Dvacet let programu Erasmus na Právnické fakultě UK

Projekt Erasmus nabízí už dvacet let možnost studentům (zejména ze členských zemí EU) vyjet studovat do jiné unijní země. Když se Česká republika k Erasmu přidala, byla to pro většinu studentů první možnost někam na delší dobu vyjet. Studovat v zahraničí se sice dalo už brzy po roce 1989, ale pro většinu studentů (a jejich rodičů) to bylo velmi nákladné a prakticky nedostupné. Erasmus+ patří mezi jedny z nejviditelnějších a nejznámějších evropských programů, byl založen už v roce 1987. Od roku 2014, kdy byl rozšířen do stávající podoby, v zahraničí s jeho podporou studovalo, absolvovalo stáž či odborný výcvik, vyučovalo nebo pracovalo jako dobrovolník přes 2,8 milionu osob. V roce 2017 možností evropského programu na podporu vzdělávání Erasmus+ využilo skoro 800 000 lidí. Z nejnovějších údajů zveřejněných Evropskou komisí plyne, že v Česku se do něj zapojilo 7 891 studentů a stážistů, včetně 89 z jiných zemí světa. Nejčastěji z českých škol vyjížděli do Německa, Španělska a Francie. Naopak do Česka v rámci výměnných pobytů přijelo 7 649 vysokoškolských studentů, 2 448 stážistů a 437 studentů z partnerských zemí, tedy i ze států mimo Evropskou unii. V roce 2017 dosáhly v ČR granty v rámci programu bezmála 35 milionů eur (skoro 900 milionů Kč).

Právnická fakulta UK si dlouhodobě vede velmi dobře v počtu studentů, kteří vyjíždějí studovat do zahraničí i v počtu „Erasmáků“, kteří přijíždějí k nám. O detailech jsme si povídali s profesorem JUDr. Milanem Damohorským, DrSc., který je nejen proděkanem pro zahraniční záležitosti, ale i fakultním koordinátorem Erasma.

Co je Erasmus, Vašimi slovy?

Erasmus je velmi efektivní forma spolupráce mezi univerzitami, nejprve v podobě výměny studentů, pak i pedagogů a nejnověji i zaměstnanců. Jedná se o studijní pobyty v rámci zemí Evropské unie, avšak jsou tam zahrnuty i další země jako například Norsko. Specifický, byť velmi podobný program se uskutečňuje též se švýcarskými univerzitami. Letos budeme mít 15 let od vstupu České republiky do Evropské unie. Je to šance pro miliony mladých Evropanů z různých oborů bakalářského, magisterského nebo doktorského studia strávit semestr nebo dva (nebo nejnověji až tři roky) v zahraničí na jiné partnerské univerzitě. Za těch 15 let se změnily názvy programů a lehce se mění i podmínky a financování, ale jádro zůstává stejné v tom, že mladí mají možnost studovat v zahraničí.

Jaký je zájem o Erasmus na naší fakultě?

Když program začínal, vysílala naše fakulta mezi 15 až 30 studenty ročně. Teď vysílá za rok okolo 160 studentů. Přesto v posledních letech nastává mírná stagnace, protože studenti už mnohdy nejezdí na celý rok, ale jen na semestr. Zřejmě je tam tlak různých okolností, jako jsou ekonomické důvody, chtějí už pracovat, možná se bojí terorismu. Ale asi 170 studentů na naši fakultu ročně přijíždí a to číslo stále roste. Tomu jsme velmi rádi, i když nám to trochu komplikuje situaci, neboť musíme už mnohé předměty dělat jako dvě paralelky. Naše erasmácká místnost na fakultě (č. 303) je pro 100 studentů a už se tam zkrátka někdy všichni nevejdou. Dříve jezdili především studenti z německy mluvících zemí a frankofonní a teď jezdí hodně Španělé a kupodivu i Britové. Radujeme se z toho velice. Je to nejen díky výbornému jménu fakulty a Univerzity Karlovy ve světě, ale samozřejmě je lákadlem také poklidná Česká republika, krásné a starobylé hlavní město Praha a jistě i vynikající a levné české pivo. 

Pro Erasmáky máme výuku v angličtině (program „The Czech Legal System in European Context“). V posledních letech se mohou na tyto předměty zapsat i Češi, pokud zbývá kapacita. Potkat se tedy mohou s českými studenty při výuce, ale i ve spolcích. Různé akce jako 100 let Československé republiky, akce univerzity, rauty, parníky, sportovní akce, to vše mají společné. Je to možnost se potkat a skamarádit. 

A jezdí s Erasmem i pedagogové?

Ano, pedagogové jezdí, ale mohli by jezdit trochu více. Myslím, že je to pro nerodilého mluvčího stále ještě odvaha odborná i jazyková si stoupnout před 50 až 100 studentů v zahraničí a něco jim kvalitně přednášet. Zejména pokud je to anglicky mluvící země, protože ostatní jako Němci nebo Francouzi mají k angličtině u cizinců větší toleranci. Ale výměny pro pedagogy jsou zpravidla jen na týden. 

Jak je to s financováním v Erasmu? Pokryje stipendium náklady?

Stipendia sice nepokryjí všechny náklady, je to ve výši kolem 400 až 500 euro na studenta a měsíc, přesto naši studenti dostávají výrazně více než studenti v Polsku, v Maďarsku nebo na Slovensku. Něco si k tomu musí přivydělat nebo jim půjčí rodiče, ale je to dobrý základ. Menší část peněz je z Evropské unie a větší od české vlády, to je asi dobré si uvědomit. 

Kam jezdí naši studenti nejraději?

Nejdříve byla velká euforie pro britské univerzity. Když jsme začínali, měli jsme však jedinou partnerskou britskou univerzitu - Cardiff ve Walesu. Dnes už jich máme asi patnáct. Zájem je kromě Anglie a Walesu i o Skotsko a o renomované univerzity jako Paříž, Berlín, Hamburk. Dost studentů jezdí také do Vídně. Někdy se studenti podceňují a netroufají si na destinace, jakými jsou Utrecht, Ghent nebo Heidelberg, což je škoda. Máme 120 partnerských univerzit, takže ta nabídka je až 300 míst. Nemáme bohužel ani tolik zájemců. Konkurzy na výjezdy Erasma jsou vždycky na přelomu února a března, doplňkový konkurz na letní semestr pak začátkem října příslušného roku. Konkurzy probíhají v angličtině, němčině, francouzštině, italštině a španělštině. Bývá mírný přetlak na anglicky mluvící školy, ale na ty jiné ani moc ne. Je to asi problém již s výukou jazyků na středních školách, protože ubývá studentů, kteří dobře mluví francouzsky, španělsky i německy.

Co se hodnotí u pohovoru na Erasmus?

Konkurz má dvě částí. První, písemná část je hodnocení studentem předložených či z informačního systému vygenerovaných písemných podkladů. Těmi jsou výsledky studia (zejména studijní průměr a počet nedostatečných), dále motivační dopis, doporučení od jednoho pedagoga, případně osvědčení o jazykové způsobilosti a podobně. Značnou váhu má i účast ve SVOČ, mezinárodních moot courtech, výkon práce pomocných vědeckých sil či absolvování předmětů zahraničních vyučujících v cizích jazycích na PF UK. Druhá část je ústní, která se odehrává před komisí, ve které je zpravidla čtyři až pět učitelů a je tam též zástupce studentů delegovaný studentskou částí Akademického senátu. Studenti jsou někdy náročnější a přísnější než učitelé. Vždy někdo z učitelů je buď pedagog z katedry jazyků, nebo rodilý mluvčí, aby prověřil vyjadřování v daném cizím jazyku. Ověřuje se i celková motivace a přehled studenta o zvolené zemi, městě a univerzitě.

Nově mohou vyjíždět i zaměstnanci. Zatím však jezdí převážně pracovníci knihovny a zahraničního oddělení. Začíná růst i zájem studentů o následné praktické stáže, které jsou v zahraničí u různých navazujících institucí (soudy, notáři, advokáti, velvyslanectví, neziskové organizace či orgány OSN) zpravidla pak v rozsahu dvou až tří měsíců.

Vrací se k nám na fakultu Erasmáci třeba na další studium?

Teď teprve začneme nabízet možnost postgraduálního studia i v angličtině, ale jezdí sem například jako pedagogové. Například pan doktor Martin Paus z Německa, který u nás učí německé právo, je původně Erasmák vyslaný z UNI Bonn. Naši absolventi Erasma jsou zase na významných postech ve státní správě (ministři, náměstci ministrů, ředitelů odborů apod.) nebo v mezinárodních a evropských institucích. Mnohdy se pak potkávají i po letech. Svět je vlastně malý. Dlouhodobě jsme ze všech 17 fakult Univerzity Karlovy na třetím místě ve výjezdech i na příjezdech. Od akademického roku 1998/1999, kdy jsme s programem začínali, vycestovalo do akademického roku 2017/2018 včetně do zahraničí přes 2 350 studentů PF UK a na naši fakultu naopak více než 1 960 zahraničních Erasmáků přijelo. To je jistě značný úspěch.