Tomáš Smetana

 Výjezdní workshop z obchodního práva

Obchodní právo pod Sněžkou i drobnohledem

pátek 21. – neděle 23. dubna 2017
školicí středisko UK, Pec pod Sněžkou


Přípustné modality v konstrukci podílu na zisku
Tomáš Smetana
4. ročník
1.      Přípustné modality v konstrukci podílu na zisku
Jednou ze základních obsahových složek podílu v obchodní korporaci založené za podnikatelským účelem, tedy za účelem dosahování zisku, je právo člena obchodní korporace podílet se na jejím zisku určeném k rozdělení. Jedná se o majetkové právo, které vedle zvyšování hodnoty podílu s vidinou jeho prodeje, práva na vypořádací podíl při vystoupení člena ze společnosti a práva na podíl na likvidačním zůstatku představuje hlavní ekonomický důvod k účasti v obchodní korporaci. V tomto textu rozeberu jednotlivé možnosti dělení zisku obchodních korporací, které dovoluje, byť implicitně, zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech. Shrnu nejprve obecný postup, který musí obchodní korporace dodržet před výplatou podílů na zisku a následně se budu věnovat možným konstrukcím dělení zisku v kapitálových obchodních korporacích a pokusím se nalézt jejich limity.
 
 
2.      Obecné otázky práva na podíl na zisku
Obecná úprava práva na podíl na zisku v obchodních korporací je obsažena v §§ 34 a 35 ZOK, pro jednotlivé typy obchodních korporací je dále speciální úprava. Právo na zisk je základní majetkové právo spojené ze zákona (dispozitivně) se všemi podíly ve všech obchodních korporacích. Obchodní korporace musí šetřit členská práva a oprávněné zájmy svých členů[1], musí tedy i vyplácet zisk svým členům, pokud jí v tom nebrání důležitý právně relevantní důvod. Právo člena na zisk však je podmíněno splněním zákonných podmínek. Aby obchodní korporace mohla rozdělit zisk mezi společníky či další osoby, musí nejprve zjistit, zda nějaký zisk vytvořila, kvůli čemuž sestavuje řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku.[2] Nejvyšší orgán obchodní korporace musí schválit účetní závěrku a rozhodnout, že zisk, pokud v korporaci vznikl, má být rozdělen. Statutární orgán následně může rozhodnout o vyplacení podílů na zisku pouze v případě, že rozdělení zisku a podílů na zisku je v souladu se zákonem. Zákon stanoví vyvratitelnou domněnku porušení povinnosti péče řádného hospodáře, pokud členové statutárního orgánu přesto umožní vyplacení podílu na zisku.[3] Zákon takto chrání věřitele, jejichž uspokojení je ohroženo výplatou zisku. Když statutární orgán vyhodnocuje, zda lze vyplatit zisk, musí proto nejprve provést test úpadku,[4] tedy zjistit, zda si korporace nepřivodí výplatou zisku nebo záloh na zisk úpadek.[5] V závislosti na tom, zda obchodní korporace projde testem úpadku, může statutární orgán přikročit ke schválení výplaty celého nebo části zisku, jak navrhl nejvyšší orgán. Členovi obchodní korporace následně podíl na zisku, tedy pohledávka za společností, který bude vyplacen do 3 měsíců od rozhodnutí nejvyššího orgánu o jeho rozdělení v kapitálových společnostech, ledaže společenská smlouva nebo nejvyšší orgán určí jinak.[6]
Oproti obchodnímu zákoníku zákon o obchodních korporacích umožňuje výplatu zálohu na podíl na zisku, k tomu více Eichlerová.[7]
Podíl na zisku se vyplácí v penězích, nestanoví-li stanovy akciové společnosti jinak. Ve společnosti s ručením omezeným to však může určit i valná hromada svým usnesením. Tuto otázku detailně rozebírá Čech.[8]
 
 
3.      Výplata zisku společníkům kapitálových obchodních společností
Právní úprava kapitálových společností je nejzajímavější, jelikož připouští rozličné konstrukce podílu na zisku. O tématu již vyšla řada textů, Čech téma rozebral velmi detailně,[9] pokusím se tedy především shrnout myšlenky jeho a ty, ke kterým došel s Šukem.[10]
Pro kapitálové společnosti je vedle podmínky testu úpadku potřeba provést před rozdělením zisku ještě bilanční testy, tedy jeden bilanční test u společnosti s ručením omezeným a v případě akciové společnosti dva.[11]
Poměr společníků (akcionářů) se určuje podle velikosti jejich podílu,[12] který se dispozitivně určuje poměrem jejich vkladu k základnímu kapitálu.[13] Se základním podílem nejsou spojena zvláštní práva, společenská smlouva (stanovy) však může určit, že některé podíly nebudou odpovídat zákonné úpravě, čímž založí zvláštní druh podílu, se kterým zvláštní práva (či povinnosti) spojena budou.[14]Jejich velikost tak nemusí odpovídat poměru vkladu do základního kapitálu, zvláštní poměr se však může týkat i jen některého z práv. Ze základního podílu se tak stává zvláštní podíl např. s dvojnásobkem hlasovacích práv, než odpovídá velikosti podílu. A stejný nepoměr se může týkat i podílu na zisku.  Zákon o obchodních korporacích např. výslovně upravuje prioritní akcie,[15] se kterými je spojeno přednostní právo na podíl na zisku (vedle dalších přednostních majetkových práv), ale nejsou s nimi (dispozitivně) spojena hlasovací práva.
Zvláštní povahu má podíl, se kterým je dle společenské smlouvy (stanov) spojeno právo na pevný podíl na zisku.[16] Je s ním spojeno právo podílet se na kladném výsledku hospodaření za poslední účetní období, na které vzniká vlastníku podílu právo bez ohledu na rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku. Částka nesmí být určena konkrétně, musí se jednat o příslušný podíl na kladném hospodářském výsledku.[17] Právo na podíl na zisku je ovšem stále závislé na schválení účetní závěrky, podle které se určí výše podílu na zisku i datum jeho splatnosti. Podle Čecha a Šuka[18] však nemá valná hromada možnost zabránit vzniku práva společníka na pevný podílu na zisku tím, že nesestaví, resp. nepřijme účetní závěrku, ač je k tomu ze zákona povinna. Nesestavení účetní závěrky by pouze ztížilo soudu v případném sporu určení výše podílu, na který již vzniklo právo. Argumentují rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 13. listopadu sp. zn. 29 Cdo 3317/2011, ve kterém ve vztahu k právu na vypořádací podíl soud dovodil, že „Není-li účetní závěrka bez vážného důvodu schválena, je právo na vyplacení splatné uplynutím tří měsíců ode dne, kdy měla být schválena.“ Jsem přesvědčen, že pevný podíl na zisku však není možno vyplatit bez předchozího schválení statutárním orgánem, který nesmí vyplatit zisk v rozporu se zákonem. Ani ten jej však nemůže bezdůvodně zadržovat, pouze ze zákonného důvodu rozhodne, že společnost nevyplatí zisk, na který již vzniklo právo a splatnost se tak odsouvá na okamžik, kdy společnost úspěšně projde úpadkovým testem.[19]
 
 
3.1. Společnost s ručením omezeným
Zákonnou úpravu podílu na zisku ve společnosti s ručením omezeným, jejíž hlavní rysy byly výše popsány, nalezneme v § 161 ZOK. Podle Čecha[20] je možná složitá konstrukce podílu na zisku, která by se mohla vázat i na splnění konkrétních podmínek. Výše by se buď mohla odvíjet od poměru, jakým se jednotliví společníci zasloužili o výnosy společnosti v daném účetním období, nebo by poměr, jakým se budou na zisku podílet, mohl být dokonce určen valnou hromadou. Zde zmiňuje následující možnosti:
Jednak společenská smlouva může určovat konkrétní výši podílů jednotlivých společníků na zisku, ale zároveň umožňovat ad hoc rozhodnutí valné hromady o jiném poměru, které je v plné diskreci společníků na valné hromadě. Konstrukci považuje za přípustnou, pokud k takovému rozhodnutí valné hromady musí dát souhlas všichni společníci a tudíž není diskriminační vůči minoritním společníkům. Připouští i variantu, že jednomu ze společníků zisk vyplacen nebude vůbec a o jeho část se ostatním zvýší podíly na zisku.
Dále Čech zmiňuje, že je ke stejnému výsledku možno dojít i bez výslovné opory ve společenské smlouvě pomocí jednorázového průlomu do společenské smlouvy, jestliže valná hromada schválí odklon od pravidel dělby zisku určených společenskou smlouvou takovou většinou, která by postačovala ke změně společenské smlouvy. Společenskou smlouvu tím nezmění, jednorázově se však odchýlí platným způsobem, který je umožněn starou, ale i po rekodifikaci aplikovatelnou judikaturou.[21] Oproti prvně zmíněné možnosti, kde společenská smlouva předvídala odchýlení, zde vyvstává dosud nevyřešená otázka, zda je k jednorázovému průlomu nutné dodržet formu notářského zápisu, jako by šlo o změnu společenské smlouvy či nikoliv.
Čech dále zmiňuje možnost společníků – v jeho příkladu z praxe dvou – naložit se ziskem za konkrétní účetní období tak, že se na něm svou poměrnou částí bude podílet jen jeden z nich, společník A, který zrovna potřebuje peníze. Společník B, který chce zisk ponechat na rozvoj společnosti, mu vyjde vstříc a použije k tomu účelu jen svoji část. Zde nastává problém, že zákonná úprava neumožňuje, aby společník B získal tyto prostředky v dalším účetním období, neboť jeho část propadne mezi nerozdělený zisk s předchozích let. Ten se následně dělí opět v normálním poměru, společník B by z něj tedy obdržel jen poloviční podíl. Férové rozdělení v dalších letech je tedy závislé na dobré vůli společníků a pokud podíl společníka A bude převeden na třetí osobu, společník B svým předchozím rozhodnutím bude poškozen.
 
 
3.1.1. Podíl bez práva na podíl na zisk
V odborných kruzích probíhá diskuze o tom, zda je možné vytvořit podíl bez některých zákonem předepsaných práv či povinností. Co se týče práva podílet se na zisku, Dědič a Lasák, tuto možnost podpořili[22] a po nich i Josková, která argumentovala komparativně německou úpravou, která přes svoji přísnost připouští podíly bez práva na podíl na zisku a navíc myšlenku podpořila ekonomickými důvody pro takovou úpravu. Význam taková úprava může mít pro časově a účelově omezené projekty jako jsou developerské, kde má pro společníky větší přínos než průběžné rozdělování zisku zvyšování hodnoty podílu směřující k exitu z investice, který může mít podobu podílu na likvidačním zůstatku nebo výnosu z prodeje podílu třetí osobě.[23]
 Čech a Šuk se „opatrně přiklánějí“ k tomu, že právo na podíl na zisku lze z podílu zcela odebrat a vytvořit tak zvláštní druh podílu, jestliže s tím souhlasí dotčení společníci. Lze podle nich takto upravit všechny podíly ve společnosti; potom by žádný nebyl základní. Argumentují tím, že na rozdíl od ostatních práv společníků nesouvisí právo na podíl na zisku s vnitřním fungováním společnosti, nejedná se o otázku statusovou ani takovou, která by se týkala samotné podstaty společnosti. Zmiňují stejný hospodářský důvod jako Josková, tedy nárůst hodnoty podílu s vidinou exitu.[24] Já považuji za stěžejní ustanovení § 171 odst. 2 ZOK, které vyžaduje souhlas společníků, do jejichž práv má být zasaženo změnou společenské smlouvy. Toto ustanovení umožňuje svobodnou úpravu podílu na zisku za současné eliminace rizika pro minoritní společníky.
 
 
3.2. Akciová společnost
Podle § 276 a 277 ZOK je možné úpravou stanov vytvořit akcie se zvláštními právy. Zákon výslovně hovoří o akciích s rozdílným, pevným nebo podřízeným právem na zisku a dále o prioritních akciích. V § 348 odst. 1 je jako základní způsob určení práva na podíl na zisku uveden poměr akcionářova podílu k základnímu kapitálu, to však mohou stanovy určit ve vztahu k určitému druhu akcií jinak. Podle Čecha se valná hromada nemůže odchýlit od poměru určeného stanovami, a to ani pokud to stanovy připouštějí, natož jednorázovým prolomením, jak tomu je u společnosti s ručením omezeným. Odkazuje zejména na dikci § 348 odst. 1 ZOK, který rozdílné poměry připouští jen určí-li tak stanovy v rámci vymezení zvláštního druhu akcií.
 
 
3.2.1. Akcie bez práva na podíl na zisku
Čech a Šuk[25] z § 276 odst. 1 ZOK dovozují, že druhy akcií nelze vytvářet odebíráním zákonem daných práv, nýbrž jen jejich přidáváním. Zákonnou výjimkou jsou prioritní akcie, se kterými dispozitivně není spojeno hlasovací právo výměnou za přednostní právo dividendu. Zákon pro ně upravuje i nabytí hlasovacích práv v případě nevyplacení podílu na zisku nebo při prodlení.[26] V akciové společnosti se na rozdíl od společnosti s ručením omezeným[27] nevyžaduje souhlas akcionářů se změnou stanov, jíž se zasahuje do jejich práv. Toto právo nezakládá ani § 277 odst. 2 ZOK. Proto dovozují, že není možné založit akcii bez práva na dividendu. Tento názor je odbornou veřejností široce sdílen.[28] Nabízí se však otázka, zda by právě u akcií, zejména těch, které jsou obchodovány na regulovaném trhu, nedávalo z ekonomického hlediska větší smysl, kdyby to možné bylo, když k investici do nich motivuje především tržní spekulace.
 
 
4.      Výplata zisku třetím osobám
Zákon dispozitivně stanoví, že zisk se dělí jen mezi členy obchodní korporace,[29] ti jsou tedy hlavními příjemci. Okruh osob oprávněných podílet se na zisku je možno rozšířit pouze společenskou smlouvou (stanovami). Ta může určit buď 1. obecnou možnost vyplácet zisk třetím osobám, o níž dále rozhodne nejvyšší orgán, (nenárokové podíly na zisku); to neplatí pokud jde o tantiémy vyplácené členovi voleného orgánu, na které je nárok dle smlouvy o výkonu funkce, anebo 2. kromě dovolení stanoví též povinnost této výplaty (nárokové podíly na zisku).[30]
 
 
4.1. Tantiémy členům volených orgánů
Dle Čecha a Šuka[31] musí ve společnosti s ručením omezeným změnu společenské smlouvy umožňující výplatu tantiém schválit všichni společníci, neboť zasahuje do práv každého z nich.[32] V akciové společnosti to musí být alespoň tři čtvrtiny akcionářů. Možnost poskytnutí tantiém by měla předvídat smlouva o výkonu funkce,[33] Čech a Šuk však toto nepovažují za nutné v případě, že ji schvaluje valná hromada, která zároveň schvaluje zisk. Tantiéma pak jako jiné plnění dle § 61 odst. 1 ZOK může být vyplacena i bez úpravy ve smlouvě o výkonu funkce, a sice za předpokladu, že plnění schválí dozorčí rada a usnesení valné hromady přesně určí částky, které členové představenstva obdrží. Představenstvu nemůže být ponechána libovůle při rozdělování tantiém.[34]
Pokud by stanovy určovaly, že členy představenstva volí dozorčí rada, musela by současně rozhodovat o odměně jednotlivých členů. Nejprve by však valná hromada musela rozhodnout o částce, která bude vyplacena jako tantiémy pro představenstvo jako celek. Stejně by rozhodovala i správní rada ve vztahu ke statutárnímu řediteli. § 61 odst. 1 ZOK však říká, že dozorčí, resp. správní rada rozhoduje jen o jiném plnění pro statutární orgán, než na které plyne právo z právního předpisu či ze smlouvy o výkonu funkce. Tantiémy tak bude dělit přímo valná hromada v případě, že jejich výplatu předvídá smlouva o výkonu funkce.
Na rozdíl od stavu za obchodního zákoníku si Čech a Šuk myslí, že dnešní úprava umožňuje výplatu tantiém, aniž by byly vyplaceny dividendy, pokud respektuje limity nastavené starším, ale použitelným rozhodnutím NS sp. zn. 29 Cdo 3059/2011.[35] Podle toho rozhodnutí o nerozdělení zisku musí být podloženo důležitými důvody, které jsou představenstvem valné hromadě popsány před jejím rozhodnutím a za dodržení podmínek § 212 OZ. Soud může tyto důvody přezkoumávat, nemůže však společnosti nařídit, jak má být zisk rozdělen.[36]
 
 
4.2. Dalším osobám
Zástavní věřitel, jehož pohledávka dospěla, má právo na peněžitá a nepeněžitá plnění vyplývající ze zastaveného podílu, a to až do výše zastaveného dluhu.[37] Společnost tak plní rovnou zástavnímu věřiteli. Čech rozebírá ještě možnost zastavení pohledávky na výplatu zisku a situaci, kdy předmětem zástavy jsou cenné papíry, do kterých je podíl vtělen.[38]
Právo na podíl na zisku je samostatně převoditelné,[39] avšak až poté, co valná hromada rozhodne o rozdělení.[40] Ačkoli zákon upravuje tuto možnost pouze ve vztahu k akciové společnosti, starší judikatura,[41] která je podle Čecha je použitelná,[42] to připouští i u společnosti s ručením omezeným.
Za připomenutí stojí též tichý společník, který se podílí i na ztrátě společnosti do výše svého vkladu.[43]
V případě nabytí vlastního podílu společností zaniká právo na podíl na zisku z tohoto podílu plynoucí jeho splatností a převede se tak do nerozděleného zisku z minulých let.[44]
 
 
5.      Závěr
Domnívám se, že probíhající odborná diskuze ukazuje potřebu autoritativního rozhodnutí o tom, která konstrukce podílu na zisku je přípustná a která nikoliv. Konstrukce podílu na zisku ovšem v praxi vzniká převážně konsenzuálně a judikatorní závěry z konkrétního sporu tak mohou přijít až po mnoha letech. Ačkoli by detailnější zákonná úprava nepochybně přispěla k větší právní jistotě, je za současného stavu umožněna široká smluvní volnost, která je korigována hned několika limity. Kromě obecných korektivů dobrých mravů a veřejného pořádku je tu § 212 odst. 1 OZ, který korporaci stanoví zákaz bezdůvodného zvýhodňování a znevýhodňování jejích členů a povinnost šetřit jejich členská práva a oprávněné zájmy.
 
Prameny:
 
Odborná literatura:
-          Čech, P.: Aktuální otázky rozdělení zisku ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti po rekodifikaci, Metodické aktuality (Svaz účetních), 8/2016, 60 s.
-          Čech, P., Šuk, P.: Právo obchodních společností v praxi a pro praxi (nejen soudní), Polygon, Praha, 2016, 376 s.
-          Černá, S.: Volba druhů podílů (akcií) a její limity. in Suchoža, J. Husár, J., Hučková, R. (eds.): Právo, obchod, ekonomika V., Košice: Univerzita P.J. Šafárika v Košiciach, 2015, s. 80 a násl.;
-          Dědič, J., Lasák, J.: Vlastnictví více podílů a druhy podílů ve společnosti s ručením omezeným, Bulletin Komory daňových poradců ČR, číslo 3, ročník 2015, s. 40–46
-          Dvořák, T. Akciová společnost. 1. vydání, Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, 984 s.
-          Eichlerová, K.: Záloha na podíl na zisku v kapitálových společnostech, Bulletin Advokacie, číslo 11, ročník 2014, s. 42
-          Josková, L.: Je ve společnosti s ručením omezeným možný podíl bez hlasovacího práva či práva na podíl na zisku?, Obchodněprávní revue, číslo 9, ročník 2015, s. 253-260.
-          Vrba, M.: Test úpadku při výplatě zisku v kapitálové společnosti, Obchodněprávní revue, číslo 2, ročník 2014, s. 41-48
-          
Normativní právní akty:
-          zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
-          zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích
 
Judikatura:
-          Rozsudek NS ze dne 22. dubna 2009, sp. zn. 29 Cdo 2254/2007
-          Usnesení NS ze dne 20. září 2011, sp. zn. 29 Cdo 1159/2010
-          Rozsudek NS ze dne 28. února 2012, sp. zn. 29 Cdo 3581/2010
-          Rozsudek NS ze dne 26. února 2014, sp. zn. 29 Cdo 3059/2011
-           
Internetové zdroje:
-          Výkladové stanovisko č. 25 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 9. 4. 2014


[1] § 212 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku
[2] § 34 odst. 1 ZOK
[3] § 34 odst. 3 ZOK
[4] § 40 ZOK
[5] Ve smyslu § 3 zákona č. 186/2006 Sb., insolvenčního zákona, který definuje dvě formy úpadku – platební neschopnost a předlužení. Test úpadku musí zohlednit obě formy.
[6] § 34 odst. 2 ZOK
[7] Eichlerová, K.: Záloha na podíl na zisku v kapitálových společnostech, Bulletin Advokacie, číslo 11, ročník 2014, s. 42
[8] Čech, P.: Aktuální otázky rozdělení zisku ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti po rekodifikaci, Metodické aktuality (Svaz účetních), 8/2016, s. 30-34
[9] Zejména Čech, P.: Aktuální otázky rozdělení zisku ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti po rekodifikaci, Metodické aktuality (Svaz účetních), 8/2016, 60 s.
[10] Čech, P., Šuk, P.: Právo obchodních společností v praxi a pro praxi (nejen soudní), Polygon, Praha, 2016, s. 267 – 276, 359 – 362
[11] § 161 odst. 4, § 350 odst. 1 a 2 ZOK, viz též Výkladové stanovisko č. 25 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 9. 4. 2014
[12] § 161 odst. 1 ZOK a § 348 odst. 1 ZOK
[13] § 133 ZOK
[14] §§ 135, 136, 275 a 276 ZOK
[15] § 278 a násl. ZOK
[16] § 161 odst. 3 a § 276 odst. 3 ZOK
[17] § 276 odst. 2 ZOK
[18] Čech, P., Šuk, P.: Právo obchodních společností v praxi a pro praxi (nejen soudní), Polygon, Praha, 2016, s. 268.
[19] Shodně viz Vrba, M.: Test úpadku při výplatě zisku v kapitálové společnosti, Obchodněprávní revue, číslo 2, ročník 2014, s. 41-48
[20] Čech, P.: Aktuální otázky rozdělení zisku ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti po rekodifikaci, Metodické aktuality (Svaz účetních), 8/2016, s. 5-10
[21] Rozsudek NS ze dne 22. dubna 2009, sp. zn. 29 Cdo 2254/2007
[22] Dědič, J., Lasák, J.: Vlastnictví více podílů a druhy podílů ve společnosti s ručením omezeným, Bulletin Komory daňových poradců ČR, číslo 3, ročník 2015, s. 40–46
[23] Josková, L.: Je ve společnosti s ručením omezeným možný podíl bez hlasovacího práva či práva na podíl na zisku?, Obchodněprávní revue, číslo 9, ročník 2015, s. 253-260.
[24] Čech, P., Šuk, P.: Právo obchodních společností v praxi a pro praxi (nejen soudní), Polygon, Praha, 2016, s. 271
[25] Tamtéž, s. 274
[26] § 280 ZOK.
[27] § 171 odst. 2 ZOK
[28] Viz Černá, S.: Volba druhů podílů (akcií) a její limity. in Suchoža, J. Husár, J., Hučková, R. (eds.): Právo, obchod, ekonomika V., Košice: Univerzita P.J. Šafárika v Košiciach, 2015, s. 80 a násl.; a též Dědič, J., Lasák, J.: Vlastnictví více podílů a druhy podílů ve společnosti s ručením omezeným, Bulletin Komory daňových poradců ČR, číslo 3, ročník 2015, s. 40–46
[29] § 34 odst. 1 věta druhá ZOK
[30] Dvořák, T. Akciová společnost. 1. vydání, Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 716
[31] Čech, P., Šuk, P.: Právo obchodních společností v praxi a pro praxi (nejen soudní), Polygon, Praha, 2016, s. 150-152
[32] § 171 odst. 2 in fine ZOK
[33] § 60 písm. c) ZOK
[34]  Usnesení NS ze dne 20. září 2011, sp. zn. 29 Cdo 1159/2010
[35] Čech, P., Šuk, P.: Právo obchodních společností v praxi a pro praxi (nejen soudní), Polygon, Praha, 2016, s. 152, 360
[36] Čech, P.: Aktuální otázky rozdělení zisku ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti po rekodifikaci, Metodické aktuality (Svaz účetních), 8/2016, s. 17-18
[37] § 1324 odst. 1 OZ
[38] Čech, P.: Aktuální otázky rozdělení zisku ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti po rekodifikaci, Metodické aktuality (Svaz účetních), 8/2016, s. 23-24
[39] § 281 odst. 2 ZOK
[40] § 352 ZOK
[41] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2012, sp. zn. 29 Cdo 3581/2010
[42] Čech, P.: Aktuální otázky rozdělení zisku ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti po rekodifikaci, Metodické aktuality (Svaz účetních), 8/2016, s. 24
[43] § 2747 a násl. OZ
[44] § 149 odst. 3, 309 odst. 2 ZOK

 


Důležité odkazy

Informační systém Studium

více...

Nástěnka

více...

E-shop

více...

Nabídky práce

více...

 

Fakultní časopisy

AUC Iuridica 3/2017

více...

Jurisprudence 4/2017

více...

Právněhistorické studie č. 47/1

více...

PLWP (Working Papers) 2017/III

více...

Univerzita Karlova
© 2012 - 2016 Právnická fakulta
Univerzita Karlova, Právnická fakulta, nám. Curieových 901/7, 116 40 Praha 1, tel. +420 221 005 111