Denisa Mokřížová

Výjezdní workshop z obchodního práva

Obchodní právo pod Sněžkou i drobnohledem

pátek 21. – neděle 23. dubna 2017
školicí středisko UK, Pec pod Sněžkou


Přípustné šíření závadných údajů o jiném soutěžiteli
Denisa Mokřížová
4. ročník
 
Úvod a cíl práce
Záměrem této práce bylo nalézt, čím se rozumí pojem závadný údaj v pojetí nekalé soutěže a kdy je přípustné šířit závadné údaje o jiném soutěžiteli.  Domnívám se, že existují tři případy, za kterých je možné takové závadné údaje bez hrozící sankce šířit. Dle mého názoru je to oprávněná obrana, přípustná srovnávací reklama a nezávislé informování spotřebitelů například v podobě vědeckých studií a spotřebitelských testů. Oprávněná obrana jako prvek nekalé soutěže není v zákoně jasně definovaná, je proto nutné vycházet zejména z názorů a poznatků soudní praxe. Srovnávací reklama je oproti tomu v zákoně upravena podrobněji a je i samostatnou skutkovou podstatou nekalé soutěže, i tak je ale třeba při vymezení jejích limitů vycházet, zde zejména z evropské rozhodovací praxe.  Ve své práci jsem také vybrala několik rozhodnutí, která v pojetí mého tématu považuji za klíčová.
 
Pojem závadný údaj
Závadným údajem můžeme ve světle § 2984 NOZ – zlehčování, rozumět údaje jak pravdivé tak nepravdivé, pokud jsou v hospodářském styku způsobilé jinému soutěžiteli přivodit újmu. Údajem je nutno rozumět širokou škálu informací týkajících se poměrů, výkonů nebo výrobků jiného soutěžitele.  Konkrétně se může jednat například o hodnocení či kritiku pracovních nebo výrobních postupů, obchodní politiky, hospodaření, marží, kvality zboží nebo služeb, výroby z nevhodných surovin, přístupu k zákazníkům a obchodním partnerům, neexistence různých povolení nebo porušování právních a jiných norem apod1. Zatímco ke zlehčování nepravdivým údajem podle prvního odstavce §2984 postačí, pokud soutěžitel údaj byť jen uvede nebo rozšiřuje, u druhého odstavce, zlehčování pravdivým údajem, musí být kumulativně naplněny podmínky, že soutěžitel údaj uvede a rozšiřuje.  Se závadnými údaji se můžeme setkat i u jiných skutkových podstat nekalé soutěže. Typicky se jedná o srovnávací či klamavou reklamu. Rozdíl spočívá v tom, že zatímco u klamavé a srovnávací reklamy slouží závadné údaje k sebechvále soutěžitele samého, u zlehčování dochází k takovému šíření směrem k jiným soutěžitelům. Závadný údaj v pojetí klamavé reklamy spočívá ve schopnosti vyvolat v mysli recipienta nesprávnou představu, která odporuje realitě2.  V pojetí srovnávací reklamy pak pokud nesplňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v druhém odstavci §2980. Zároveň je nutné neopomenout také generální klauzuli v podobě §2976 NOZ, podle které musí být závadný údaj učiněný v hospodářském styku, v rozporu s dobrými mravy soutěže a také způsobilý přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům.
 
Oprávněná obrana
Přípustné šíření závadných údajů o jiném soutěžiteli ve smyslu oprávněné obrany máme zakotveno přímo v zákoně, a to ve druhém odstavci §2984, druhá věta: „Nekalou soutěží však není, byl-li soutěžitel k takovému jednání okolnostmi donucen (oprávněná obrana).“ S takovou obranou máme co činit nejen tehdy, jestliže reaguje na předchozí „útočné“ jednání soutěžitele, ale i tehdy pokud byl soutěžitel donucen okolnostmi. Takové okolnosti mohou být obecnějšího rázu a mít i objektivní povahu (existence splatné pohledávky; soukromý lékař vysvětlí pacientovi, proč a v čem byla nesprávná předchozí terapie ordinovaná jiným lékařem)3. Základním požadavkem oprávněné obrany je její přiměřenost, kterou je nutné posuzovat podle okolností daného případu. Nesmí tedy překračovat meze obranného, vysvětlujícího jednání a přecházet v agresivní útok. Dalo by se navíc chápat, že oprávněná obrana je speciálním institutem ve vtahu k nutné obraně (§2905 NOZ). V případě nutné obrany však musí reakce proti hrozícímu či trvajícímu útoku následovat bezprostředně, zatímco v případě tzv. oprávněné obrany je přípustný určitý přiměřený časový odstup. Dalším rozdílem mezi oběma instituty je skutečnost, že použití nutné obrany je odůvodněno hrozícím či trvajícím útokem, zatímco k oprávněné obraně postačí pouze to, aby k ní byl bránící se subjekt okolnostmi donucen, přičemž u oprávněné obrany zjevně chybí požadavek přiměřenosti, jenž je ex lege vyjádřen v ustanovení §2905 NOZ4. Důležitý je také požadavek pravdivosti šířených tvrzení, ve smyslu onoho §2984 (2), druhá věta, tak lze o oprávněné obraně uvažovat pouze v případě uvádění či rozšiřování pravdivých údajů o poměrech, výrobcích či výkonech jiného soutěžitele5.
 
Srovnávací reklama
Závadné údaje o jiném soutěžiteli lze bez hrozících sankcí šířit i na základě institutu srovnávací reklamy, pokud splňuje všechny podmínky ustanovení §2980 NOZ a požadavky generální klauzule uvedené v §2976 NOZ. Podmínky, za jejichž kumulativního splnění lze srovnávací reklamu považovat za dovolenou, doznaly v novém občanském zákoníku změn s poukazem důvodové zprávy na větší kompatibilitu se směrnicí 2006/1146.Požadavky kladené na přípustnou srovnávací reklamu lze zobecnit do dvou skupin. Za prvé jde o konkretizace obecného požadavku poctivé soutěže, vyjádřené již v jiných zákonných skutkových podstatách, za druhé o zvláštní požadavky kladené na srovnání, resp. identifikaci jiného soutěžitele v širším slova smyslu tak, aby takové srovnání (identifikace) bylo pro soutěž prospěšné, zejména přinášelo spotřebiteli relevantní informace pro jeho rozhodování ohledně jednotlivých produktů7. Nový občanský zákoník obsahuje pouze šest podmínek, namísto osmi podle §50a odstavce druhého ObchZ. Vyjmuta byla podmínka spočívající v zákazu „vyvolání nebezpečí záměny“ a „parazitování na pověsti“, které nyní představují samostatné skutkové podstaty v podobě §2981 a §2982 NOZ.
K jednotlivým podmínkám aprobace srovnávací reklamy (§2980 odst. 2)
a) zákaz klamavé srovnávací reklamy
Toto ustanovení se na první pohled může jevit jako redundantní, neboť zákaz klamavé reklamy je vyjádřen již v §2977. Klamavost se nejčastěji týká uvádění nepravdivých údajů o druhu srovnávaného zboží či služeb (kategorie, jakosti, třídy apod.), jejich ceně, spotřebě, množství, výkonu apod.
b) srovnání srovnatelného
Jedná se o podmínku srovnání jen „zboží a službu uspokojující stejnou potřebu nebo ke stejnému účelu“. Tuto podmínku je třeba chápat spíše v restriktivním pojetí (například tarify operátorů u stejných konkrétních služeb, osobní automobily ve stejné kategorii vozů).
c) objektivní srovnání
Srovnávací reklama musí srovnávat objektivně jednu nebo více podstatných, důležitých, ověřitelných a příznačných vlastností zboží nebo služeb včetně ceny. Nelze si tedy vybrat pouze jednu zcela zanedbatelnou vlastnost určitého zboží či služby a tuto srovnávat s konkurencí, když existuje řada skutečně důležitých vlastností srovnávaného zboží, které jsou pro zákazníka relevantní při učinění rozhodnutí o koupi9.
d) zákaz srovnávání zboží s označením původu se zbožím bez tohoto označení
Tato podmínka platí jenom pro případy, kdy existuje chráněné označení původu. Srovnání je v takovém případě možné jenom vůči výrobkům, které používají shodné označení původu10.
e) zákaz zlehčování a nekalého těžení ve vztahu k soutěžiteli
V pojetí přípustného šíření závadných údajů považuji tuto podmínku za nešťastnou, zlehčování je podle §2984 jednání, kterými soutěžitel šíří pravdivé i nepravdivé údaje o jiném soutěžiteli.  V takovémto pojetí, kdy srovnávací reklama obsahuje nejčastěji pravdivé a závadné údaje, by podle tohoto ustanovení vůbec neměla být povolena.
f) zákaz srovnávací reklamy na imitace
Formulací této podmínky se ustanovení dotýká jiné zvláštní skutkové podstaty nekalé soutěže, a to tzv. otrockého napodobení, které spadá do širšího rámce vyvolávání nebezpečí záměny. Na rozdíl od otrockého napodobení, kde soutěžitel nepůvodnost svého výkon neodhaluje, v případě srovnávací reklamy naopak na nepůvodnost poukazuje a tím parazituje na pověsti druhého soutěžitele11.
 
Z judikatury přípustného šíření závadných údajů:
VS 3 Cmo 195/200912
V tomto případě žalobce i žalovaná provozovali prodejny s drogistickým zbožím. Poté, co žalobce žalované vypověděl několik smluv o spolupráci a bezvýsledně ji vyzval k vrácení plnění z nedokončených obchodů, rozhodl se žalobce k blokování vstupu do prodejen žalované a pomocí letáků a transparentů informoval potenciální zákazníky o podle něho závadném jednání žalované, že nedodržuje dobu splatnosti a dlouhodobě neplní smluvní podmínky. Žalovaná následně v médiích označovala jednání žalobce za nátlakové s požadavkem podpisu jednostranné, pro ni a další drogisty nevýhodné franšízingové smlouvy a ostatní drogisty vyzývala, aby se žalobcem nenavazovali spolupráci. Předmětem sporu u krajského soudu první instance byl tvrzený nárok žalobce na uložení povinnosti žalované zdržet se závadného jednání. Krajský soud rozsudkem žalobu zamítl a uložil žalobci zaplatit žalované náhradu 15 589 Kč. Odvolací soud následně rozsudek potvrdil. Pokud totiž poté žalovaná následně uvedla v tisku či příspěvcích na internetu předmětná svá hodnocení výkonů žalobce, za stavu, kdy již oba účastníci svá stanoviska veřejně prezentovali a jejich spor byl „medializován“, pak je třeba přiznat jí právo oprávněné obrany proti jednání žalobce, jež časově předcházelo jejímu jednání.
NS 29 Odo 106/2001
V tomto dovolání Nejvyšší soud rozhodoval mimo jiné i o tom, zda zveřejnění informací o neuhrazených závazcích dlužníka je nekalou soutěží ve smyslu §50 ObchZ – zlehčování. Dovolatel – žalobce Mgr. M.K. jako správce konkursní podstaty úpadkyně I. spol. s.r.o. v této věci namítal, že žalovaný F. n. M. Č. r. se dopustil nekalosoutěžního jednání mimo jiné i tím, že zveřejnil údaje o neuhrazení kupní ceny ze smlouvy o prodeji části státního podniku E., které neuhradila pozdější úpadkyně I. spol. s.r.o. Žalobce v tomto případě odkazoval na ustanovení §44 a §50 ObchZ. Dovolací soud v tomto případě věc zamítl a potvrdil závěry odvolacího soudu, že toto jednání žalovaného směřovalo k řešení pohledávky vzniklé ze smlouvy a bylo projevem snahy informovat o postupech proti dlužníkům a obhajobou činnosti související s privatizací státního majetku. K celému pak Nejvyšší soud dodal, že pokud informace o výši splatných, leč dosud neuhrazených, závazků svých dlužníků zveřejnil soutěžitel v hospodářské soutěži, pak za předpokladu, že šlo o informaci pravdivou, a že její zveřejnění směřovalo k vymáhání dluhu (např. k zajištění plurality věřitelů pro účely podání návrhů na prohlášení konkursu), se o nekalou soutěž ve smyslu ustanovení §50 ObchZ nejedná.
Z toho klíčového rozhodnutí pak vycházel i Nejvyšší soud v rozsudku NS 23 Cdo 1924/2012, který v tomto případě zkoumal, zda žalovaná předmětným inzerátem skutečně hledala další věřitele ke společnému postupu proti dlužníkovi - žalobci. Oproti předchozímu rozhodnutí zde však Nejvyšší soud konstatoval, že došlo k naplnění speciální skutkové podstaty zlehčování (§50 ObchZ), a to z důvodu, že inzerát měl šikanózní povahu a jeho cílem bylo zdiskreditovat žalobce. Pokud totiž sama žalovaná uvedla, že neměla a nemá důvod podat návrh na zahájení insolvenčního řízené vůči žalobci, je zcela irelevantní její následná argumentace, že má vůči žalobci pohledávku, kterou uplatnila u soudu.
C-356/04
Soudní dvůr Evropské unie se v tomto rozsudku věnoval předběžné otázce mimo jiné i o tom, zda musí být srovnávací reklama dovolena pouze tehdy, jestliže by se srovnání tykalo jednotlivého zboží nebo služeb, které slouží stejným potřebám nebo jsou zamýšleny pro stejný účel, s vyloučením sortimentů zboží, nebo i tehdy, když tyto sortimenty jako celek, a nikoliv nezbytně jako každá jeho část, slouží týmž potřebám nebo jsou zamýšleny pro stejný účel. Skutkový stav se týkal sporu mezi společnostmi Lidl a Colruyt v Belgii. Společnosti Lidl vadilo, že Colruyt zaslala svým zákazníkům dopis, ve kterém kromě jiných informací uvedla, že na základě jejich indexu průměrných cen vypočítala, kolik za rok rodina v jejich obchodě ušetří při nákupu za 100 Eur týdně. V tomto reklamním dopise přitom srovnávala celý určitý sortiment výrobků běžné spotřeby prodávaných dvěma soutěžícími řetězci a nikoli jednotlivé výrobky prodávané těmito řetězci. Soudní dvůr danou záležitost v pojetí srovnávací reklamy shledal v pořádku a argumentoval například tím, že možnost provést hromadné srovnání sortimentu srovnatelných výrobků může zadavateli reklamy umožnit, aby spotřebiteli poskytl reklamní informaci obsahující syntetické a globální údaje, jež se pro něj může ukázat zvláště relevantní. To platí obzvláště v takovém odvětví, jako je odvětví velkých obchodů, kde spotřebitel obvykle uskutečňuje vícero nákupů k uspokojení svých běžných životních potřeb. Z pohledu takových nákupů se může srovnávací informace týkající se obecné úrovně cen uplatňovaných řetězci velkých obchodů nebo týkající se obecné úrovně cen uplatňovaných těmito řetězci v případě daného sortimentu výrobků, které uvádějí na trh, ukázat pro spotřebitele jako užitečnější než srovnávací informace omezená na ten či onen konkrétní výrobek.
 
Závadné údaje k jiným účelům
Šíření závadných údajů o jiném soutěžiteli je přípustné také pro účely jako může být například vědecké hodnocení a informace pro spotřebitele. V takovém případě však není splněna obecnější podmínka nekalé soutěže, nejde o jednání v hospodářském styku. Hodnotitelská instituce (například testovací časopis) samozřejmě nesmí být hospodářsky či jinak spojena s těmi hospodářskými subjekty, jejichž poměry, výkony, či výrobek hodnotí, nesmí být ani hmotně zainteresována na výsledcích testů. I při nezávislé testování musí být postupováno odborným způsobem.  Uplatní se pak analogicky povinnost z §5 NOZ, podle něhož ten, kdo se veřejně přihlásí k odbornému výkonu, dává tím najevo, že je schopen jednat s pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži13.
 
Závěr:
Český právní řád i předpisy Evropské unie obecně šíření závadných údaj v několika případech připouštějí. Je třeba si uvědomit, že závadným údajem se rozumí informace jak pravdivé, tak nepravdivé a považuji za vhodné takové šíření soutěžitelům za splnění určitých podmínek umožnit, to hlavně proto, že takovéto jednání přispívá k přirozenému fungování tržní ekonomiky a nezbytností je také dostatečné informování spotřebitelů.  V úvahu připadá i otázka, zda jsou tři výše vymezené oblasti, ve kterých je šíření závadných údajů přípustné, dostatečné k přirozenému fungování tržní ekonomiky a informovanosti spotřebitelů.  Například prvorepubliková úprava, zákon č. 111/1927 Sb. proti nekalé soutěži v §10 odstavec 1 stanovil, že „Kdo za účelem soutěže učiní nebo rozšiřuje o poměrech podniku údaje (§ 2, odst. 2.) způsobilé poškoditi podnik, může býti, pokud nedokáže jejich pravdivost, žalován, aby se zdržel těchto údajů i jejich rozšiřování, odstranil závadný stav a nahradil škodu z tohoto vzniklou. Též může býti žalován, aby na své útraty v jednom nebo v několika časopisech, jež soud určí, uveřejnil odvolání zlehčení.“ V tomto prvorepublikovém zákoně tak bylo možno zlehčovat jiné soutěžitele i závadnými údaji, pokud by případný žalovaný dokázal jejich pravdivost. Myslím, že takový institut by i v dnešní době vhodně doplnil tři výše uvedené oblasti přípustného šíření závadných údajů o jiném soutěžiteli.
 
Poznámky:
1. D. Ondrejová: Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku, 1. vydání, 2014, s. 202
2. S. Černá, I. Štenglová, I. Pelikánová, J. Dědič a kolektiv:  Obchodní Právo – podnikatel, podnikání, závazky s účastí podnikatele, 1. vydání, 2016, s. 298
3. P. Hajn: Občanský zákoník – komentář, svazek VI, Wolters Kluwer, Praha, 2014, výklad k §2984
4. D. Ondrejová: Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku, 1. vydání, 2014, s. 206
5. Požadavek formulován v NS 32 Odo 1318/2004
6. D. Ondrejová: Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku, 1. vydání, 2014, s. 137
7. D. Patěk: Nad aktuální podobou práva proti nekalé soutěži (nejen) v občanském zákoníku, Obchodněprávní revue 3/2016, s. 65
8. Hulmák a kol: Občanský zákoník VI závazkové právo, zvláštní část, komentář, 1. vydání, C.H.Beck  2014, s. 1808
9. D. Ondrejová: Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku, 1. vydání, 2014, s. 143
10. S. Černá, I. Štenglová, I. Pelikánová, J. Dědič a kolektiv:  Obchodní Právo – podnikatel, podnikání, závazky s účastí podnikatele, 1. vydání, 2016, s. 302
11. S. Černá, I. Štenglová, I. Pelikánová, J. Dědič a kolektiv:  Obchodní Právo – podnikatel, podnikání, závazky s účastí podnikatele, 1. vydání, 2016, s. 303
12. J. Macek: Rozhodnutí ve věcech nekalé soutěže a obchodní firmy, II. díl, 1. vydání, Praha, C.H.Beck, 2011, s. 444
13. P. Hajn: Občanský zákoník – komentář, svazek VI, Wolters Kluwer, Praha, 2014, výklad k §2984
 
Zdroje:
 
Odborná literatura a články:
 
D. Ondrejová: Přehled judikatury ve věcech nekalé soutěže. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer a.s., 2011
D. Ondrejová: D. Ondrejová: Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku, 1. vydání, C.H. Beck, 2014
S. Černá, I. Štenglová, I. Pelikánová, J. Dědič a kolektiv:  Obchodní Právo – podnikatel, podnikání, závazky s účastí podnikatele, 1. vydání, Wolters Kluwer, 2016
J. Macek: Rozhodnutí ve věcech nekalé soutěže a obchodní firmy, II. díl, 1. vydání, Praha, C.H.Beck, 2011
P. Hajn: Občanský zákoník – komentář, svazek VI, Wolters Kluwer, Praha, 2014
Hulmák a kol: Občanský zákoník VI závazkové právo, zvláštní část, komentář, 1. vydání, C.H.Beck  2014,
D. Patěk: Nad aktuální podobou práva proti nekalé soutěži (nejen) v občanském zákoníku, Obchodněprávní revue 3/2016
D. Patěk: Nad zákazem pravdivého zlehčování konkurenta, Obchodní právo č. 7/2010, str. 2 - 11
 
 
Judikatura:
 
VS 3 Cmo 195/20096
NS 29 Odo 106/2001
NS 23 Cdo 1924/2012
NS 32 Odo 1318/2004
C 356/04
 
 
Právní normativní akty:
 
Zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Zák. č. 111/1927 Sb., o ochraně proti nekalé soutěži, ve znění pozdějších předpisů.
Směrnice 2006/114/ES

 


Důležité odkazy

Informační systém Studium

více...

Nástěnka

více...

E-shop

více...

Nabídky práce

více...

 

Fakultní časopisy

AUC Iuridica 3/2017

více...

Jurisprudence 4/2017

více...

Právněhistorické studie č. 47/1

více...

PLWP (Working Papers) 2017/III

více...

Univerzita Karlova
© 2012 - 2016 Právnická fakulta
Univerzita Karlova, Právnická fakulta, nám. Curieových 901/7, 116 40 Praha 1, tel. +420 221 005 111