstatou jsou následující tři změny:

1. vypuštění možnosti předčasného ukončení 3. a 4. části SSZK: každý student by tedy i v případě, že projeví zcela zásadní neznalost v některém z dílčích okruhů, měl dokončit celou zkoušku, a teprve poté by komise v rámci závěrečné porady rozhodla o jeho klasifikaci;
2. explicitní zakotvení možnosti studenta vyjádřit se v protokolu ke své klasifikaci v případě, že neprospěl;
3. zavedení možnosti používat při 3. a 4. části SSZK relevantní právní předpisy (při přípravě na potítku i během zkoušky samotné).

První dvě změny by měly nabýt účinnosti od 1. ledna 2020 a vztahovat se tak už na nejbližší zkouškové období. Třetí změna až od 1. října 2020, tak aby k této významné změně podmínek nedocházelo v průběhu akademického roku. Jejím smyslem je mj. odstranění rozporu mezi novým studijním programem, který používání předpisů předpokládá, a studijními předpisy.

Úkolem pro tento akademický rok je navíc úprava zkouškových otázek, a to jednak s ohledem na zavedení možnosti používat právní předpisy, ale také s cílem zdůraznit komplexní charakter státní zkoušky, která by neměla být zaměřena na zkoušení detailů, jež byly předmětem předchozích zkoušek během studia. V úvahu připadá několik variant, například že by si student namísto dvou otázek z každého tematického okruhu napříště losoval jednu přehledovou otázku z koše společného pro celou část státní zkoušky a dále jednu otázku z každého okruhu, celkem tedy čtyři místo šesti. Součástí této změny by tak mohlo být zmenšení počtu otázek z jednotlivých okruhů a jisté zobecnění materie, kterou pokrývají. O všech těchto možnostech se bude v průběhu podzimu diskutovat na zmíněných setkáních vedení fakulty s jednotlivými katedrami a následně i na dalších akademických fórech, tak aby se změny mohly projevit od října 2020.