Tresty za znásilnění jsou druhé nejpřísnější po vraždě

foto

Tresty za znásilnění jsou druhé nejpřísnější po vraždě

Projekt Legal Data Hub přináší novou studii: Tresty za znásilnění jsou druhé nejpřísnější po vraždě

Nová studie projektu Legal Data Hub porovnává tresty ukládané za znásilnění s tresty ukládanými za ostatní trestné činy v letech 2015-2022, přičemž se zaměřuje zejména na ty s podobnými trestními sazbami. Hlavním zjištěním studie je, že pachatelé znásilnění jsou trestáni nejpřísněji po pachatelích vražd. Celý text studie, jejímž autorem je dr. Jakub Drápal, je dostupný ZDE.

Jelikož cílem analýzy bylo analyzovat závažnost jednání, bylo třeba odfiltrovat vlivy nevztahující se k závažnosti (např. trestní minulost). Pro pachatele, u kterých nehraje roli trestní minulost (tj. u prvopachatelů), platí, že pachatelé znásilnění jsou uvězňování nejčastěji po pachatelích vraždy a jsou uvězňování na jednu z nejdelších dob. Výsledky dokazují, že prvopachatelé znásilnění byli např. uvězněni 2,3krát častěji než prvopachatelé těžkého ublížení na zdraví. Odfiltrujeme-li roli trestní minulosti u všech pachatelů, pachatelé znásilnění byli též uvězňováni nejčastěji po pachatelích vražd, přičemž např. pachatel znásilnění bude 1,5krát pravděpodobněji uvězněn než pachatel těžkého ublížení na zdraví.

Za nejzávažnější formy znásilnění – jejichž trestání bývá nejčastěji kritizováno ve veřejných médiích – se neukládají systémově odlišné tresty než za jiné trestné činy s podobnými sazbami. Pro tento účel byly vybrány trestné činy (resp. příslušné odstavce) s dolní hranicí trestní sazby 5 let či s horní hranicí sazby 12 let. Studie se zaměřila na to, zda i v případě jiných závažných trestných činů jsou tresty nezřídka ukládané pod dolní hranici trestní sazby a zda jsou nepodmíněné tresty odnětí svobody ukládané blíže dolní než horní hranici trestní sazby. Výsledky ukazují, že (i) tresty odnětí svobody jsou běžně ukládané blíže k dolní hranici trestní sazby než k horní hranici trestní sazby u všech trestných činů – přičemž takový přístup je i doktrinálně správný – a že (ii) u ostatních nejzávažnějších trestných činů dochází k mimořádnému snížení trestu odnětí svobody (uložení trestu pod dolní hranici trestní sazby) častěji než u znásilnění (s výjimkou loupeže).

Porovnáme-li trestání znásilnění, nemusíme se omezit jen na Českou republiku, ale můžeme se podívat na tresty ukládané v ostatních evropských zemích. Je třeba upozornit, že jakékoliv porovnávání kriminality či trestání napříč státy je z mnoha důvodů problematické a komplikované. Nelze na něm tedy zakládat jakákoliv definitivní tvrzení. Pro naznačení hrubých výsledků ale studie vychází z nejlepších datových souborů umožňujících porovnávání napříč evropskými státy: European Sourcebook, který obsahuje údaje o uložených trestech za znásilnění v evropských zemích v roce 2015. Výsledky jsou takové, že druhy trestů ukládaných v České republice se zásadně neodlišují od těch ukládaných ve Finsku či v Belgii, případně od trestů ukládaných v Německu či Polsku. Celkově však evropské státy přistupují k trestání znásilnění odlišně. Některé státy tak velmi často ukládají nepodmíněné tresty odnětí svobody (Srbsko, Maďarsko, Švédsko či Bulharsko), jiné státy ukládají časté nepodmíněné tresty odnětí svobody, jejichž část je podmíněně odložená (Nizozemí či Rakousko) a ostatní ukládají časté podmíněné tresty (Belgie, Finsko, Česko, Polsko či Německo).

První závěrem studie je, že bychom neměli tvrdit, že znásilnění je trestáno v porovnání s jinými trestnými činy příliš mírně: je trestáno nejpřísněji po vraždě. V diskuzích o trestání znásilnění by tato skutečnost měla zaznívat. Druhým závěrem by mělo být, že pokud dojdeme k závěru, že i tak jsou tresty ukládané za znásilnění příliš mírné, tak bychom se měli zaměřit na systémové otázky, nikoli na specifika trestání znásilnění. Diskutovat bychom tak měli např. (i) o vhodném nastavení podmíněného trestu odnětí svobody, (ii) nastavení systému trestů, (iii) o roli, kterou by měla při ukládání trestů hrát trestní minulost a (iv) závažnosti trestné činnosti. Při úvahách o častějším ukládání nepodmíněného trestu odnětí svobody (např. i inspirujícím se ze Západu) bychom však neměli zapomínat, že post-komunistické země mají běžně vyšší trestní sazby než ty západní a že Česko sice uvězňuje pachatele trestné činnosti méně častěji, než některé západní státy, ale uvězňuje je na výrazně delší dobu. Případné zpřísnění v pravděpodobnosti uvězňování by tedy mělo být doprovozené snížením trestních sazeb.

Projekt Legal Data Hub vznikl na katedře národního hospodářství pod vedením doc. Libora Duška v roce 2021. Sdružuje akademiky a studenty Právnické fakulty UK, kteří zkoumají fungování justice, právní regulace a kriminalitu pomocí analýzy dat a statistických metod. Kompletní informace k projektu Legal Data Hub ZDE.