Kriminologie pro 21. století

Debaty o postavení kriminologie se intenzivně vedou na pražské právnické fakultě již od 60. let. V posledních desetiletích je kriminologie, tedy věda o zločinu a trestu, vyučována jako povinně volitelný předmět v současnosti jako dvousemestrální. Koncepce výuky kriminologie a její postavení v rámci pražské právnické fakulty se v posledních desetiletích příliš nezměnily, byť reagují na aktuální vývoj kriminality. Podle nové akreditace bude kriminologie dostupná pro studenty všech ročníků právnické fakulty.

Letos jsem proto se svými doktorandy začal řešit projekt „Kriminologie pro 21. století“, který je financován Univerzitou Karlovou v rámci Institucionálního plánování. Jeho cílem je aktualizovat výuku kriminologie, aby odpovídala současnému vývoji kriminologie ve světě (především v Evropě) a kriminality v České republice a zamyslet se nad jednotlivými cestami, kterými by se kriminologie na pražské právnické fakultě mohla ubírat, ať se jedná o kriminologii jako povinný předmět, zavedení kriminologických seminářů či praktik, širší výuku kriminologických volitelných předmětů – a kdo ví, možná v budoucnu i zavedení samostatného magisterského programu v oboru kriminologie.

Jedním z výchozích bodů – vedle detailnějšího prozkoumání současného stavu a analýzy potřeb v rámci České republiky – je získání inspirace ze zahraničí. Na základě předchozích kontaktů a zkušeností jsme získali informace o rozsahu a způsobu výuky, zkoušení a výzkumu z Nizozemí, Velké Británie a Spojených států; zajímá nás ale také postavení kriminologie v našem regionu. Vydali jsme se proto do Budapeště, kde mají – jako jediná univerzita ve střední a východní Evropě – samostatný magisterský program v oboru kriminologie a do Lublaně, kde již 60 let funguje Institut kriminologie při Právnické fakultě Univerzity v Lublani. V obou případech je kriminologie – jak je zvykem v kontinentálních evropských zemích – vyučována primárně na právnických fakultách.

V Budapešti existuje speciální katedra kriminologie (vedle katedry trestního práva hmotného a katedry trestního práva procesního), která zajišťuje jak výuku kriminologie pro studenty právnické fakulty, přičemž tento předmět je povinný pro všechny studenty (400 studentů ročně), tak speciální kriminologický magisterský program (50 ročně). Součástí magisterského programu je mimo jiné delší stáž v organizaci působící v trestním systému (např. probační či vězeňská služba nebo policie), přičemž katedra kriminologie svým studentům pomáhá při získávání stáží u jednotlivých organizací. V rámci magisterského programu pak katedra nad rámec vícera povinných předmětů nabízí nejméně 16 volitelných předmětů z kriminologie, které si mohou zvolit i studenti práva. Vzhledem k nízkému stavu vyučujících (4 na plný úvazek a 4 na částečný úvazek) je přibližně polovina předmětů vyučována externisty. Jednou z chloub katedry kriminologie je pak i mezinárodní doktorský program v kriminologii v rámci Erasmus Mundus Joint Doctorate, který je realizován ve spolupráci s univerzitami v Kentu, Hamburgu a Utrechtu.

V Lublani je situace trochu odlišná: Institut kriminologie funguje jako výzkumné pracoviště, které je k Právnické fakultě pouze přidružené, ale funguje nezávisle na ní. Kriminologie je vyučovaná jako povinně volitelný předmět, který absolvuje přibližně čtvrtina ročníku (50 studentů), tedy relativně podobné množství jako v České republice. Na rozdíl od Budapeště, kde v rámci kriminologického magisterského programu učí mnoho externistů (učí přibližně polovinu kurzů), v Lublani zaměstnanci institutu učí kriminologii na jiných fakultách. Kriminologii v Lublani vyučují zajímavým způsobem – vyjma přednášek studenti realizují i vlastní výzkum na základě soudních rozhodnutí, které jim členové institutu připraví; i na základě tohoto výzkumu sepíšou esej na 12-15 stránek, která je podmínkou pro absolvování zkoušky z kriminologie. Každý student dostane personalizované připomínky ke své eseji,  které jim pomáhají při přípravě diplomové práce. Tento přístup je sice výrazně náročnější, zejména na vyučující, zároveň ale studenty posune mnohem dále.

Na obou pracovištích jsme si uvědomili několik skutečností nezbytných pro další vývoj kriminologie. Tou první je, že kriminologie potřebuje být – alespoň do určité míry – nezávislá na trestním právu, které má tendence význam kriminologie snižovat. Zároveň však mezi kriminology a trestními právníky musí panovat spolupráce, která je založena i na dobrých osobních vztazích. Další je, že kvalitní výuku může zajistit jen dobře placený odborník, který zároveň realizuje výzkum na mezinárodní úrovni a který má možnost věnovat se studentům individuálně: Obě univerzity tak měly nastavené vcelku striktní maximální kvóty pro vedení diplomových prací (5, resp. 10). Nakonec pak na právnické fakultě nelze kriminologii provozovat samostatně – je třeba spolupracovat s představiteli ostatních společenských věd a s národními kriminologickými instituty, přičemž se nelze spolehnout jen na formální spolupráci na základě dohod, ale ideální je vhodné s těmito pracovišti udržovat úzké výzkumné i osobní vztahy. Na konkrétní návrhy je příliš brzy – předmětný projekt teprve řešit začínáme. Naším cílem je však aktualizovat výuku kriminologie do takové podoby, která nabídne unikátní možnosti pro studenty Univerzity Karlovy.

Tomáš Gřivna, Jakub Drápal, Hana Šimánová