Dvě práce autorů naší fakulty se umístily v první desítce Soutěže monografií UK

Jde o monografie Dohoda o vině a trestu, jejímž autorem je doc. Lukáš Bohuslav z Katedry trestního práva, a Defragmentation of Law: Reconstruction of Contemporary Law as a System od doc. Pavla Ondřejka z Katedry teorie práva a právních učení. Obě díla obsadila společně s ještě jednou prací 4.–6. místo.

Cílem Soutěže vysoce kvalitních monografií UK je podpora autorů vysoce kvalitních monografií a jejich mateřských fakult či dalších univerzitních součástí. Soutěž vysoce kvalitních monografií svým charakterem doplňuje stávající systém přidělování institucionálních prostředků vysokým školám a jejich součástem. Hodnocení nejvýznamnějších monografií dvěma jedenáctičlennými odbornými komisemi jmenovanými Vědeckou radou UK jasně stanovuje standardy i úroveň náročnosti pro jednotlivé typy publikací, které si činí nárok být považovány za klíčové ve svých vědeckých oborech.

Všem oceněným autorům a autorkám srdečně gratulujeme.

Kompletní výsledky Soutěže monografií UK najdete zde:

Oceněné monografie

doc. JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.

Monografie se zabývá institutem dohody o vině a trestu, relativně novým institutem v českém procesním právu trestním, přičemž představuje významný vědecký příspěvek v této oblasti. Autor podrobně analyzuje historický kontext tohoto právního fenoménu, kdy se zaobírá vznikem a následným vývojem dohodovacích řízení v právních kulturách common law. Kniha rovněž zkoumá legislativní vývoj tohoto institutu v českém prostředí a její vztah k základním zásadám trestního řízení, kdy se vzhledem k odlišnosti kontinentálního a anglosaského právního světa implementace konsensuálních forem trestního řízení v českém trestním právu potýkala se značnými obtížemi.

Publikace detailně popisuje podmínky, za kterých může být dohoda o vině a trestu uzavřena, včetně požadavků na její obsah a formu. Autor analyzuje proces sjednávání dohody mezi obviněným a státním zástupcem, včetně role soudů při jejím schvalování. Monografie obsahuje srovnání české úpravy dohody o vině a trestu s mezinárodními standardy a praxí v jiných právních systémech.

Významným přínosem této vědecké práce je podrobná deskripce a analýza rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva v otázce uzavírání dohod o vině a trestu, kdy jsou citované judikáty zařazeny do kontextu české právní úpravy v jednotlivých pasážích monografie. Je tak vytvořen ucelený přehled judikatury Evropského soudu pro lidská práva, který je provázán s jednotlivými ustanoveními českého trestního řádu, jež vytvářejí mantinely a podmínky pro uzavírání dohod o vině a trestu. Publikace je tak přínosná nejen z hlediska české jurisprudence, ale nalézá rovněž využití v rovině aplikační a je vhodným nástrojem pro každodenní činnost soudců, státních zástupců a obhájců.

Vzhledem ke skutečnosti, že dohodovací řízení historicky nebyla součástí českého trestního práva, nejedná se o téma, které by bylo dosud vědecky v rámci jedné ucelené publikace probádáno natolik, jak to činí právě tato monografie. Lze uzavřít, že kniha přináší hluboký vhled do problematiky restorativní justice a práva na spravedlivý proces, a to právě v kontextu dohodovacího řízení. Jedná se o neocenitelný zdroj poznání pro právní teoretiky, praktiky i studenty, kdy zároveň svým obsahem a kvalitou splňuje vysoké nároky kladené na významné vědecké monografie. Díky komplexnímu přístupu a detailní analýze má publikace potenciál ovlivnit budoucí legislativní úpravy v oblasti trestního práva procesního, jakož i praxi aplikační.

doc. JUDr. Pavel Ondřejek, Ph.D.

O fragmentaci se v současnosti hovoří především v souvislosti s mezinárodním právem; tato kniha ukazuje, že složitost právní regulace a mnohost institucí v nehierarchickém postavení vedou k fragmentaci i ve vnitrostátních právních řádech. Cílem knihy však není pouze popsat současné fragmentované právo, ale spíše nabídnout argumenty pro posílení systémového charakteru práva. Kniha se zabývá metodami prosystémového výkladu, principem proporcionality, právním pluralismem a ústí v koncepci normativního koherencionalismu. Zatímco převážná většina vědeckých prací spojuje koherencionismus s epistemologickými otázkami, jako je koherenční teorie pravdy, tato kniha zdůrazňuje význam přístupu k právu, který se zaměřuje na základní principy a doktríny, jež tvoří jeho základy, a také na souvislosti mezi jednotlivými prvky právního systému, které je třeba zkoumat prostřednictvím doktrinárního studia práva. Za základní východiska normativního koherencionalismu jsou označeny: axiologická, nikoliv axiomatická povaha práva, teorie komplexity a konečně společné základy současně aplikovatelných právních systémů. Kniha popisuje projevy normativního koherencionalismu v různých procesech v právu, zejména v normotvorbě a rozhodovacích procesech. V případě tvorby práva zahrnuje normativní koherence kromě institucionálních a procesních požadavků zejména „ukotvení“ nové právní úpravy do stávajícího právního řádu jako celku. To však zcela nevylučuje demokratické rozhodnutí zákonodárce učinit výjimku ze stávajících pravidel. Z hlediska rozhodovacích procesů předkládá kniha řadu argumentů k posílení jednoty práva. Implicitně se předpokládá, že právo můžeme vykládat buď způsobem, který posiluje jeho jednotu a oslabuje roztříštěnost, nebo způsobem opačným. V mnoha případech adresáti práva potřebují interpretovat právní texty, aby pochopili jejich význam a posoudili možnost jejich aplikace na daný případ, přičemž významnou roli hraje interpret, který často musí volit mezi diskurzivně možnými interpretačními závěry. Interpretace, kterou nakonec zvolí, je výsledkem aktivní volby. Značný význam má testování různých interpretačních závěrů a hypotéz, kdy by měl interpret volit ty závěry, které podporují systémový přístup k právu, jež posiluje jeho jednotu a koherenci.