Sborník příspěvků z roku 2016

Sborník příspěvků z roku 2016

 


 

PANEL 1: Závazkové právo I (garant JUDr. Petr Čech, Ph.D., LL.M.)

 


 

Název: Podnikatel jako slabší strana - pojem, význam (aneb skutečně se podnikatel nemůže dovolat neplatnosti smlouvy, stal-li se obětí lichvy?)

Autor: Mgr. Josef Kříž
Verze ke stažení  

ABSTRAKT
Tato práce se zabývá otázkou ochrany podnikatele v obchodních závazkových vztazích, tedy před jinými podnikateli. V rámci své práce se snažím instituty sloužící k této ochraně dělit podle hlediska, zda pracují s pojmem slabší strana, a poskytují tedy určitou statusovou ochranu, či zda chrání podnikatele před konkrétním jednáním jiného podnikatele (tj. například před bezprávní výhružkou či lichvou). V rámci popisu institutů sloužící této ochraně se přitom zvlášť věnuji výkladu ustanovení § 433 občanského zákoníku, které je považováno za obecnou klauzuli ochrany slabší strany, a to právě ve vztahu k aplikaci daného institutu na vztahy mezi podnikateli. Pátá kapitola této práce je poté věnována samotnému pojmu slabší strana, respektive otázce, v jakých případech lze podnikatele považovat za slabší stranu. Vzhledem k tomu, že většina institutů sloužících k uvedené ochraně podnikatele používá velmi vágní pojmy, je závěrečná část této práce věnována otázce vhodnosti užívání takto obecných pojmů pro regulaci vztahů mezi podnikateli.

 

Název: Úskalí nové úpravy omylu (aneb co s omluvitelným omylem jednajícího, který nikdo nevyvolal, druhá strana o něm však věděla a využila jej, a kam se poděl omyl v pohnutce?)

Autor: Tomáš Mach
Verze ke stažení  

ABSTRAKT
Práce se zabývá problematikou úpravy omylu v právním jednání v novém civilním právu. Na úvod se autor snaží o vymezení pojmu omyl v právním jednání a odlišení omylu podstatného a omylu o vedlejších okolnostech. O omylu hovoříme tehdy, jestliže něčí subjektivní představa je v rozporu s objektivní skutečností. Dle toho, zda se omyl týká skutečnosti rozhodné pro uskutečnění právního jednání či nikoliv, rozlišujeme omyl podstatný a nepodstatný.
Výklad věnován omylu v pohnutce, tedy motivu právního jednání, zahrnuje historický vhled do problematiky a snaží se o dovození relevantnosti omylu v pohnutce v případě omylu vyvolaného lstí a omylu v takové pohnutce, jenž se stala součástí právního jednání. Tyto závěry jsou dovozovány jednak z prvorepublikové úpravy a jednak ze základních principů civilního práva, příkladmo je uváděn princip poctivosti. Nedílnou součástí výkladu jsou i předpoklady uplatnitelnosti omylu vůči druhé straně. Zaprvé je nutné, aby druhá strana měla na omylu jednajícího účast a to buď ve formě přímého způsobení omylu či tím, že o omylu jednajícího věděla či vědět musela. Druhým předpokladem je omluvitelnost omylu, kdy omyl je omluvitelný, jestliže jednající vyvinul potřebnou péče, aby se omylu vyvaroval.
Závěr poté shrnuje názory autora na danou problematiku a nabízí možná řešení de lege lata i de lege ferenda.

 

Název: Princip bezformálnosti právních jednání v novém civilním právu a jeho nepsané meze (aneb skutečně lze bezformálně činit všechna jednání, pro něž zákon ani dohoda stran formu nepředepisuje, např. přistoupit k dluhu za účelem jeho zajištění, garantovat plnění třetí osoby či uznat pohledávku jako pravou)?

Autor: Lucie Růžičková
Verze ke stažení

ABSTRAKT
Občanský zákoník zakotvuje zásadu bezformálnosti, jako pravidlo pro volbu formy právního jednání. V této práci bude na uvedených institutech – přistoupení k dluhu za účelem jeho zajištění, garanci plnění třetí osoby a uznání pohledávky jako pravé, pomocí výkladových metod a komparace ukázáno, že výchozí zásada bezformálnosti může mít své, na první pohled ne zcela patrné, meze. Ani u jednoho z uvedených institutů dnes nelze s jistotou říci, jak bude do budoucna judikaturou k požadavku na jejich formu přistupováno. Tato práce podává jeden z možných pohledů a argumenty, proč by tento pohled mohl být východiskem pro správné posouzení formy pro daná právní jednání.

 

Název: Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách v tuzemské i unijní judikatuře (aneb co konkrétně rozumět pod rozporem s požadavkem přiměřenosti a významnou nerovnováhou práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele?)

Autor: Zuzana Kolísková
Verze ke stažení

ABSTRAKT
Tato práce pojednává o nepřiměřených ujednání ve spotřebitelských smlouvách se zaměřením na judikaturu, která vykládá zákonná ustanovení obsahující problematiku nepřiměřených ujednání ve spotřebitelských smlouvách. Jelikož omezený rozsah příspěvku neumožňuje obsáhnout celou problematiku nepřiměřených ujednání ve spotřebitelských smlouvách, toto pojednání je zaměřeno především na rozhodčí doložky uzavírané v rámci spotřebitelských smluv. Pro platně uzavřené rozhodčí doložky ve spotřebitelských smlouvách jsou, oproti obecným požadavkům na rozhodčí doložky, stanoveny speciální zákonné požadavky. Je tomu tak z důvodu ochrany spotřebitele jako jedním z projevů právní zásady ochrany slabší strany. Ochrana spotřebitele jako slabší strany se tedy v praxi dostává do rozporu s významnou právní zásadou soukromého práva, zásadou smluvní volnosti. Právě judikatura Evropského soudního dvora i tuzemských soudů, jejíž závěry tvoří část této práce, rozvádí relevantní zákonná pravidla obsahující problematiku nepřiměřených ujednání ve spotřebitelských smlouvách a uvádí konkrétní příklady formulací v rozhodčích doložkách, které zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

 

Název: Předčasné jednostranné ukončení nájmu prostoru sloužícího podnikání uzavřeného na dobu určitou (aneb může nájemce nájem vypovědět kupříkladu pro dramatický propad návštěvnosti obchodního centra, v němž se prostor nachází, nebo proto, že pronajímatel pronajal sousední prostor přímému konkurentovi?)

Autor: Michal Zabadal
Verze ke stažení  

ABSTRAKT
V rámci tohoto textu jsem se pokusil zaměřit výklad co nejblíže úzce vymezené situaci popsané v záhlaví. Všechny možnosti předčasného ukončení nájmu prostoru sloužícího k podnikání uzavřeného na dobu určitou ze strany nájemce tak zde nejsou pochopitelně vyčerpány. Jako výkladově nejpřijatelnější mi z možností shora rozvedených připadá dovození výpovědi postupem dle ust. 2287 NObčZ, případně na základě ust. § 2227 NObčZ, a to např. za skutkového stavu, který jsem se pokusil naznačit v rámci článku 4.3.2 výše. Úprava je však silně dispozitivní. Z důvodu větší právní jistoty tak nelze než doporučit v zájmu nájemce ve smlouvě výslovně sjednat jednotlivé výpovědní důvody nad rámec zákona,27 či v zájmu pronajímatele aplikaci sporných ustanovení vyloučit.

 


 

PANEL 2: Korporátní právo I (garant JUDr. Lucie Josková, Ph.D., LL.M.)

 


 

Název: Rozdělení působnosti ve veřejné obchodní společnosti

Autor: Denisa Mokřížová

Verze ke stažení

ABSTRAKT
Působnost ve veřejné obchodní společnosti se dá rozdělit na rozhodování nejvyššího orgánu, statutárního orgánu a orgánu, který rozhoduje o obchodním vedení. Právní úprava jednoznačně nestanovuje, co znamená obchodní vedení a kdo je k němu ve veřejné obchodní společnosti oprávněn, proto je tento institut velmi diskutabilní. Dle důvodové zprávy k zákonu o obchodních korporacích náleží obchodní vedení statutárnímu orgánu, nicméně ohledně praktického pojetí veřejné obchodní společnosti je vhodné obchodní vedení podřadit pod § 105 z.o.k. a rozhodovat by o něm měli všichni společníci s tím, že společenská smlouva může určit jiný režim. Pokud není ujednáno jinak, tvoří společníci v postavení statutárního orgánu individuální orgány, nikoliv orgán kolektivní.

 

Název: Účel a přípustnost modifikace odpovědnosti členů volených orgánů obchodních korporací 

Autor: Martin Pata
Verze ke stažení  

ABSTRAKT
Nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích přinášejí větší flexibilitu obchodním korporacím v otázce modifikace odpovědnosti členů volených orgánů. Přestože je z předchozí úpravy zachována kogentnost zákazu zejména ex ante omezení odpovědnosti členů orgánů, obchodním korporacím se otevírá širší prostor pro ex post modifikace, a zejména pak vypořádání již vzniklých závazků. Stále nicméně zůstávají otevřené některé otázky ohledně míry modifikace odpovědnosti, což přináší rizika pro členy orgánů, kteří mají i při uzavírání dohod o vypořádání povinnost jednat s péčí řádného hospodáře.

 

Název: Odstoupení z funkce v nevhodnou dobu a jeho důsledky 

Autor: Bára Bečvářová
Verze ke stažení  

ABSTRAKT
Příspěvek shrnuje dosavadní debatu v odborných kruzích k ustanovení § 59 odst. 5 ZOK, které přinášení omezení práva člena orgánů obchodních korporací na odstoupení z funkce, a to po dobu, která je pro korporaci nevhodná. Přestože nejde o pravidlo, které by z povinnosti loajality (potažmo péče řádného hospodáře) nebylo možné dovodit již před 1. 1. 2014, nová úprava s sebou přináší konkrétnější otázky. Především jde o kvalifikaci samotného pojmu „nevhodné doby“ a v druhé řadě také důsledků porušení tohoto pravidla. K těm se v nedávném rozhodnutí vyjádřil i Vrchní soud v Praze, jehož rozhodnutí bude komentováno v závěru příspěvku.

29 Cdo 2439/2000     7 Cmo 615/2014

 

Název: Rozmanitost ve složení dozorčích rad akciových společností

Autor: David Němeček
Verze ke stažení

ABSTRAKT
Problematika obsazování dozorčích rad akciových společností je záležitostí, která se řeší mnoho let, na mnoha úrovních. Nejvíce diskutovaným tématem v tomto směru je bezesporu vyváženost z pohledu pohlaví, kdy muži v dozorčích radách napříč celou Evropou mají drtivou převahu. Evropská unie i samotné členské státy postupně do svých právních řádů přijímají pravidla, která mají tento problém vyřešit. Mimo to, se však s rozmanitostí v dozorčích radách pojí i národnostní diverzifikace či věková limitace členů těchto orgánů.
V článku si rozebereme jaký je aktuální stav napříč Evropou a zejména, jak některé členské státy EU dosahují vyrovnanému zastoupení v dozorčích radách. Dále se krátce pozastavíme nad národnostní diverzifikací a věkovým omezením členů dozorčích orgánů.

 

Název: Akcionářské dohody

Autor: Monika Vondrová
Verze ke stažení

ABSTRAKT
Tématem příspěvku jsou akcionářské dohody jako druh tzv. vedlejších dohod. Jedná se o typicky obligační závazek sjednaný mezi určitými smluvními stranami. Někteří považují tento institut za negativní nástroj akcionářů, a někdy být i může. Ale osobně jej považuji za spíše pozitivní nástroj, který může velmi účinně sloužit k prosazení jejich zájmů v rámci fungování společnosti. Institut jako samotný není upraven žádným právním předpisem neboť jak bylo výše uvedeno, jedná se o obligační závazek, na který se použije režim obecných ustanovení o závazcích občanského právo. V obchodním zákoníku byly negativně upraveny dohody o výkonu hlasovacích práv, které jsou jedním z typů akcionářských dohod. Obchodní zákoník ve svém ustanovení § 186d ObchZ zakazoval dohody o výkonu hlasovacích práv, které akcionáře zavazovaly k dodržování pokynů při hlasování, k nucenému hlasování za poskytnutí výhody či zdržení se hlasování. Aktuální úprava však ani tento typ akcionářských dohod neupravuje. Je tedy otázkou, zda zákonodárce nezakotvil dohody o výkonu hlasovacího práva úmyslně či nikoliv. Ve své práci se mimo jiné zabývám touto otázkou a dle svého uvážení považuji nezakotvení tohoto omezení za úmyslné. Dle mého názoru jsou akcionářské dohody jako typ smluvního jednání omezeny především korektivem dobrých mravů a jinými zásady právního jednání. Od této mé myšlenky se poté odvíjí ostatní otázky týkající se akcionářských dohody jako například jejich vymahatelnost či převod.

 

Název: Transparentnost akciové společnosti 

Autor: Kateřina Babulíková
Verze ke stažení  

ABSTRAKT

Požadavky mezinárodních organizací na zprůhlednění akcionářských struktur ale i na zveřejňování vztahů a poměrů v akciových společnostech se stupňují. Proto není divu, že se snaha o zprůhlednění akcionářských struktur dostává do středu zájmu evropských a světových zákonodárců, ale také právnické odborné veřejnosti, pro kterou stupňování těchto požadavků přináší řadu zásadních otázek. 
I v České republice byla v roce 2013 přijata dlouhodobě diskutovaná úprava v podobě zákona č. 134/2013 Sb. o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností, která předcházela opatřením zavedeným zákonem č. 90/2014 Sb. o obchodních společnostech a družstvech. Ačkoliv se bezpochyby tyto snahy dají označit jako pozitivní a ve veřejném zájmu žádoucí, přináší zprůhledňování akciových společností i řadu teoretických otázek, na které se jen velmi těžko, pokud vůbec dá najít odpověď. 

 

Tyto otázky jsou tím, čemu se v tomto příspěvku věnuji, a to nikoliv pouze z hlediska platné zákonné úpravy, ale hlavně z hlediska obecného, kdy se pokusím rozvést myšlenku, zda je vzhledem k povaze a účelu akciové společnosti transparentnost jejích akcionářských struktur požadavkem vhodným, potažmo splnitelným.

 


 

PANEL 3: Korporátní právo II (garant JUDr. Kateřina Eichlerová, Ph.D.)

 


 

Název: Uvolněný podíl

Autor: Adam Jaroš
Verze ke stažení

ABSTRAKT
Práce se zabývá institutem institutu uvolněného podílu, když jej nejprve obecně definuje a osvětluje jeho základní funkce, včetně situací, kdy k jeho vzniku, resp. k transformaci běžného (základního) podílu v uvolněný dochází. V další části se autor věnuje úpravě uvolněného podílu v ObchZ, včetně nastínění jednoho z problémů této úpravy a ve svém zbytku se již zabývá řešením uvolněného podílu v ZOK. Pozornost je věnována zejména způsobu zpeněžení uvolněného podílu, a to s přihlédnutím k (ne)převoditelnosti podílu, se kterou ZOK spojuje odlišné povinnosti společnosti při nakládání s uvolněným podílem. Při popisu výše uvedených postupů a situací předvídaných zákonem je zároveň poukázáno na problematické otázky a nejasnosti spojené s jejich zákonným řešením. Na závěr práce je věnována pozornost povinnostem společnosti týkajícím se nakládáním s uvolněným podílem, které nastávají v situaci, kdy již byl uvolněný podíl zpeněžen a bývalému společníkovi byla vyplacena kompenzace ve formě podílu vypořádacího, včetně případných sankcí za jejich nesplnění.

 

Název: Vedoucí odštěpného závodu

Autor: Libuše Dočekalová
Verze ke stažení  

ABSTRAKT
Práce na téma „Vedoucí odštěpného závodu“ se nejprve zabývá souvisejícími pojmy, jimiž jsou obchodní závod, pobočka a odštěpný závod. Snaží se podat současnou právní úpravu s poukázáním na právní úpravu těchto oblastí před rekodifikací a na rozdíly, které právě rekodifikace přinesla. Co se týče samotného vedoucího odštěpného závodu, tak se práce věnuje jeho zařazení v rámci zastoupení podnikatele a zabývá se též rozsahem zástupčího oprávnění vedoucího odštěpného závodu. Na závěr se věnuje otázce, zda za vedoucího odštěpného závodu jednal jeho zástupce.

 

Název: Kaduční řízení

Autor: Tadeáš Matys
Verze ke stažení  

ABSTRAKT
Zákon o obchodních korporacích nám přinesl mnoho nových možností. Nezklamal tak ani v případě konceptu s velmi dlouhou tradicí, jako je koncept kadučního řízení. Nově se možnost vést kaduční řízení objevuje v úpravě veřejné obchodní společnosti a tedy i komanditní společnosti. To však není zdaleka vše, jisté změny nám tento zákon přinesl i v rámci společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, a to i spolu s (novým) občanským zákoníkem.
Cílem této stati je porovnat úpravu kadučního řízení v jednotlivých formách obchodních společností. V této souvislosti autor navíc porovnává také aktuální úpravu s úpravou obsaženou v obchodním zákoníku. Nejprve autor shrnuje základní znaky kadučního řízení a podmínky, které jsou stejné v případě všech forem obchodních společností. Následuje hlubší analýza každého jednotlivého ustanovení zakotvujícího institut kadučního řízení.

 

Název: Novinky v úpravě zákona o státním podniku

Autor: Dominik Králik
Verze ke stažení  

ABSTRAKT
Zákon č. 77/1997 Sb., o štátnom podniku v dobe svojho vzniku upravil právne pomery štátnych podnikov, ktoré neboli poznamenané procesom privatizácie a ich majetkový a ekonomický potenciál im umožňoval pokračovať v prevádzkovaní podnikateľskej činnosti a zároveň vytvoril právnu oporu a právny rámec k tomu, aby mohli byť štátom zakladané úplne nové štátne podniky ako právnické osoby fungujúce na moderných princípoch práva demokratického štátu. Zákon bol od svojho vzniku desaťkrát novelizovaný a jeho najrozsiahlejšia novela má byť schválená v najbližšom období. V legislatívnom procese je vedená ako Sněmovní tisk 600/0 a aktuálne sa po prvom čítaní prerokováva vo výboroch. Príspevok pojednáva o najvýznamnejších zmenách, ktoré má novela priniesť, ako aj o dôvodoch zmien a ich nevyhnutnosti.

 

Název: Co je a co není statusovou otázkou v právní úpravě obchodních korporací

Autor: Tomáš Hejný
Verze ke stažení  

ABSTRAKT
Problematika toho, „co je a co není statusovou otázkou právnických osob“, je velice zásadní – dotýká se existence a života právnických osob soukromého i veřejného práva, tedy statisíců spolků, fundací, ústavů, obchodních společností a družstvech. Špatná odpověď na výše položenou otázku může způsobit právní problémy a zapříčinit vynaložení dalších finančních nákladů. Přitom ani zákonodárce, ani doktrína, ani soudy nepřinášejí jasné vodítko, co je a co už není statusovou otázkou právnických osob. O co tedy vlastně jde? Uplatní se spíše princip autonomie vůle účastníka těchto soukromoprávních vztahů, anebo restrikce na základě zákona?

Cpjn 204/2015

 

Název: Postavení dozorčí rady ve společnosti s ručením omezeným

Autor: Mikoláš Růžek
Verze ke stažení

ABSTRAKT
Příspěvek se zabývá postavením dozorčí rady ve společnosti s ručením omezeným. Zkoumá postavení tohoto kontrolního orgánu ve světle nové právní úpravy a věnuje se změnám oproti úpravě starší. V neposlední řadě se zabývá také podobou a funkcí obdobných orgánů u společností s ručením omezeným v zahraničí a zkoumá důvody různých přístupů k tomuto orgánu a jeho jednotlivým aspektům.

 

Název: Srovnání postavení jednatelů, tvoří-li kolektivní, nebo individuální orgán

Autor: Michaela Kubíčková
Verze ke stažení  

ABSTRAKT
Tento příspěvek se věnuje problematice postavení jednatelů v závislosti na tom, zda tvoří individuální nebo kolektivní orgán. Pozornost je věnována zejména jejich rozhodování a způsobu přijímání rozhodnutí dle nového Občanského zákoníku, Zákona o obchodních korporací a judikatury, jako je např. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 880/2015. Součástí jsou možná řešení otázek, na které dosud v praxi není jasná odpověď.

29 Cdo 880/2015 

 

 


 

PANEL 4: Závazkové právo II (garant:  JUDr. Tomáš Horáček, Ph.D.)

 


 

Název: Nabytí vlastnického práva od neoprávněného v obchodních vztazích

Autor: Anežka Janoušková
Verze ke stažení  

ABSTRAKT

Práce rozebírá nabytí od neoprávněného v dobré víře, které zavedl občanský zákoník v § 1109 až § 1113. Uvedený institut není pro obchodní vztahy ničím novým, přesto jeho pojetí rekodifikační předpis poměrně zásadně mění. Na první pohled totiž dochází ke značnému rozšíření jeho aplikace, což může v praxi působit nemalé problémy. Otázky, které v souvislosti s aplikací institutu mohou vyvstat a které souvisí zejména s nově zavedeným širokým pojetím věci v právním smyslu, s dobrou vírou a jejím prokazováním, s neexistencí povinnosti zprostředkovat nabyvateli držbu věci (konsenzuální převod práva) nebo s významem § 1112 ObčZ, bude ve většině případů možné překlenout výkladem. Dle názoru autorky by pak takovýto výklad měl být spíše restriktivní a směřovat k vyvážení nerovnováhy, kterou občanský zákoník mezi zájmem na ochraně vlastnického práva na straně jedné a dobrou vírou nabyvatele na straně druhé vytvořil.

22 Cdo 2919/2012     29 Cdo 2287/2008     IV. ÚS 112/01

 

Název: Obchodní podmínky a doložky ve vztazích podnikatele a nepodnikatele

Autor: Přemysl Ptáček
Verze ke stažení  

ABSTRAKT
Uzavřením smlouvy se její strany zavazují zřídit mezi sebou závazek. Obsah tohoto závazku je tvořen vzájemnými subjektivními právy a povinnostmi, které si strany autonomně určují konkrétními ujednáními. Tato ujednání pak mohou být zachycena přímo ve smlouvě nebo v obchodních podmínkách (resp. i jiných nepřímých doložkách smlouvy). Cílem práce je určit, zda rozsah smluvní autonomie může být rozdílný pro ujednání v obchodních podmínkách oproti smlouvě samé, a dále zhodnotit, zda je žádoucí vykládat pojem obchodních podmínek „materiálně“, ač naše nová právní úprava jednoznačně pracuje s pojetím „formálním“. Prvně vymezená otázka bude řešena zejména na základě dosavadní judikatury, jejíž závěry budou konfrontovány se zněním právní úpravy zákona č. 89/2012 Sb., zatímco otázka druhá bude řešena formou úvahy „de lege ferenda“.

 

Název: Výpověď obchodního zastoupení a koncepce zvláštní odměny

Autor: Ota Mach
Verze ke stažení  

ABSTRAKT
Ve své práci jsem se věnoval vlivu staré úpravy výpovědi obchodního zastoupení na podobu úpravy po rekodifikaci. Konkrétně podmínkami pro výpověď a délkou a během výpovědní doby. Okrajově jsem zmínil i další způsoby zániku obchodního zastoupení. V druhé částí práce jsem se zabýval vznikem práva na zvláštní odměnu a určením její výše při ukončení obchodního zastoupení.

 

Název: Odpovědnost za škodu na zásilce v různých druzích přepravy

Autor: David Línek
Verze ke stažení  

ABSTRAKT
Příspěvek představuje základy úpravy odpovědnosti za škodu na zásilce v občanském zákoníku a v mezinárodní automobilové, železniční a letecké přepravě. Zaměřuje se přitom zejména na pojetí odpovědnosti (objektivní/subjektivní), liberační důvody a jejich kategorizaci a odpovědnost v případech, že přepravu provádí více dopravců. Dochází k závěru, že pojetí odpovědnosti je jak v tuzemské úpravě, tak v mezinárodních úmluvách objektivní, přičemž zejména mezinárodní úmluvy mají silně kogentní povahu.

 

Název: Specifika nabídkových řízení ve veřejných službách v přepravě cestujících

Autor: Marie Švábová
Verze ke stažení

ABSTRAKT

Tato práce se zabývá právní problematikou nabídkových řízení ve veřejných službách v přepravě cestujících. Nejdříve uvádí, za jakých okolností bude možné provést nabídkové řízení, tedy uzavřít smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících dle Zákona o veřejných službách a poté se ponejvíce soustředí na rozbor nabídkového řízení, které je nejčastějším prostředkem sloužícím k výběru dopravce ve veřejných službách v přepravě osob. Práce tak převážně rozebírá ustanovení Zákona o veřejných službách, avšak vzhledem k tomu, že ZVS často odkazuje na ustanovení Zákona o veřejných zakázkách, jsou na závěr práce srovnány instituty, které jsou v těchto zákonech upraveny odlišně. 

Zákon o veřejných službách měl ambici být komplexní normou upravující zajišťování dopravní obslužnosti, ale tento cíl naplnil jen částečně, když některá práva a povinnosti jsou jednoznačně vymezena již prostřednictvím Nařízení a v řadě případů odkazuje na ustanovení ZVZ, přičemž tento odkaz není dostatečný, jelikož mnohdy je pouze obecný. ZVZ mnohdy obsahuje odlišnou úpravu pro jednotlivé druhy zadávacích řízení, a tak odkaz na ZVZ může působit výkladové problémy. Přesto zákon přinesl poměrně ucelený režim platný pro uzavírání smluv v oblasti veřejné přepravy cestujících, i když cestou ke zjednodušení legislativy by bylo spíše sjednocení národní pravidel pro výběr dodavatelů a jejich shrnutí v rámci jediného předpisu.

 


 

 

 

Ostatní

Důležité odkazy

Informační systém Studium

více...

Nástěnka

více...

E-shop

více...

Nabídky práce

více...

 

Fakultní časopisy

AUC Iuridica 3/2017

více...

Jurisprudence 4/2017

více...

Právněhistorické studie č. 47/1

více...

PLWP (Working Papers) 2017/III

více...

Univerzita Karlova
© 2012 - 2016 Právnická fakulta
Univerzita Karlova, Právnická fakulta, nám. Curieových 901/7, 116 40 Praha 1, tel. +420 221 005 111