Sborník příspěvků z roku 2013

 

Sborník příspěvků z roku 2013

 

PANEL 1: Právní jednání

ABSTRAKT
Tato práce pojednává o novinkách v právní úpravě jednání za obchodní korporaci. Je rozdělena na čtyři části. V první se věnuji otázce postavení statutárního orgánu. Ten bude nově zákonným zástupcem. Z toho plyne především aplikace obecné úpravy zastoupení. Kontroverzní otázkou je zde aplikace ustanovení o překročení zástupčího oprávnění – tedy vázanost nepravým zástupcem, nikoliv neplatnost právního jednání. Další novinkou v postavení statutárního orgánu je výslovné dovolení udělení individuální plné moci jednomu členovi statutárního orgánu, pokud může za obchodní korporaci jednat pouze více členů. V druhé části se věnuji pouze systematice úpravy jednání zaměstnanci, neboť zde neodchází k věcným změnám. V třetí části popisuji novinky v prokuře - tedy deklaratorní zápis do obchodního rejstříku, možnost omezení na jeden obchodní závod či pobočku a nově stanovená povinnost prokuristy jednat s péčí řádného hospodáře. Poslední část je věnována zbylým možnostem jednání za obchodní korporaci, tj. nezmocněnému jednatelství, jednání vedoucím odštěpného závodu a jednání před vznikem obchodní korporace. Novinkou je zde jednání opatrovníkem – tato možnost ustanovit obchodní korporaci opatrovníka bude zcela jistě bude předmětem diskuzí, avšak z hlediska jednání za obchodní korporaci nepřináší žádné výkladové potíže.
 

PANEL 2: Postavení členů orgánů

ABSTRAKT
S nadsázkou lze říct, že problematika souběhu funkcí (vedoucího) zaměstnance a statutárního orgánu společnosti se stala jakýmsi evergreenem, který byl v minulých letech víceméně potichu tolerován, tedy výslovně nezakazován a zpravidla nijak zvlášť nesankcionován. Až na základě „přelomového“ rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z prosince 2010 se věci daly v dané oblasti „do pohybu“. Výsledkem je mimo jiné novela obchodního zákoníku přijatá zákonem č. 351/2011 Sb., která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2012.
Souběh výkonu funkce statutárního orgánu nebo jeho člena a výkon práce na základě pracovního poměru na manažerské pozici je tak podle nyní účinné úpravy možný. Nepodařilo se ale vyřešit všechny problémy a nejasnosti. Navíc za necelý rok se stav opět změní prostřednictvím zákona o obchodních korporacích.
Cílem mojí práce bude nastínit vývoj souběhu funkcí do onoho přelomového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, poukázat na události, které dané rozhodnutí vyvolalo a zmapovat legislativní změny, které byly následně schváleny hlavně v oblasti obchodního práva. Pokusím se také o pohled do budoucnosti, konkrétně na to, jak bude problematika souběhu funkcí vypadat po 1. lednu 2014, až vstoupí v účinnost nový občanský zákoník a také zákon o obchodních korporacích.
 
ABSTRAKT
Cílem předkládané práce je podrobná analýza povahy odpovědnosti za škodu při porušení fiduciárních povinností (tj. při porušení péče řádného hospodáře). Nová zákonná úprava soukromého práva opouští tzv. jednotu civilního deliktu a rozlišuje jej na případy porušení zákona a porušení smluvních povinností. Distinkce mezi deliktní a kontraktní odpovědností otevírá právní vědě i praxi nové otázky stran subsumpce jednotlivých případů pod ustanovení o smluvní či zákonné odpovědnosti a důsledků z toho plynoucích.
Toto pojednání se zaměřuje na charakter porušení povinností správců (členů řídících a kontrolních orgánů) obchodních kapitálových společností. Tito správci jsou povinni jednat s kvalitou, kterou odborná literatura označuje jako péči řádného hospodáře, resp. fiduciární povinnosti. Pro posouzení výše předestřeného cíle je potřebné podrobit analýze vztah mezi správci a jejich principály, v případě tohoto textu mezi manažery a podílníky obchodních korporací. Není účelem tohoto příspěvku popsat kvalitu jednání správců korporací, tj. zabývat se obsahem pojmu péče řádného hospodáře. Analýza je vedena v rovině abstraktnější, když centrem jejího zájmu je povaha vztahu, obligace mezi správci a principály a nikoliv detailní rozbor jedné nebo několik obsahových částí tohoto vztahu.
Snažím se v této práci nabourat obecně zakořeněnou představu o smluvním charakteru vztahu mezi společníky a členy představenstev či dozorčích rad. Vybídla mě k tomu zákonná úprava, jež nově diferencuje civilní delikt a klade na právní teorii i praxi nutnost zodpovězení nových otázek. Leč argumentuji ve prospěch mimosmluvní odpovědnosti členů řídících (a kontrolních) orgánů, tento závěr je ipso facto relativizován významnými podobnostmi v předpokladech obou druhů odpovědnosti.
Práce je členěna do tří kapitol. V první části práce jsou nastíněna teoretická východiska vztahu manažerů a společníků, jakožto součásti obecného paradigmatu obchodních korporací. Ve druhé části jsou dané teoretické závěry zohledněny ve snaze posoudit charakter fiduciární obligace. Třetí část poté vymezuje rozdíly v charakteru odpovědnosti za škodu, popisuje a srovnává jejich jednotlivé případy. Při nové konstrukci civilního deliktního práva se autor snaží vyrovnat s otázkou do jaké skupiny zařadit případ porušení fiduciárních povinností. Nastiňuje možné odpovědi a explikuje jejich jednotlivé důsledky. Neopomenuto nezůstává ani posouzení odpovědnosti z hlediska motivace.
 
ABSTRAKT
Rekodifikace na první pohled přichází s celou řadou změn, které by měly přinést obchodním korporacím podnikatelsky vstřícnější úpravu, jež bude přát odvážným podnikatelským rozhodnutím, ale zároveň poskytovat společnostem i nadále dostatečnou ochranu před bezuzdným či ledabylým jednáním jejich statutárních orgánů. Svědčí o tom ostatně kupříkladu výslovné zakotvení pravidla podnikatelského úsudku, dále možnost statutárního orgánu požádat valnou hromadu o udělení závazného pokynu do obchodního vedení nebo možné zjednodušení pozice statutárního orgánu ve sporu o porušení povinné péče. Konkrétní podoba těchto jednotlivých institutů nicméně vzbuzuje i nadále mnoho otázek, jejichž praktické řešení teprve rozhodne o tom, zda bude ideový cíl nové úpravy naplněn. Snahou o nastínění některých těchto otázek je vedena i předkládaná práce.


PANEL 3: Koncernové právo

Vlivná osoba - pojem a právní postavení
Autor: Petra Kamínková
Soubor ke stažení: Kaminkova_vlivna_osoba
ABSTRAKT
Doposud nebyl zaslán.
 
ABSTRAKT
Cílem této práce je seznámit čtenáře s novou úpravou práva podnikatelských seskupení v zákoně o obchodních korporacích. V úvodu je podán stručný nástin vývoje koncernového práva v Evropě a v České republice, ve zbytku se text práce zaměřuje na novou úpravu v komparaci s úpravou koncernového práva v obchodním zákoníku. Zejména se vysvětluje nové pojetí prosazování vlivu, kdy zákonodárce odlišuje ovlivnění, ovládání a koncern. V souvislosti s koncernem jsou pak zmíněna i evropská východiska nového pojetí a deklarované důvody, na základě kterých bylo upuštěno od výslovného zakotvení smluvního koncernu. Zmíněny jsou povinnosti, které vznikají osobám prosazujícím svůj vliv v obchodní korporaci, a jak je možné se těchto povinností v rámci koncernu zprostit – v této souvislosti se zdůrazňuje i flexibilnější pojetí koncernového a větší prostor pro uvážení členů koncernu. Práce se konečně zabývá i prostředky, které zákon o obchodních korporacích nabízí věřitelům a společníkům ovládané obchodní korporace pro případ zhoršení jejich postavení, a s tím související zprávou o vztazích, která má napomoci větší transparentnosti vztahů mezi propojenými osobami.
 
ABSTRAKT
V souvislosti s rekodifikací dochází ke změně koncernového práva. Nový zákon o obchodních korporacích na rozdíl od stávajícího obchodního zákoníku, který je inspirován německým koncernovým právem vytváří úprava zcela specifickou, která byla inspirována nejrůznějšími právními řády.
Dle nového pojetí jsou koncerny zvláštní podmnožinou ovládajících osob se speciálními právy a povinnostmi a jako takové je nutné je odlišit od osob vlivných. Pro určení vztahu ovládání vymezuje zákon o obchodních korporacích domněnky ovládání v zásadě stejně jako obchodní zákoník, avšak tyto domněnky koncipuje jako vyvratitelné. Koncerny se nadále nerozlišují na faktické a smluvní, ale na koncerny přiznané a nepřiznané. Oba mají podobná práva ve vztahu k řízeným osobám, avšak pouze přiznané mohou využít zvláštních práv ve vztahu k odpovědností.
Mimoto zákon o obchodních korporacích upravuje jinak vztah orgánů řízené a řídící osoby a jejich odpovědnost. Poslední část práce se pak zabývá změnami v úpravě zprávy o vztazích.
 

PANEL 4: Ochrana věřitelů v korporátním právu

ABSTRAKT
Tato práce se zabývá tématem vnitřního obchodování a zájmové kolize v korporátním právu, se zaměřením na téma transakcí s konfliktem zájmů. Cílem je podat základní analýzu účinného právního stavu této úpravy v České republice (část první) a navazující podrobný rozbor právní úpravy nové, obsažené v novém občanském zákoníku a zákoně o obchodních korporacích, která tvoří těžiště této práce (část druhá). Úprava vnitřního obchodování a transakcí se střetem zájmů je v současnosti upravena v § 196a obchodního zákoníku. Toto ustanovení je častým předmětem zájmu odborné veřejnosti i rozhodovací praxe soudů, především kvůli mnoha výkladovým a aplikačním problémům, s touto úpravou souvisejícím. Ty se zákonodárce snaží řešit v rekodifikační úpravě, když v souladu se změnou obecné koncepce § 196a ObchZ ruší a zavádí mnohé zcela nové mechanismy s důrazem na větší flexibilitu podnikání a transakcí. Práce se snaží ukázat, že nová úprava sice mnohé problémy řeší, ale zároveň některými nejednoznačnými pasážemi vyvolává mnohé palčivé otázky, na které se práce pokouší upozornit a navrhnout některá možná řešení.
ABSTRAKT
Práce pojednává o ochraně menšinových společníků před extrahováním zisků společnosti a jejich disproporčním převodem do rukou většinového společníka (vnitřní obchodování). V první části je teoreticky rozebrán problém diskontování menšinového podílu vůči kontrolnímu podílu a také ekonomické důvody regulace vnitřního obchodování. Druhá část se zaměřuje na český zákon o obchodních korporacích a jeho systematiku ochrany menšinového společníka. Podrobně jsou rozebrány následující koncepty 1) transparence, 2) schvalování transakcí kontaminovaných střetem zájmů, 3) odpovědnost, 4) neplatnost kontaminovaných transakcí a 5) právo výkupu menšinového podílu. Současná právní úprava je hodnocena ve světle premisy, že účinná regulace vnitřního obchodování by měla chránit menšinového společníka a umožnit levnější financování z vlastních zdrojů.

 

PANEL 5: Postavení společníka v s.r.o.

ABSTRAKT
Práce podává komplexní přehled změn v právní úpravě převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným, které nastanou po nabytí účinnosti zákona o obchodních korporacích a nového občanského zákoníku. Text se rozpadá do několika kapitol, přičemž každá kapitola se soustředí na určitou konkrétní změnu. Úvodem autor rozebírá koncepční změnu převodu podílu a (ne)možnost vyloučení převoditelnosti podílu na společníka. Následuje popis následků neudělení souhlasu s převodem podílu. Postupně jsou představeny i náležitosti smlouvy o převodu podílu a novinky v podobě nabytí podílu od neoprávněného a převodu kmenového listu.
 
Ostatní způsoby zániku účasti v SRO
Autor: Klára Švandelíková
Verze ke stažení: Svandelikova_zanik_ucasti_sro
ABSTRAKT
V předkládané práci se zabývám způsoby zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným. Vzhledem k nadcházející účinnosti nové právní úpravy jsem se zaměřila zejména na změny a novinky, které tuto formu obchodní společnosti v oblasti zániku účasti společníka čekají. Největší pozornost je věnována vystoupení společníka, jeho vyloučení rozhodnutím valné hromady a vyloučení soudem na návrh valné hromady. Zánik účasti v důsledku situací spojených s insolvencí, konkursem, nařízením výkonu rozhodnutí a exekucí byl taktéž rozebrán podrobněji. Úprava všech těchto způsobů dostála největších změn, případně si zaslouží detailnější rozbor pro svoji komplikovanost. Opomenuta není ani dohoda o ukončení účasti společníka a zrušení účasti soudem, ovšem stranou byla ponechána problematika převodu podílu, který je předmětem jiné práce. Součástí tohoto pojednání je i zjednodušená převodní tabulka pro lepší orientaci mezi nyní účinnou právní úpravou a tou, která nás čeká od 1. ledna 2014.
 
Uvolněný a vypořádací podíl
Autor: Kateřina Heroutová
Soubor ke stažení: Heroutova_vyporadaci_podil
ABSTRAKT

Tato seminární práce se zabývá problematikou zániku účasti společníka na společnosti s ručením omezením jinak než převodem, se zaměřením na srovnání staré a nové úpravy. Při zániku účasti společníka jinak než převodem dochází k několika problémům, se kterými se právní úprava musí vypořádat. Především je to další osud uvolněného podílu. Dle úpravy ObchZ podíl přejde na společnost, podle ZOK však společnost nesmí vlastnit vlastní podíl, ten proto zůstává původnímu společníku jako tzv. holé vlastnictví. Společnost s ním pouze nakládá. Riziko spojené se zánikem účasti nese podle obou úprav společnost, respektive jednotlivý společníci. Zákonodárce se poměrně důkladně vypořádal s problémem jednoosobních společností a zabránil situacím, kdy by měla zaniknout účast jediného společníka na společnosti jinak než převodem. Dalším problémem představuje vypořádání společnosti s bývalým společníkem. Odehrává se prostřednictvím vypořádacího podílu, který odráží majetkovou podstatu původního vkladu. Zatímco ObchodZ váže splatnost podílu na okamžik, kdy společnost rozhodne o dalším osudu podílu, ZOK jej váže primárně na prodání uvolněného podílu. Výši vypořádání určuje ObchZ objektivněji a spolehlivěji než ZOK, neboť ObchZ vychází primárně z účetní uzávěrky, kdežto ZOK ze samotného prodeje podílu.

 


PANEL 6: Akciová společnost - organizace

ABSTRAKT
Tato práce se zabývá změnami, které nastanou v organizaci dualistické akciové společnosti poté, co nabude účinnosti rekodifikace soukromého práva. Zaměřena je zejména na ty změny, které se budou dotýkat dozorčí rady společnosti, přičemž nejvíce prostoru je věnováno tématu kodeterminace a možným dopadům jejího zrušení. Cílem práce je zjistit, zda v organizaci dozorčí rady dojde k nějakým změnám, jaké změny to budou a jaké budou jejich dopady. K tomuto práce využívá vykreslení změn v nové úpravě oproti úpravě účinné, zahraniční srovnání i posouzení efektu, který jednotlivé možnosti úpravy mohou mít.
 
ABSTRAKT
Jednou z největších novinek, kterou přináší rekodifikace českého práva obchodních společností je možnost zvolit si systém vnitřní správy akciové společnosti. Vyjma tradičního dualistického modelu s představenstvem a dozorčí radou mají podnikatelé nově možnost zvolit si pro svou akciovou společnost model monistický se správní radou a statutárním ředitelem. Cílem této práce je podat stručný výklad nové právní úpravy v jejích širších souvislostech a přispět do diskuse nad interpretací některých sporných míst zákona. V těchto partiích práce bude zároveň ve větší míře čerpáno především z francouzské právní úpravy, která je často považována za archetyp monistického korporačního systému v Evropě.
 

PANEL 7: Postavení akcionáře

Druhy akcií v AS a jejich převod
Autor: Iva Janíčková
Verze ke stažení: Janickova_druhy_akcii
ABSTRAKT
Práce se věnuje dvěma hlavním tématům, jimž odpovídají i hlavní části, na něž je práce rozdělena. Prvním je úprava druhů akcií v zákoně o obchodních korporacích, u níž došlo k zásadní změně především v souvislosti se zrušením omezení ohledně druhů akcií, jež může akciová společnost vydat. Druhým jsou pak změny v úpravě převodu akcií podle NOZ a ZOK.
 
Změny v obsahu akcionářských práv
Autor: Jan Kolář
Soubor ke stažení: Kolar_obsah_prav
ABSTRAKT
Doposud nebyl zaslán.

 

Ostatní

Důležité odkazy

Informační systém Studium

více...

Nástěnka

více...

E-shop

více...

Nabídky práce

více...

 

Fakultní časopisy

AUC Iuridica 3/2017

více...

Jurisprudence 5/2017

více...

Právněhistorické studie č. 47/1

více...

PLWP (Working Papers) 2017/III

více...

Univerzita Karlova
© 2012 - 2016 Právnická fakulta
Univerzita Karlova, Právnická fakulta, nám. Curieových 901/7, 116 40 Praha 1, tel. +420 221 005 111