Vojtech Mraz

Výjezdní workshop z obchodního práva
Obchodní právo v roce II
10. – 12. dubna 2015
Jak řádně svolat valnou hromadu akciové společnosti aneb je třeba i návrh smlouvy o výkonu funkce v malé rodinné společnosti umístit na webové stránky, aby si celý svět početl, kolik táta bere?
Vojtěch Mráz
3. ročník PF UK
 
1. Úvod a cíle práce
V této práci se zaměřím na srovnání úprav řádného svolávání valných hromad akciových společností před a po rekodifikaci. Pokusím se nastínit hlavní rozdíly a případně vyzdvihnout možné výkladové nejasnosti u jednotlivých zákonných ustanovení. Rovněž se zaměřím na roli internetových stránek pro fungování akciových společností, a to zejména ve vztahu k řádnému svolávání valných hromad. Text bude vycházet zejména ze zákonných předpisů, tedy zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2013 – dále též jako „ObchZ“, zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), v platném a účinném znění – dále též jako „ZOK“ a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění – dále též jako „NOZ“. A v neposlední řadě se budu zabývat otázkou jestli je třeba i návrh smlouvy o výkonu funkce v malé rodinné společnosti umístit na webové stránky, aby si celý svět početl, kolik táta bere.
 
2. Řádné svolávání valné hromady před a po rekodifikaci
Jak vyplývá z důvodové zprávy k zákonu o obchodních korporacích, „I nadále zůstává zachováno výsadní postavení valné hromady, a to bez ohledu na zvolený systém vnitřní struktury řízení. V zásadě se právní postavení valné hromady, její rozhodování a svolávání nemění, kromě projevů transposice směrnice o přeshraničním výkonu hlasovacích práv. Výjimky jsou opodstatněny celkovými změnami – např. je zavedeno korespondenční hlasování či je opuštěno rozlišování na řádnou a mimořádnou valnou hromadu (argument tkví ve zbytečnosti tohoto rozlišení, které nemá valného právního významu.) Oproti tomu zůstává zachováno dělení na řádnou a náhradní valnou hromadu. Obdobně je pro potřeby přehlednosti zavedena zkratka „svolavatel“ pro toho, kdo valnou hromadu svolává (statutární orgán, dozorčí rada apod.).”Tedy působnost a fungování valné hromady, jakož i její řádné svolávání se v mnohém podobá úpravě v ObchZ. 
2. 1. Kdo a jak svolává valnou hromadu
Valnou hromadu může podobně jako za účinnosti ObchZ svolat pouze osoba nebo orgán společnosti, kterou k tomu opravňuje zákon, a to:
  1. Představenstvo: má-li více jak jednoho člena, rozhoduje ve sboru,
  2. Člen představenstva: pokud valnou hromadu představenstvo bez zbytečného odkladu samo nesvolá a ZOK její svolání vyžaduje, anebo pokud představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet, ledaže ZOK stanoví jinak, dále
  3. má-li společnost monistickou strukturu statutární ředitel (§ 456 odst. 1 ZOK), 
  4. dozorčí rada či její člen (§ 404 ZOK)/správní rada (§ 456 odst. 2 ZOK), případně 
  5. kvalifikovaný akcionář zmocněný soudem (§ 368 ZOK)
Nově je zákonná povinnost svolávat valnou hromadu spojena s termínem „účetní období“ - alespoň jedenkrát za účetní období. (srov. dříve „jedenkrát za rok“), nicméně pro tuto práci je nejpodstatnější nutnost souhlasu valné hromady v souvislosti se schvalováním smlouvy o výkonu funkce dle § 59 odst. 2 ZOK, čemuž se bude tato práce zaobírat ve své další části („Smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejich změn, nejvyšší orgán společnosti“)
§ 406 ZOK jakožto základní rámec pro řádné svolání valné hromady vyžaduje aby pozvánka na valnou hromadu byla nejméně 30 dnů přede dnem konání valné hromady svolavatelem uveřejněna na internetových stránkách společnosti a dále byla současně zaslána akcionářům vlastnící akcie na jméno nebo zaknihované akcie na adresu uvedenou v seznamu akcionářů nebo v evidenci zaknihovaných cenných papírů anebo v evidenci vedené schovatelem držící imobilizované akcie v úschově.  Nová právní úprava svolávání valné hromady u akciových společností nepřejala rozlišování způsobu distribuce informací mezi společnostmi s akciemi na jméno a akciemi na majitele. Forma akcií už není tak výrazně určující pro způsob svolávání, když do popředí se dostávají internetové stránky společnosti, které akciová společnost v souladu s § 7 odst. 2 ZOK musí mít zřízeny, a tyto musí použít k uveřejnění vždy. Úprava § 406 rovněž transponuje evropskou směrnici 2007/36/ES ze dne 11. četvence 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi. O “zdařilosti” a úplnosti této transpozice blíže pojednávají komentáře k ZOK.,  
Stanovy obecně mohou určit další požadavky na svolávání valné hromady, jakož i mohou dále určit jakým způsobem bude nahrazeno zasílání pozvánky na adresu akcionáře. Zvolený způsob však nesmí akcionáře nedůvodně omezovat v možnosti účastnit se valné hromady. 
V krátkosti bych se rád ještě zastavil ke lhůtám k zasílání pozvánek na valnou hromadu. Zákon přejímá základní lhůtu 30 dnů, kterou je nutno chápat jako minimální, tedy stanovy mohu určit i lhůtu delší. Pouze zákon může stanovit lhůtu kratší. Co se týče splnění požadavku dodržení lhůty, stačí když akciová společnost dle dikce ZOK ve lhůtě tuto pozvánku zaslala/odeslala. V případě, že lhůta by dopadla na sobotu, neděli či státní svátek, musí se taková být pozvánka odeslána nejpozději poslední všední den před sobotou, nedělí či státním svátkem. Vzhledem k tomu, že úprava lhůt je ve ZOK s odkazem na NOZ obdobná úpravě v ObchZ, lze se důvodně domnívat, že se v této oblasti bude dát aplikovat dosavadní rozhodovací soudní praxe.
Dosavadní judikaturu však už zřejmě nebude možno využít co se týče nutnosti  podepisování pozvánek na valnou hromadu. Nová úprava ZOK ve spojení s NOZ chápe pozvánku na valnou hromadu jako právní jednání společnosti a při zachování písemné formy pozvánky, bude muset býti i dle § 561 NOZ podepsána. , (naproti tomu podpis na pozvánce dosavadní judikatura nevyžadovala srov. Nejvyšší soud, 35 Odo 755/2005 a 29 Cdo 1247/2007) Komentáře se nicméně neshodují s nutností elektronického podpisu v případě, že je pozvánka doručována emailem.  V tomto případě bych se spíše přiklonil k názoru, který zastává Filip Lasák v komentáři Wolters Kluwer na straně 1812, když se domnívám, že pakliže stanovy ve vhodném případě umožní zasílat pozvánku na konání valné hromady prostým emailem, nemůžeme říci, že by zásadní roli hrál elektronický podpis,  když posuzujeme skutečnost zda se tímto způsobem důvodně či nedůvodně omezuje akcionář v možnosti se účastnit valné hromady, respektive v případě že hodnotíme vhodnost emailové pozvánky, nemá v tomto ohledu absence elektronického podpisu zásadnější význam. Pravdou však je, že v případě, kdy bychom vyvodili nutnost písemné podoby u všech pozvánek na valnou hromadu, tedy i těch elektronických, je argument P. Šuka v komentáři od nakladatelství C.H.BECK na straně 624 zcela na místě. 
2.2. Obsahové náležitosti pozvánky na valnou hromadu
ZOK dále stanoví co musí pozvánka na valnou hromadu minimálně obsahovat, a to v § 407:
(1) Pozvánka na valnou hromadu obsahuje alespoň
  1. firmu a sídlo společnosti
  2. místo, datum a hodinu konání valné hromady,
  3. označení, zda se svolává řádná nebo náhradní valná hromada,
  4. pořad valné hromady, včetně uvedení osoby, je-li navrhována jako člen orgánu společnosti,
  5. rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud byl určen, a vysvětlení jeho významu pro hlasování na valné hromadě,
  6. návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění,
  7. lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře k pořadu valné hromady, je-li umožněno korespondenční hlasování, která nesmí být kratší než 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu akcionáři.
(2) Není-li předkládán návrh usnesení podle odstavce 1 písm. f), obsahuje pozvánka na valnou hromadu vyjádření představenstva společnosti ke každé navrhované záležitosti; současně společnost na svých internetových stránkách bez zbytečného odkladu po jejich obdržení uveřejní návrhy akcionářů na usnesení valné hromady.
U písmen a) – c) odstavce (1) lze bezezbytku uzavřít, že dosavadní judikatura bude i nadále aplikovatelná, když tato ustanovení se vůbec smyslem nezměnila. (srov. § 184 odst 3. ObchZ.) Až tedy na rozlišování valných hromad na řádné a mimořádné, od kterého se upustilo z důvodu nízkého významu. (Viz. důvodová zpráva k ZOK). 
Nově mají být v pozvánce uvedeny osoby (jméno a příjmení), které budou navrhovány jako noví členové orgánu společnosti. Lze říci, že pořad jednání valné hromady je z hlediska obsahu nejdůležitější náležitostí pozvánky, když na jeho základě se akcionáři rozhodují, zda se valné  hromady budou účastnit či nikoli. Uveřejnění pořadu pozvánkou má dvojí účinek, a to jak pozitivní, kdy záležitosti na pozvánce mají být projednány, tak ve smyslu negativním, kdy záležitosti v pořadu nezmíněné nelze projednávat. To však neplatí absolutně - pokud se valné hromady zúčastní všichni akcionáři, a tito vysloví svůj souhlas, lze projednat i záležitosti na pozvánce nezařazené. (§ 408 odst. 3 ZOK) Procedurální otázky ve smyslu volby orgánu valné hromady i nadále být v pozvánce nemusí.  
Úprava rozhodného dne ve smyslu písm. 407 odst. 1. písm e) ZOK zůstal textem shodným s písmenem e) odstavce 3. § 184a ObchZ. U tohoto institutu tedy ve vztahu k pozvánce není žádná podstatná změna. 
Novou povinnou náležitostí pozvánky je návrh textu usnesení s jeho zdůvodněním pro všechny druhy akciových společností. Navrhovaný text by měl být formulován srozumitelně a určitě, a to tak aby o něm šlo bezezbytku na valné hromadě hlasovat. Dále již zřejmě nebude nutné v pozvánce detailně popisovat navrhované změny stanov, byla-li tato záležitost zařazena do programu valné hromady. (naproti tomu  § 184 odst. 6 ObchZ + opatrnost v praxi)
V případě, že je umožněno korespondenční hlasování, musí pozvánka obsahovat rovněž lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře k pořadu valné hromady. V tomto případě dále nutno nezapomenout na ustanovení § 398 odst 3 a 4, tedy pozvánka musí rovněž obsahovat podmínky takového hlasování. 
Mimo povinných obsahových náležitostí výše nastíněných, musí pozvánka obsahovat i další náležitosti, stanoví-li tak ZOK nebo jiné zákony.  (např. ZOK: § 368 odst. 2, § 398 odst. 3, § 442 odst. 2, §452 odst. 2, náležitosti při squeeze outu, zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, případně jiné...)
Ještě bych se rád zastavil u institutu „vyjádření představenstva“. Při svolávání valné hromady představenstvem, respektive statutárním ředitelem zde žádný výkladový problém zřejmě nenastane. Otázkou však zůstává, jak to bude s vyjádřením představenstva/statutárního ředitele v případě, kdy valnou hromadu svolává někdo jiný, třeba i z důvodu nefunkčnosti samotného představenstva. Výklad zde není jednoznačný. Lze však zřejmě uzavřít, že pokud se alternativnímu svolavateli podaří obstarat vyjádření představenstva, bude to jedině dobře, v opačném případě lze doporučit, aby se k navrhovaným bodům programu valné hromady vyjádřil sám alternativní svolavatel. 
3. Úloha internetových stránek v akciových společnostech
Zákon o obchodních korporacích zavádí ve vztahu ke všem druhům akciových společností, i těm jednočlenným (které typicky mohou být jako malé rodinné společnosti využívány), novinku, když v § 7 odst. 2 stanový, že:Akciová společnost bez zbytečného odkladu po svém vzniku a dále průběžně uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, který je pro veřejnost bezplatný, a to tak, aby informace byly dostupné jednoduchým způsobem po zadání elektronické adresy (dále jen „internetové stránky“), údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách, a další údaje stanovené tímto zákonem.“ 
Důvodová zpráva se k § 7 odst. 2 ZOK blíže nezmiňuje. B. Havel v komentáři uvádí: „Požadavek na povinné internetové stránky není požadavkem evropského práva, proto je rozhodnutím českého zákonodárce vztažen pouze na akciové společnosti. Obsah případně zřízených internetových stránek však již evropským právem regulován je.  Dovozujeme proto, a to za využití čl. 5 in fine směrnice 2009/101/ES, že požadavek § 7 odst. 2 se váže na vlastní stránky společnosti, tedy není možné zřízení těchto stránek nahradit tím, že by ad hoc např. pro potřeby svolávání valné hromady podle § 406 odst. společnost umístila pozvánku na cizí internetové stránky...“
Lze tedy uzavřít, že povinnost zřídit internetové stránky u každé akciové společnosti je výmyslem českého zákonodárce. Faktem je, že pokud to společnost myslí se svým podnikáním, či jinou činností vážně, není tato podmínka pro danou společnost nikterak nepřekonatelná a mnoho z nich již jistě takové stránky má. Cena za nejlevnější internetové stránky bude zároveň nižší než kolik tvoří správní poplatek za prvozápis akciových společností do obchodního rejstříku (12.000,- Kč). Je logické a obdobný postoj k tomu zaujímá i komentář ZOK, že společnosti může přenechat správu svých internetových stránek i jiné osobě, což se domnívám, že valná většina společností i dělá. (Například když zadá tvorbu své internetové prezentace/stránky externí společnosti, která se na toto specializuje) 
Požadavky na internetové stránky můžeme rozdělit na:
Požadavky časové
Zákonná úprava stanoví, že akciová společnost má povinnost bez zbytečného odkladu po svém vzniku a dále pak průběžně zveřejňovat na svých internetových stránkách zákonem požadované informace. Je zřejmé, že takto musí společnost činit po celou dobu své existence.
Domnívám se, a komentář ZOK mi dává za pravdu, že ačkoliv ZOK přechodné ustanovení ve spojitosti s povinností zřízení internetových stránek pro akciové společnosti vzniklé před 1. 1. 2014 ZOK neobsahuje, jsou takové akciové společnosti povinny zřídit si internetové stránky k 1. 1. 2014  (tedy den nabytí účinností ZOK – to však zřejmě neplatí u společností vzniklých těsně před tímto datem, tam se bude aplikovat „bez zbytečného odkladu“). 
Požadavky věcné 
Akciové společnosti jsou povinny na svých internetových stránkách zveřejňovat zejména veškeré údaje, které jsou povinny uvádět na svých obchodních listinách, tedy obchodní firmu, sídlo, údaj o zápisu akciové společnosti včetně oddílu a vložky a identifikační číslo obchodní korporace. Dále, pokud uvádějí výši základního kapitálu, musí v souladu s § 7 odst. 1 uvádět pouze upsané a splacené části základního kapitálu. 
Dále musí akciové společnosti na svých internetových stránkách uveřejňovat veškeré informace které stanová zákon, namátkou: příslušnost ke koncernu (§ 79 odst. 3 ZOK), zprávu o vztazích mezi propojenými osobami, pozvánku na valnou hromadu (§ 406 odst. 1 ZOK), odvolání a odložení konání valné hromady (§ 410 odst. 1), a další...
Požadavky formální
Způsob jakým musí akciové společnosti na svých internetových stránkách informace uveřejňovat je bezplatně a tak, aby byly dostupné jednoduchým způsobem po zadání elektronické adresy. Zákon nestanoví jaká internetová adresa to má být, proto je na společnosti aby si adresu svých stránek určila sama.  Vzhledem k tomu, že zákonná úprava o tom nehovoří, lze dovodit, že informace o akciové společnosti, vyžadované zákonem, nemusí být uvedeny hned na úvodní stránce, ale uživatel/návštěvník stránky se k nim může „proklikat“.  Ostatně pokud zadá elektronickou adresu např.: http://www.xyas.cz/ospolecnostia dostane se na stránku obsahující informace vyžadované zákonem, nelze než uzavřít, že zákonný požadavek na „po zadání elektronické adresy“ je bezezbytku naplněn.  Jako příklady lze uvést: 
Jestliže zákon stanoví, že k obsahu se veřejnost má dostat „jednoduchým způsobem po zadání elektronické adresy, údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách, a další údaje stanovené tímto zákonem.“, je zřejmé  při striktně formálním výkladu znění ustanovení, není možné aby přístup k informacím byl podmíněn jakýmkoliv heslem. Komentář Wolters Kluwer se zamýšlí nad tím, jestli by se ale přeci jenom neměl při výkladu tohoto ustanovení brát rovněž ohled na to, pro koho jsou které informace určeny. Je pravděpodobné, že některé informace jsou určeny spíše veřejnosti a jiné jsou zase určeny pouze akcionářům, a pak by část určena akcionářům mohla být zaheslována/skryta veřejnosti. Sám bych se s takovýmto fungováním naprosto ztotožnil, nicméně se domnívám, že tento výklad jde proti znění zákona. Komentář sice odkazuje na znění § 1 odst. 2. obč.  NOZ, já si však myslím, že takto argumentovat zřejmě není možné. Jednak je ZOK spíše kogentní normou a dále pak těžko vyvodíme závěr, že veřejnost jako osoba si ve vztahu ke společnosti ujedná jiná práva. „Soudní test“ však v tomto bodu zatím chybí. Avšak co se týče dalších případných dokumentů a informací, o kterých se zákon výslovně nezmiňuje, není pochyb o tom, že přístup k nim může být podmíněn znalostí hesla. Využití si dovedu představit hlavně tam, kde společnost chce informovat akcionáře bez účasti veřejnosti, a zároveň tím zjednoduší akcionářům dostupnost těchto informací, když například nebudou nuceni vážit cestu do sídla společnosti. Ještě k vyžadované „jednoduchosti“ bych doplnil, že lze předpokládat požadavek, aby informace o akciových společnostech (vzniklých dle českého práva) byly na internetových stránkách uváděny v češtině.
Další otázkou je, zda by mohla společnost využít jako svou internetovou stránku nějakou centralizovanou stránku, kterou by společnost jen používala k prezentaci náležitostí vyžadovaných zákonem nebo zda by třeba stačilo si jen zřídit otevřený profil na facebooku, který zveřejnění těchto informací umožňuje? Ačkoliv byl úmysl zákonodárce spíše takový, aby si akciové společnosti vytvořily vlastní internetové stránky, zákon takovýto přístup jakkoliv nezakazuje a po formální stránce by společnosti svou informační povinnost plnily. (Rizikem však může být, že společnosti nemohou zcela kontrolovat funkčnost, stabilitu a nepřetržitou přístupnost takovéto prezentace. I proto bych takové řešení spíše nedoporučoval)
Co když akciová společnost internetové stránky nezřídí nebo na nich nemá zákonem vyžadované informace?
Jestli-že akciová společnost neuvádí na svých internetových stránkách veškeré informace vyžadované zákonem, popřípadě pokud si internetové stránky vůbec nezřídí, může jí předseda rejstříkového soudu v souladu s § 107 s odkazem na § 104 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, udělit pořádkovou pokutu ve výši do 100.000,- Kč. Dále je tu možnost v určitých případech soudní vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, když by například nebyla zveřejněna pozvánka a tím by byla zásadně dotčena práva akcionářů, to se však děje zásadně na návrh.
4. Je třeba i návrh smlouvy o výkonu funkce v malé rodinné společnosti umístit na webové stránky, aby si celý svět početl, kolik táta bere?
Jak bylo uvedeno výše, pozvánku na valnou hromadu je v každém případě nutné zveřejnit na internetových stránkách akciové společnosti (§ 406 odst. 1 ZOK). Obsahové náležitosti takové pozvánky byly rovněž popsány, mezi nimi je s ohledem na § 407 odst. 1 písm. d i pořad valné hromady, včetně uvedení osoby, je-li navrhována jako člen orgánu společnosti a dále dle písmena f. návrh usnesení valné hromady, popřípadě vyjádření představenstva společnosti ke každé navrhované záležitosti dle odst. 2. Z tohoto ani jiného zákonného ustanovení nevyplývá povinnost, aby společnost zveřejňovala na svých internetových stránkách návrh smlouvy o výkonu funkce, kterou musí valná hromada v souladu § 59 odst. 2. ZOK v písemné podobě schválit. Obsahem pozvánky však nově musí být jméno osoby, která se má stát členem orgánu společnosti. Navržený text usnesení valné hromady musí být srozumitelný a určitý, a to tak, aby o něm šlo bezezbytku hlasovat. Pro schválení smlouvy o výkonu funkce by navrhované usnesení mohlo znít takto:
Schvaluje se smlouva o výkonu funkce člena představenstva v předloženém znění mezi xy a.s. a panem Janem Novákem. - Dále by mělo následovat odůvodnění. 
S textem dokumentu by měla společnost seznámit své akcionáře minimálně v sídle společnosti, popřípadě jiným vhodným způsobem. Samozřejmě nic jí nebrání v tom, aby text smlouvy uveřejnila na svých internetových stránkách, a to jak volně veřejnosti, tak případně chráněné heslem v sekci pro veřejnost nepřístupné.
Jak to bude u malých společností? 
Mimo výše uvedeného si troufám dále tvrdit, že v malých společnostech bude situace ještě jo trochu jiná. V případě, že veškeré akcie bude držet jediný akcionář, není třeba ani valnou hromadu svolávat , jelikož takový akcionář rozhoduje dle § 12 ZOK rozhodnutím jediného společníka/akcionáře. Jediné na co bych rád v takovém případě upozornil je, že v případě, že by jediný akcionář podepisoval smlouvu sám se sebou, vyžaduje § 13 ZOK ověřený podpis. 
Dalším případem kdy se není třeba lpět na požadavku zákonného svolání valné hromady je situace dle § 411 odst. 2, tedy v případě, kdy všichni akcionáři souhlasí s konáním valné hromady bez řádného svolání a zároveň toto umožnují stanovy. Domnívám se, že tento postup je mnohem reálnější v malých rodinných akciových společnostech než v těch velkých. 
Pokud by však přeci jen někdo toužil zjistiti „kolik táta bere“ může zkusit alespoň odvodit řádovou odměnu z účetní závěrky společnosti, kde se odměny orgánům společnosti uvádí. (Nicméně nikoli jednotlivě k  osobám) A pak také nezapomínejme v malých rodinných společnostech na dividendy, není totiž neobvyklé, že akcie zůstávají v rodině (například je vlastní „táta“), a z dividend se platí jen daň z příjmu a nikoliv jako u odměňování zároveň zdravotní a sociální pojištění. Mimo to, a stále se s tím i u velkých společností setkáváme, mají členové statutárních či jiných orgánů vedle smlouvy o výkonu funkce i smlouvu klasickou pracovní, jejíž obsah bývá veřejnosti rovněž skryt. (Viz např. dokumenty společnosti Philip Morris)
A co společnosti, jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu? 
U těchto společností nám zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, v § 120b  odst. 1 písmeno b stanová povinnost uveřejnit: každý dokument týkající se programu jednání valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi; dokument nemusí být zcela nebo zčásti uveřejněn, jestliže z pečlivého podnikatelského uvážení vyplývá, že by mohlo jeho uveřejnění přivodit emitentovi újmu, nebo jde, v případě informace uvedené v dokumentu, o vnitřní informaci anebo o informaci, která je předmětem obchodního, bankovního nebo podobného tajemství emitenta nebo utajovanou informaci podle jiného právního předpisu; zda jde o takovou informaci, rozhodne statutární orgán emitenta, a tak by se u těchto společností dal dovodit požadavek na zveřejnění smlouvy o výkonu funkce. V jakém rozsahu a zda vůbec bych však nechal na práci jinou.
7. Závěr
Věřím, že se mi v práci podařilo alespoň nastínit institut řádného svolávání valné hromady akciových společností, a to i ve vztahu k internetovým stránkám. Téma samotné je však dle mého názoru natolik rozsáhlé, že k postihnutí detailnějšího rozboru materie v zajímavých souvislostech, by vyžadoval násobně větší rozsah zpracování. Abych se dostal ke klíčové otázce zda „je třeba i návrh smlouvy o výkonu funkce v malé rodinné společnosti umístit na webové stránky, aby si celý svět početl, kolik táta bere?“, bylo zapotřebí rozvést přinejmenším okrajově termín řádného svolávání valných hromad akciových společností v korelaci s pozvánkou a internetovými stránkami obecně. Nakonec jsem došel a doufám snad ke správnému názoru, že takové návrhy smluv malé akciové společnosti vystavovat na odiv veřejnosti nemusí. Zároveň jsem myslím upozornil na některé novinky a zajímavosti, rovněž jako na odkazy k praxi. 
Prameny:
Odborná literatura:
  • ČERNÁ, Stanislava. Obchodní právo. 1. vyd. Praha: ASPI-Wolters Kluwer, 2006, 360 s. ISBN 80-7357-164-1
  • DĚDIČ, Jan, Radim KŘÍŽ, Ivana ŠTENGLOVÁ a Petr ČECH. Akciové společnosti. 7., přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, xxv, 672 s. ISBN 978-80-7400-404-9.
  • HAVEL, B., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol.: Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2015, 394 s. ISBN 978-80-7400-285-4
  • LASÁK, J., J. POKORNÁ, Z. ČÁP, T. DOLEŽIL a kol. Zákon o obchodních korporacích: komentář. I. díl. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 1608 s. Rekodifikace. ISBN 978-80-7478-537-5
  • LASÁK, J., J. POKORNÁ, Z. ČÁP, T. DOLEŽIL a kol. Zákon o obchodních korporacích: komentář. II. díl. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 1264s. Rekodifikace. ISBN 978-80-7478-537-5.
  • ŠTENGLOVÁ, I., B. HAVEL, F. CILEČEK, P. KUHN a P. ŠUK. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013, xiv, 994 s. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-480-3
  • Zákon o obchodních korporacích: výklad jednotlivých ustanovení včetně návaznosti na české a evropské předpisy. Praha: Linde, 2013, 783 s. ISBN 978-80-7201-917-5
Normativní právní akty:
  • zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 
  • zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu
  • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
  • zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), 
  • zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
  • Evropská směrnice 2007/36/ES
Judikatura:
  • Nejvyšší soud: 35 Odo 755/2005 a 29 Cdo 1247/2007
Internetové zdroje:

 


Důležité odkazy

Informační systém Studium

více...

Nástěnka

více...

E-shop

více...

Nabídky práce

více...

 

Fakultní časopisy

AUC Iuridica 3/2017

více...

Jurisprudence 4/2017

více...

Právněhistorické studie č. 47/1

více...

PLWP (Working Papers) 2017/III

více...

Univerzita Karlova
© 2012 - 2016 Právnická fakulta
Univerzita Karlova, Právnická fakulta, nám. Curieových 901/7, 116 40 Praha 1, tel. +420 221 005 111