Státní závěrečná zkouška 2017/2018

Aktualizováno 10.11.2017 

I. Základní informace

Základní informace o jednotlivých částech státní závěrečné zkoušky naleznete v sekci Pravidla studia.

II. Předpoklady pro konání 1. a 2. části státní zkoušky

Předpoklady pro to, abyste mohli požádat o stanovení termínu 1. a 2. části státní zkoušky (tj. obhajobě diplomové práce a na ni navazující tzv. oborově zaměřené státní zkoušce), jsou následující:

A)  absolvování příslušného předmětu ze skupiny PVP diplomových seminářů,

B)  získání 210 kreditů,

C)  odevzdání diplomové práce a

D)  podání žádosti o stanovení termínu 1. a 2. části státní zkoušky. 

Ad A)

Předpokladem pro absolvování příslušného předmětu ze skupiny PVP diplomových seminářů je splnění jeho korekvizit, tj. především úspěšné složení zkoušky, případně i klauzurní práce z oboru, z něhož se bude skládat 1. a 2. část státní závěrečné zkoušky (čl. 10 odst. 3 Pravidel pro organizaci studia na PF UK):

oborem se rozumí obor, na který je zaměřeno téma diplomové práce;

  • je-li téma diplomové práce z Politologie, koná se 2. část státní závěrečné zkoušky z Teorie práva a předpokladem pro jejich složení je úspěšné složení jak zkoušky z Politologie, tak i zkoušky z Teorie práva;
  • je-li téma diplomové práce ze Státovědy, koná se 2. část státní závěrečné zkoušky z Ústavního práva a předpokladem pro jejich složení je úspěšné složení jak zkoušky ze státovědy, tak i zkoušky z Ústavního práva;

  • je-li téma diplomové práce z Teorie národního hospodářství, koná se 2. část státní závěrečné zkoušky z Obchodního práva nebo z Finančního práva, což určí děkan nebo v jeho zastoupení proděkan pro magisterský studijní program svým rozhodnutím v zadání diplomové práce, a předpokladem pro jejich složení je jak úspěšné složení zkoušky z Teorie národního hospodářství, tak i úspěšné složení zkoušky, případně i klauzurní práce z oboru určeném tímto rozhodnutím děkana, resp. proděkana. 

Ad C)     Odevzdání diplomové práce

Odevzdání diplomové práce upravuje jednak čl. 44 Pravidel pro organizaci studia (dále jen POS), ale také opatření děkana č. 12/2014 upravující podrobnosti pro závěrečné práce, jejich zadávání, odevzdávání a zveřejňování (dále jen Opatření). V této souvislosti připomínám, že diplomová práce je odevzdána teprve ve chvíli, kdy je nejprve do informačního systému nahrána elektronická verze diplomové práce a poté je odevzdán příslušný počet exemplářů vytištěné diplomové práce. Teprve poté, co odevzdáte vytištěnou diplomovou práci, ověří sekretářka příslušné katedry, zda jste předtím nahráli do IS elektronickou verzi diplomové práce, a v informačním systému vyznačí termín odevzdání diplomové práce (čl. 17 až 21 Opatření).

Termín odevzdání diplomové práce je velmi důležitý, neboť se od něj odvíjí lhůta, ve které jste oprávněni složit 1. a 2. část státní zkoušky. Tato lhůta činí podle pravidel pro organizaci studia 90 dnů od odevzdání diplomové práce (čl. 34 odst. 1 POS).

Zároveň je však třeba vzít v úvahu i to, od kdy jste splnili předpoklady pro  konání 1. a 2. části státní zkoušky, tj. předpoklady, které plynou z čl. 9 odst. 8 Studijního a zkušebního řádu UK. V souladu s tímto ustanovením jsou podmínky pro složení 1. a 2. části státní závěrečné zkoušky splněny v okamžiku, kdy jste absolvovali příslušný předmět ze skupiny PVP diplomových seminářů a zároveň získali 210 kreditů. Diplomový seminář je však možné splnit i dříve, než absolvujete  příslušné oborové povinné předměty. Za úspěšně absolvovaný však bude diplomový seminář považován až od okamžiku, kdy budou úspěšně  absolvována poslední jeho korekvizita, tj. poslední oborový povinný předmět. Teprve tímto okamžikem budou připsány kredity za diplomový seminář a teprve od tohoto okamžiku jste podmínky pro konání 1. a 2. části státní závěrečné zkoušky splnili.Splnění těchto podmínek si můžete ověřit v SIS v modulu Výsledky zkoušek – prohlížení/Státní záverečné zkoušky.

Ad D)    Podání žádosti o stanovení termínu 1. a 2. části státní zkoušky

Na státní zkoušku se přihlásíte automaticky již dnem odevzdání diplomové práce. Zároveň je však třeba, aby byl stanoven termín pro 1. a 2. část státní zkoušky. Ten může a nemusí být totožný zejména  s ohledem na to, zda je totožné oborové zaměření první a druhé části. Pro sjednocení postupu při stanovení termínu 1. a 2. části státní zkoušky a  pro složení komisí je třeba, abyste vždy s odevzdáním diplomové práce zároveň odevzdali Žádost o stanovení termínu 1. a 2. části státní zkoušky (dále jen Žádost) na stanoveném formuláři.

Před jeho vyplněním musíte vždy nejprve zvolit správné oborové zaměření  1. a 2. části státní zkoušky. To je ve většině případů totožné, někdy ale ne, a proto je třeba, abyste tomuto kroku věnoval(a) dostatečnou pozornost. V návaznosti na volbu oborového zaměření se totiž mění i informace a údaje, které je třeba v tomto formuláři vyplnit. Vzor vyplněné žádosti naleznete pod tímto odkazem.

Žádost je třeba odevzdat vždy současně s odevzdáním listinné podoby diplomové práce. Do formuláře je pak třeba vyplnit den, kdy je v informačním systému vyznačeno, že jste odevzdal(a) diplomovou práci. Na základě uvedení tohoto termínu se pak ve formuláři automaticky vypočítává uplynutí 90denní lhůty od odevzdání diplomové práce (pokud konec lhůty takto vypočtené dopadne na sobotu, neděli nebo svátek, je konec lhůty nejblíže následující pracovní den). Zároveň je třeba, abyste do formuláře vyplnili i datum splnění podmínek pro obhajobu diplomové práce (tento údaj prosím vždy přebírejte z informačního systému).

Poté, co odevzdáte  žádost o stanovení 1. a 2. části státní zkoušky, ověří sekretářka katedry, na které bude probíhat 1. část státní zkoušky, správnost údajů, které jste uvedli, a postoupí tuto žádost vedoucímu katedry. Ten stanoví termíny a složení komisí pro 1., popřípadě i pro 2. část státní zkoušky. Následně bude žádost postoupena na studijní oddělení, které naposledy ověří a zkontroluje v informačním systému, zdali jste skutečně splnil(a) všechny podmínky k tomu, abyste se mohl(a) podrobit 1. a 2. části státní zkoušky. V případě, že tomu tak je, rozhodne děkan nebo v jeho zastoupení proděkan o složení Vaší komise jak pro 1., tak pro 2. část státní zkoušky. O termínu konání 1. a 2. části státní zkoušky pak budete následně informováni sekretářkou katedry (kateder), kde bude probíhat Vaše státní zkouška.
 

III. Rozpis termínů státních zkoušek

Termíny státních závěrečných zkoušek pro zimní období 2017/2018
 
11. 01. – 02. 02. 2018            veřejnoprávní a soukromoprávní část státní závěrečné zkoušky 
Den 02. 02. 2018 je též posledním dnem pro konání obhajoby diplomové práce, aby mohl být absolvent zařazen na březnový termín promocí.
 
Rámcové termíny státních závěrečných zkoušek pro jarní období 2017/2018
 
14. 05. – 01. 06. 2018            veřejnoprávní a soukromoprávní část státní závěrečné zkoušky 
Den 01. 06. 2018 je též posledním dnem pro konání obhajoby diplomové práce, aby mohl být absolvent zařazen na červnový termín promocí.
 
Upozornění: Pro účast na jarním termínu III. a IV. části státní závěrečné zkoušky (resp. II. a III. části v případě staré akreditace) je důrazně doporučeno získat 300 kreditů nejpozději v zimním semestru. Vzhledem k začátku zkouškového období a termínům zkoušek a zápočtů, které se většinou konají až po termínu, dokdy je nutné splnit předpoklady pro připuštění ke státní zkoušce, není většinou možné absolvovat předměty zapsané v letním semestru v dostatečném předstihu před konáním jarního termínu. V případě tělesné výchovy je vyloučeno absolvovat předmět dříve než v zápočtovém týdnu. 
 
Rámcové termíny státních závěrečných zkoušek pro podzimní období 2017/2018
 
03. 09. – 27. 09. 2018              veřejnoprávní a soukromoprávní část státní závěrečné zkoušky 
Den 27. 09. 2018 je též posledním dnem pro konání obhajoby diplomové práce, aby mohl být absolvent zařazen na listopadový termín promocí.
 

 

 

IV. Výňatek z Pravidel pro organizaci studia na PF UK pro státní závěrečné zkoušky

 

Čl. 10

Skládání částí státní závěrečné zkoušky (k čl. 9 odst. 5 a 9 Studijního a zkušebního řádu univerzity)

(1) Státní závěrečná zkouška se člení na první, druhou, třetí a čtvrtou část. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky je možné skládat samostatně.

(2) První částí státní závěrečné zkoušky je obhajoba diplomové práce.

(3) Není-li dále stanoveno jinak, má druhá část státní závěrečné zkoušky oborové zaměření shodné s oborovým zaměřením tématu diplomové práce, jímž se rozumí: Římské právo, Právní dějiny, Teorie práva, Ústavní právo, Občanské právo hmotné, Občanské právo procesní, Obchodní právo, Pracovní právo, Mezinárodní právo veřejné, Evropské právo, Mezinárodní právo soukromé a právo mezinárodního obchodu, Trestní právo, Správní právo, Finanční právo, Právo životního prostředí a Právo sociálního zabezpečení. Je-li téma diplomové práce z Politologie, koná se druhá část státní závěrečné zkoušky z Teorie práva. Je-li téma diplomové práce ze Státovědy, koná se druhá část státní závěrečné zkoušky z Ústavního práva. Je-li téma diplomové práce z Teorie národního hospodářství, koná se druhá část státní závěrečné zkoušky z Obchodního práva nebo z Finančního práva. Předmět určí děkan na základě vyjádření vedoucích příslušných kateder.

(4) První část státní závěrečné zkoušky musí vždy předcházet druhé části státní závěrečné zkoušky.

(5) První a druhá část státní závěrečné zkoušky se zpravidla koná v týž den, obě části mohou následovat bezprostředně po sobě.

(6) Třetí část státní závěrečné zkoušky (část „soukromoprávní“) se skládá z tematických okruhů občanské právo hmotné, občanské právo procesní a obchodní právo.

(7) Čtvrtá část státní závěrečné zkoušky (část „veřejnoprávní“) se skládá z tematických okruhů trestní právo, správní právo a ústavní právo.

(8) Počet kreditů nutný pro konání první a druhé části státní závěrečné zkoušky je 210, pro konání třetí nebo čtvrté části státní závěrečné zkoušky je 300. 

Čl. 11 - Platí pouze pro studenty, kteří zahájili studium v ak. roce 2017/2018 a později

Celkový počet kreditů za povinné a povinně volitelné předměty (K čl. 9 odst. 10 Studijního a zkušebního řádu univerzity)

Celkový počet kreditů odpovídající všem povinným předmětům pro konání poslední části státní závěrečné zkoušky spolu s minimálním počtem kreditů z povinně volitelných předmětů je 285 kreditů. 

HLAVA III
Státní závěrečná zkouška

Díl 1
Obecná ustanovení

Čl. 29
Forma státní závěrečné zkoušky

Státní závěrečná zkouška má formu ústní zkoušky. Čl. 30 Části státní závěrečné zkoušky

(1) Státní závěrečná zkouška se člení na první, druhou, třetí a čtvrtou část

(2) Každá část státní závěrečné zkoušky se hodnotí samostatně.

Čl. 31
Konání části státní závěrečné zkoušky

(1) Každá část státní závěrečné zkoušky se koná před zkušební komisí.

(2) Poradě o hodnocení části státní závěrečné zkoušky musí být přítomni všichni členové zkušební komise.

(3) Zkoušení musí být přítomni vždy alespoň 2 členové zkušební komise.

Čl. 32
Protokol

(1) O průběhu části státní závěrečné zkoušky vede předseda nebo jím pověřený člen zkušební komise protokol.

(2) Do protokolu zaznamená a) složení zkušební komise, b) vylosované otázky a c) známku.

(3) Nebude-li zaznamenáno, že k výsledné známce zkušební komise dospěla „většinou hlasů“, má se za to, že hlasování bylo jednomyslné.

(4) V případě klasifikace „neprospěl/a“ zkušební komise dostatečně určitě tuto klasifikaci odůvodní.

(5) Do protokolu zkušební komise zaznamená i jiné skutečnosti z průběhu zkoušky, které považuje za důležité.

Díl 2
První a druhá část státní závěrečné zkoušky

Čl. 33
Zkušební komise

(1) Zkušební komise pro první část státní závěrečné zkoušky je nejméně tříčlenná, jejími členy jsou zpravidla vedoucí diplomové práce a oponent diplomové práce.

(2) Předsedy a ostatní členy zkušební komise jmenuje a odvolává děkan zpravidla na návrh vedoucího příslušné katedry.

(3) Návrh na jmenování komise pro obhajobu konkrétní diplomové práce sestaví vedoucí katedry z děkanem jmenovaných předsedů a členů komisí. (4) Zkušební komise pro druhou část státní závěrečné zkoušky může být totožná s komisí pro první část státní závěrečné zkoušky.

Čl. 34
Termíny první a druhé části státní závěrečné zkoušky

(1) Termíny pro konání první a druhé části státní závěrečné zkoušky stanoví vedoucí katedry tak, aby se konaly nejpozději do 90 dnů od odevzdání diplomové práce. Tato lhůta se po dobu letních prázdnin staví; připadá-li však počátek této lhůty na období od 1. května do 15. června, je posledním dnem lhůty poslední den akademického roku.

(2) První a druhá část státní závěrečné zkoušky se mohou konat kdykoliv v průběhu akademického roku.

(3) Na první a druhou část státní závěrečné zkoušky se student přihlašuje spolu s odevzdáním diplomové práce.

(4) Termín konání první a druhé části státní závěrečné zkoušky bude studentovi sdělen prostřednictvím studijního informačního systému minimálně 2 týdny před jejich konáním; se souhlasem studenta je možné tuto lhůtu zkrátit.

(5) Stanovený termín konání první a druhé části státní závěrečné zkoušky katedra zveřejní ve veřejné části internetových stránek fakulty a na vývěsce katedry.

(6) Vedoucím katedry pověřený zaměstnanec zařazený na katedře předá minimálně 48 hodin před konáním první a druhé části státní závěrečné zkoušky studijnímu oddělení seznam studentů, kteří jsou na ni přihlášeni. Studijní oddělení připraví a bez zbytečného odkladu na příslušnou katedru dodá protokol v listinné podobě, pokud není o konání první a druhé části státní závěrečné zkoušky pořizován protokol v elektronické podobě.

(7) Bezprostředně po skončení první a druhé části státní závěrečné zkoušky se řádně vyplněný protokol vrací na studijní oddělení. Bez odevzdání protokolu studijnímu oddělení nelze výsledek první a druhé části státní závěrečné zkoušky vložit do studijního informačního systému.

Čl. 35
Odhlášení a omluva

(1) Student se může z oznámeného termínu konání první a druhé části státní závěrečné zkoušky písemně nebo osobně odhlásit na sekretariátu příslušné katedry nejpozději 3 pracovní dny před termínem konání státní závěrečné zkoušky. V takovém případě je vedoucím katedry zařazen na jiný termín pro konání první a druhé části státní závěrečné zkoušky.

(2) Později než 3 pracovní dny před konáním státní závěrečné zkoušky se student může z konání státní závěrečné zkoušky omluvit pouze podle Studijního a zkušebního řádu univerzity.

Čl. 36
Opakování zkoušky

(1) V případě opakování první části státní závěrečné zkoušky zkušební komise určí, zda je třeba diplomovou práci přepracovat. Určí-li zkušební komise, že je třeba diplomovou práci přepracovat, může zároveň navrhnout vedoucímu katedry změnu vedoucího diplomové práce. Vedoucí katedry posoudí návrh bez zbytečného odkladu.

(2) Opakování první části státní závěrečné zkoušky je možné nejdříve za 3 měsíce po konání neúspěšné obhajoby; pro druhou část to platí obdobně. 

Čl. 37
Plagiátorství

(1) Usnese-li se zkušební komise pro první část státní závěrečné zkoušky, že odevzdaná diplomová práce je plagiátem, tj. je zcela nebo zčásti opsána bez udání příslušného zdroje, poskytne studentovi možnost, aby se k této skutečnosti vyjádřil.

(2) V případě usnesení se, že práce je plagiátem, bude student hodnocen „neprospěl“ a předseda zkušební komise podá děkanovi podnět k zahájení disciplinárního řízení se studentem.

Čl. 38
Průběh zkoušky

(1) První i druhá část státní závěrečné zkoušky je zahájena předsedou zkušební komise. Zkušební komise ověří totožnost studenta.

(2) Průběh první i druhé části státní závěrečné zkoušky řídí předseda zkušební komise.

(3) Součástí protokolu o konání první části státní závěrečné zkoušky jsou posudky vedoucího diplomové práce a oponenta diplomové práce.

Čl. 39
Zkušební otázky

(1) Vedoucí příslušné katedry zveřejní zkušební otázky k druhé části státní závěrečné zkoušky před zahájením akademického roku ve studijním informačním systému.

(2) Počet otázek se pro každé oborové zaměření stanoví v rozmezí 15 až 40.

(3) Zkušební otázky si student losuje, po jejich vylosování má přiměřený čas na přípravu. 

Díl 4
Třetí a čtvrtá část státní závěrečné zkoušky

Čl. 48
Termíny třetí a čtvrté části státní závěrečné zkoušky

(1) Třetí a čtvrtá část státní závěrečné zkoušky se koná v jarních, podzimních a zimních obdobích v rámci příslušných zkouškových období.

(2) Studenti se přihlašují elektronicky v termínech, které jsou uvedeny v harmonogramu akademického roku.

(3) Přihlašování probíhá v časovém úseku vyhlášeném v harmonogramu akademického roku. Fakulta vypisuje dodatečné termíny průběžně tak, aby se student, který má zapsány v informačním systému předměty představující tematické okruhy třetí a čtvrté části státní závěrečné zkoušky, mohl v průběhu prvního týdne od začátku zápisu vždy zapsat na některý z termínů každé části státní závěrečné zkoušky.

(4) Přihlášení a změnu termínů konání státní závěrečné zkoušky může provést pouze elektronicky sám student, a to nejpozději 2 týdny před prvním termínem příslušné části státní závěrečné zkoušky. Později se lze z termínu pouze odhlásit. Odhlášení ze státní závěrečné zkoušky je možné nejpozději 1 den před konáním státní závěrečné zkoušky do 10:00 hod.

(5) Po uplynutí lhůty k odhlášení se student může z konání státní závěrečné zkoušky omluvit pouze podle Studijního a zkušebního řádu univerzity.

(6) Student, který se z termínu státní závěrečné zkoušky odhlásil, nebo se z termínu státní závěrečné zkoušky omluvil, nebo se ke státní závěrečné zkoušce nedostavil, může státní závěrečnou zkoušku skládat nejdříve až v dalším období konání státních závěrečných zkoušek.

(7) Student může konat třetí a čtvrtou část státní závěrečné zkoušky v jím zvoleném pořadí. 5 Čl. 9 odst. 12 Studijního a zkušebního řádu univerzity. 

Čl. 49
Organizace třetí a čtvrté části státní závěrečné zkoušky

(1) Třetí a čtvrtá část státní závěrečné zkoušky jsou organizovány vždy tak, aby měl student, který má zapsány v informačním systému předměty představující tematické okruhy třetí a čtvrté části státní závěrečné zkoušky, možnost si nejpozději do konce prvního týdne od začátku zápisu zapsat jeden termín v rámci jednoho zkouškového období pro obě tyto části státní závěrečné zkoušky.

(2) Dopolední blok třetí a čtvrté části státní závěrečné zkoušky začíná ve stanovených dnech v 9:00 hod., odpolední blok v 13:30 hod. V uvedených časech je třetí a čtvrtá část státní závěrečné zkoušky zahájena losováním studentů k jednotlivým komisím.

(3) Maximální počet studentů přizvaných k jedné komisi u třetí a čtvrté části státní závěrečné zkoušky jsou v dopoledním bloku 4 studenti, v odpoledním bloku 5 studentů.

Čl. 50
Složení zkušebních komisí

(1) Vedoucí příslušných kateder navrhnou děkanovi členy zkušebních komisí pro třetí a čtvrtou část státní závěrečné zkoušky.

(2) Členy zkušebních komisí mohou být též odborníci z právní praxe schválení vědeckou radou fakulty nebo profesoři jmenovaní v oboru příbuzném příslušnému tematickému okruhu.

(3) Pro každý termín třetí a čtvrté části státní závěrečné zkoušky budou ustaveny alespoň 2 zkušební komise. Tyto komise jsou nejméně tříčlenné.

(4) Na výzvu studijního oddělení navrhnou vedoucí kateder členy pro složení zkušebních komisí pro dané období pro konání třetí a čtvrté části státní závěrečné zkoušky. Složení zkušebních komisí a jejich předsedy určí děkan.

(5) Ve veřejné části internetových stránek fakulty se nejpozději 3 týdny před prvním termínem příslušné části státní závěrečné zkoušky zveřejní seznam členů komisí jednotlivých termínů zkoušky; případné změny složení komisí se zveřejní do 1 týdne.

Čl. 51
Přiřazování studentů ke zkušebním komisím

(1) Studenti jsou přidělováni do jednotlivých zkušebních komisí losem.

(2) Losování řídí příslušný proděkan, nebo jiný jím pověřený akademický pracovník fakulty, který dává losovat studentům.

(3) Výsledek losování se neprodleně zveřejní před místností, ve které losování proběhlo.

Čl. 52
Průběh třetí a čtvrté části státní závěrečné zkoušky

(1) Třetí a čtvrtá část státní závěrečné zkoušky je zahájena předsedou zkušební komise, který poučí studenty o průběhu příslušné části státní závěrečné zkoušky. Zkušební komise ověří totožnost studentů.

(2) Odstoupí-li student od zkoušky, bude vždy klasifikován „neprospěl/a“. Odstoupí-li před vylosováním otázek, uvede se do protokolu: „odstoupil/a po zahájení zkoušky“.  Odstoupí-li po vylosování otázek, uvedou se do protokolu vylosované otázky a poznámka „odstoupil po vylosování otázek“ nebo “odstoupil v průběhu zkoušky“.

(3) Nekoná-li student, který byl přítomen při prezenci, zkoušku, hledí se na něj, jako by od zkoušky odstoupil.

(4) Zkušební otázky si student losuje. K losování budou za jednotlivé tematické okruhy k dispozici texty otázek opatřené čísly podle zveřejněného seznamu otázek. Po vylosování otázek má student alespoň 20 minut na přípravu. Pořadí odpovědí na otázky si student zvolí.

(5) Student může se souhlasem člena zkušební komise nahlédnout v průběhu odpovědi do relevantního právního předpisu.

Čl. 53
Hodnocení třetí a čtvrté části státní závěrečné zkoušky

(1) Do protokolu zkušební komise zaznamená jako dílčí údaj klasifikaci v jednotlivých tematických okruzích.

(2) Pokud student při třetí nebo čtvrté části státní závěrečné zkoušky projeví u kteréhokoli z tematických okruhů zcela zásadní neznalosti, předseda zkušební komise může na návrh příslušného člena komise (zkoušejícího) zkoušku přerušit. Komise může v takovém případě příslušnou část státní závěrečné zkoušky ukončit a student je klasifikován známkou „neprospěl/a“; důvody se uvedou v protokolu. Na požádání studenta se do protokolu uvede jeho vyjádření.

(3) Nebyla-li třetí nebo čtvrtá část státní závěrečné zkoušky ukončena podle odstavce 2, usnáší se zkušební komise o výsledku příslušné části státní závěrečné zkoušky v neveřejném zasedání.

(4) Student, který prospěl většinou hlasů, je klasifikován známkou „dobře“. U studenta, který prospěl všemi hlasy, komise hlasuje o známce. Návrh podává předseda komise na základě dílčích návrhů jednotlivých členů komise. Při hlasování o známce v případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy komise.

(5) V případě klasifikace „neprospěl/a“ student opakuje příslušnou část státní závěrečné zkoušky ze všech tematických okruhů.
(6) Výsledné hodnocení se vyhlašuje veřejně.

Čl. 54
Zkušební otázk
y

(1) Příslušné katedry nejpozději před zahájením akademického roku zveřejní otázky ke každému tematickému okruhu třetí a čtvrté části státní závěrečné zkoušky.

(2) Z každého tematického okruhu třetí a čtvrté části státní závěrečné zkoušky se vytvářejí 2 koše otázek v počtu 20 až 30 otázek v každém koši. Student si z každého koše vylosuje 1 otázku. Vedoucí katedry předem určí, budou-li losovány obě otázky za daný tematický okruh ve dvojici, nebo samostatně.

(3) Je-li to účelné, mohou být, po dohodě příslušných vedoucích kateder, společné otázky pro více tematických okruhů téže části státní závěrečné zkoušky

Univerzita Karlova
© 2012 - 2016 Právnická fakulta
Univerzita Karlova, Právnická fakulta, nám. Curieových 901/7, 116 40 Praha 1, tel. +420 221 005 111