Sborník příspěvků z roku 2017

Sborník příspěvků z roku 2017

PANEL 1: Koncerny I (garant JUDr. Kateřina Eichlerová, Ph.D.)

Autor: Mgr. Dominik Králik
Verze ke stažení 
ABSTRAKT
Tento článok sa zaoberá otázkou koncernového záujmu. Otázka záujmu, či už koncernu alebo jednej spoločnosti, je otvorenou témou, ktorému sa tuzemská doktrína vo väčšom rozsahu nevenuje. Na začiatok pojednania sa zameriame na otázku podmienok prípustnosti zásahu do obchodného vedenia riadenej spoločnosti. Následne, po konštatovaní, že jednou z podmienok takých zásahov je práve prítomnosť koncernového záujmu, prejdeme k pojednaniu o tom, čo to ten koncernový záujem je a zdôrazníme skutočnosť, že nie je jediným záujmom v koncerne. Koncernový záujem je širšou kategóriou pre koncernovú politiku a my si ukážeme, z ktorých dokumentov v koncerne je možné ho zistiť. Otázke koncernového alebo, ak chceme, skupinového záujmu, sa venujú aj expertné skupiny na úrovni Európskej unie. Predkladaný návrh sekundárnej legislatívy si spoločne priblížime. V posledných dvoch častiach sa v krátkosti zastavíme o úlohe koncernového záujmu v insolvenčnom konaní a o koncernovom záujme v medzinárodných súvislostiach.
 
Autor: Ota Mach
ABSTRAKT
Závaznost pokynů v koncernu je dlouho rozebíranou otázkou, nejen v České republice, ale i v zahraničí. Rekodifikace nám zrušením rozdělení na faktický a smluvní koncern, ponechává otevřenou otázku, zda jsou pokyny udělované řídící osobou závazné pro osobu řízenou, a případně za jakých podmínek. Příspěvek má za cíl představit argumenty obou názorových skupin, a následnou interpretaci předmětného ustanovení zákona o obchodních korporacích pomocí výkladových metod. V závěru bude navíc rozebrána otázka dispozitivnosti daného ustanovení a význam, který má ten či onen závěr pro praxi.
 
Autor: Gabriela Blahoudková
ABSTRAKT
Cílem této práce je seznámit čtenáře s vybranými oblastmi právní úpravy koncernů, týkajícími se především problematiky vyrovnání újmy, která vznikla v koncernu následkem ovlivnění. Riziko vzniku újmy je trvale spjato s existencí koncernu a nové koncernové právo zdařile reflektuje ekonomickou realitu (dalším koncernovým rizikem je například nebezpečí negativního ovlivnění hospodářské soutěže). Příčiny vzniku újmy mohou být různé, může se jednat o jednorázovou událost nebo trvalejší stav (např. systémové změny v rámci koncernu) a stejně tak různými způsoby může být újma i vyrovnána. Tato práce se v první části zaměří na definování obecných pojmů a charakteristiku koncernů ve dvou základních modelech – německém a francouzském. Účinnou právní úpravu dle ZOK v první řadě srovná s úpravou platnou za účinnosti Obchodního zákoníku, následně srovná právní důsledky ovlivnění v jednotlivých typech podnikatelských seskupení a nakonec zopakuje výhody které existence koncernu řídící osobě přináší.
 
Autor: Jan Papajanovský
ABSTRAKT
Cílem příspěvku je stručně čtenáře seznámit s problematikou obce jako řídící osoby v koncernu, která se v nedávné době stala aktuální po zveřejnění záměru největších českých měst – Brna a Prahy – koncerny obecních společností vytvořit. V úvodu je obecně popsán vztah mezi obcemi a obecními společnostmi, který je ve většině případů vztahem ovládající a ovládané osoby ve smyslu § 74 a násl. ZOK. Na konkrétních příkladech jsou dále rozebírány problémy, které z tohoto vztahu členy orgánů obcí i obecních společností vyplývají.
Následně je jako možný způsob řešení těchto problémů již diskutována problematika „obecního koncernu“ se zvláštním zřetelem na konkrétní možnosti vyrovnání újmy uvnitř takového seskupení.
 
Autor: Jaroslav Fořt
ABSTRAKT
Kdo všechno může být v postavení vlivné osoby ve smyslu § 71 zákona o obchodních korporacích? Může být takovou osobou rovněž věřitel? Kdy se jedná pouze o nástroje zajištění dluhu a kdy o zásah do vnitřního chodu korporace?
Lze uzavřít, že vlivnou osobou může být skutečně kdekdo a může jí být zcela jistě také věřitel. Je ovšem třeba mít na paměti, že stejně tak jako jiné osoby mající vliv, ani věřitel mající vliv není automaticky a bez dalšího vlivnou osobou ve smyslu zákona o obchodních korporacích. Je třeba zkoumat zejména faktické uplatnění jeho vlivu, dále míru tohoto vlivu a jeho reálný dopad na osobu ovlivněnou (tedy, zda by při absenci takového ovlivnění daný následek nenastal, popř. by nastal jinak) a v neposlední řadě, zda ovlivněním vznikla ovlivněné osobě újma.
Specifickým testem v případě, že je osobou s vlivem věřitel, je zda se jedná o ovlivnění uvnitř korporace, či zda se jedná toliko o sjednané nástroje posílení pozice věřitele v rámci obligačního vztahu.


PANEL 2: Druhy podílů v kapitálové obchodní společnosti (garant JUDr. Petr Čech, Ph.D., LL.M.)

Autor: Hana Kadeřábková
ABSTRAKT
V práci s názvem ‚Která ujednání založí zvláštní druh podílu‘ se věnuji přípustnosti jednotlivých ujednání vedoucích k založení zvláštních druhů podílů v kapitálových společnostech a jejich limitům. Současná právní úprava umožňuje, aby společenská smlouva připouštěla vznik různých druhů podílů. Zvláštní druhy podílů lze založit modifikací zákonem upravených práv a povinností společníků, ujednáními inkorporujícími do podílu nová práva nebo povinnosti nebo odebráním některých zákonem upravených práv a povinností společníků. V práci docházím k závěru, že modifikace práv a povinností, které s vlastnictvím podílu spojuje zákon, je v zásadě přípustná, inkorporace nových práv a povinností do podílu je přípustná tehdy, pokud tato práva a povinnosti souvisí s účastí na společnosti, a odebrání zákonem upravených práv a povinností společníků je možné pouze ve velmi omezené míře, a to za předpokladu, že tím není dotčena samotná podstata účasti ve společnosti. Vždy je navíc třeba brát ohled na obecný limit daný zákazem bezdůvodně zvýhodňovat či znevýhodňovat členy korporace a povinností šetřit jejich členská práva a oprávněné zájmy.
 
Autor: Tomáš Smetana
ABSTRAKT
Kromě shrnutí obecných otázek práva na podíl na zisku jsem rozebral možnosti distribuce zisku v kapitálových obchodních společností, které připouští zákon o obchodních korporacích. Práce se zabývá nejen dělením mezi společníky společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, nýbrž i možným dělením mezi třetí osoby a snaží se definovat limity dispozitivní úpravy těchto otázek.
 
Autor: Jiří Švejda
ABSTRAKT
Práce se zabývá problematikou možnosti existence podílu bez hlasovacích a kontrolních práv v obchodní korporaci. Úvodem se autor věnuje historickému vývoji, který je nutný pro pochopení případných důsledků existence takovéhoto podílu. Právní úprava po 1. lednu 2014 přinesla totiž zásadní změny v úpravě společnosti s ručeným omezeným, která rozvířila odbornou debatu nad možností takovéhoto podílu a jejich důsledků, ovšem doposud bez jednotného názoru odborné veřejnosti.
Práce se věnuje podílům ve všech obchodních korporacích, nicméně největší pozornost je věnována právě podílu ve společnosti s ručeným omezeným, kde je vyloučení těchto práv nejvíce kontroverzní. Vzhledem k převážně dispozitivní zákonné úpravě, široké smluvní autonomii vůle a názorům odborné veřejnosti však lze mít za to, že vyloučení hlasovacích práv je možný u akciové společnosti, u společnosti s ručením omezeným a u osobních společností. Družstevní podíl bez hlasovacích práv nepřipadá v úvahu. Vyloučení práv kontrolních je pak v rozporu s dobrými mravy a je tedy nepřípustné u všech obchodních korporací.
 
Autor: Josef Peroutka
ABSTRAKT
Tato práce se věnuje tématu akcií s rozdílnou vahou hlasu, nebo-li akcií s násobnými hlasovacími právy. Hlavním smyslem této práce je alespoň základně nastínit problematiku tohoto druhu akcií, její úpravu jak v České republice, tak i v zahraničí. Úvodní kapitola je věnována základní definici akcií jako cenných papírů a možností práv, která s nimi lze spojit. Druhá kapitola se věnuje akciím s násobnými hlasovacími právy jako takovými. Třetí kapitola podává výklad o kladech a záporech tohoto druhu akcií, možnostech jejich zneužití a obrany proti tomu. Čtvrtá kapitola pak ukazuje pro srovnání zahraniční právní úpravy, zejména úpravu v USA a pak též ve vybraných státech západní Evropy. Závěrečná pátá kapitola shrnuje dané téma a nastiňuje možný vývoj v této oblasti.
 
Autor: Tomáš Janoušek
ABSTRAKT
Zakladatelské a investiční akcie SICAV jsou povinně vydávány jako akcie kusové. Některá práva s nimi spojená jsou upravena zvlášť, avšak ve zbytku je zakládá obecná úprava ZOK. Akcionářská práva jsou podstatně ovlivněna povinným rozdělením jmění SICAV. Specifický charakter SICAV pak buď opodstatňuje zvláštní výklad některých ustanovení, nebo přímo nutnost jejich úpravy. Ukazuji to na vybraných příkladech.
Zaprvé na právech kvalifikované menšiny akcionářů. Ta jsou vázána na velikost podílu akcionáře, určeného dle poměru počtu kusových akcií ve vlastnictví akcionáře k počtu všech vydaných kusových akcií. U SICAV však není proporcionalita investičních a zakladatelských akcií k sobě navzájem ani k základnímu kapitálu zajištěna. Přikláním se proto k názoru, že za jistých okolností by měl být pojem základní kapitál v § 365 ZOK ve vztahu k SICAV vykládat úžeji.
Zadruhé, pro investiční akcie je omezeno právo podílet se na zisku toliko na zisk z hospodaření se jměním k investiční činnosti. Podobné omezení však ve vztahu k zakladatelským akciím ZISIF nestanoví, proto je třeba vyložit, vztahuje-li se na ně dle § 348 odst. 1 ZOK právo podílet se na zisku SICAV jakožto celku. Domnívám se, že nikoli. Ani výklad však vzhledem k procesní stránce věci neposkytuje vlastníkům investičních akcií dostatečnou ochranu, pročež navrhuji ZISIF odpovídajícím způsobem doplnit.
Zatřetí, dle mého názoru pravidla ZISIF pro výpočet aktuální hodnoty investiční akcie SICAV nevytvářející podfondy dostatečně nerespektují charakter SICAV. Do výpočtu dle § 191 odst. 2 ZISIF vstupuje jak celé jmění SICAV, tak všechny akcie, přičemž jejich proporcionalita není nijak zajištěna. Domnívám se tedy, že by jejich aktuální hodnota měla být vypočtena podílem hodnoty investičního jmění a počtu investičních akcií.
 

PANEL 3: Aktuální problémy družstev (garant JUDr. Tomáš Horáček, Ph.D.)

Autor: Tomáš Hejný
ABSTRAKT
Co se týče převodu družstevního podílu v bytových družstvech, právní úprava obsažená v občanském zákoníku z roku 1964 i obchodním zákoníku měla svá „bílá místa“ – místa, která mezi laickou i odbornou veřejností vzbuzovala nejasnosti a pochyby ohledně její správnosti a úplnosti. Nicméně, zákonodárce přijetím nové civilní legislativy (nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích) na mnohá tato „bílá místa“ právní úpravy reagoval v patřičných ustanoveních. Cílem této práce je tuto novou právní úpravu zhodnotit a posoudit, zda přispívá k odstranění nejasností a pochybností laické i odborné veřejnosti, či nikoli. Autor nejprve analyzuje původní právní úpravu (občanský zákoník z roku 1964 i obchodní zákoník), dobové názory odborné veřejnosti i ustálenou soudní praxi. Uvedené posléze srovnává s novou právní úpravou, dostupnými aktuálními názory odborné veřejnosti a závěrem hodnotí její přínos pro podobu právní úpravy bytového družstevnictví. Na základě provedené analýzy považuje autor této práce nově přijaté legislativní řešení za velmi zdařilé, odstraňující veškeré nejasnosti a pochyby z původní právní úpravy vyplývající. Nicméně, až následující léta ukážou, zda autor této práce měl ve svém hodnocení pravdu.
 

PANEL 4: Nekalá soutěž (garant: JUDr. Daniel Patěk, Ph.D.)

Autor: Dominik Havliš
ABSTRAKT
Ochrana slabší strany je jednou z hlavích zásad nejenom českého soukromého práva, ale všech moderních právních řádů po celém světě. Více chráněny jsou mj. osoby nezletilé, zaměstnanci, nájemci či spotřebitelé. Právo ochrany spotřebitele vzniklo jako snaha korigovat tržní mechanismy a zajistit lepší postavení spotřebitelům vůči podnikateli, který vystupuje jako profesionál v daném oboru. Cílem této práce bude vysvětlit pojem ,,průměrný spotřebitel´´ a najít jeho oporu v zákoně. Dále budu nahlížet na právo ochrany spotřebitele jako na dynamické právní odvětví, které se mění jak v čase, tak geograficky. Neboť je založeno zejména na praxi vnitrostátních soudů jednotlivých členských států, a tudíž i míra ochrany spotřebitele napříč Evropskou unií bude odlišná, což názorně demonstruji na relevantních judikátech. Dále poukážu na to, že pod zvýšenou ochranou jsou pak zvlášť zranitelní spotřebitelé, kteří mohou na určitou obchodní praktiku, důsledkem např. nízkého věku, špatného zdraví, reagovat méně kriticky než běžní spotřebitelé.
 
Autor: Dominik Ilichman
ABSTRAKT
Cílem této práce je nalézt limity agresivního jednání v hospodářské soutěži. Agrese a hospodářská soutěž jsou pojmy, které spolu úzce souvisí, a určitá míra agrese je pro soutěžní chování charakteristická. Agrese jako prvek nekalosoutěžního jednání není v českém právním řádu jasně definovaná, a proto je nutné vycházet především z výkladu jednotlivých autorů, zabývajících se nekalou soutěží, a z názorů a poznatků dosavadní soudní praxe.
S agresivními praktikami se můžeme setkat napříč všemi pojmenovanými i nepojmenovanými skutky nekalé soutěže. Tato práce se však zabývá pouze těmi nejagresivnějšími z nich. Agrese se v hospodářském styku objevuje v několika rovinách, a to jak ve vztahu soutěžitele vůči spotřebiteli, tak ve vzájemném vztahu dvou soutěžitelů. Jak vyplývá ze zadání, tato práce je zaměřena především na agresivní jednání směřovaná proti spotřebiteli.
Podstatná část práce je věnovaná reklamě, jakožto jednomu z nejrozšířenějších prostředků pro šíření agrese v hospodářské soutěži. Podrobněji autor rozebírá agresivní reklamu cílící na děti, reklamu klamavou, podprahovou i metody guerillového marketingu. Pozornost zaměřuje také na aktuální praktiky uskutečňované prostřednictvím internetu – cybersquatting, typosquatting, domain name hijacking či zneužívání meta-tagů.
 
Autor: Denisa Mokřížová
ABSTRAKT
Záměrem této práce bylo nalézt, čím se rozumí pojem závadný údaj v pojetí nekalé soutěže a kdy je přípustné šířit závadné údaje o jiném soutěžiteli. Domnívám se, že existují tři případy, za kterých je možné takové závadné údaje bez hrozící sankce šířit. Dle mého názoru je to oprávněná obrana, přípustná srovnávací reklama a nezávislé informování spotřebitelů například v podobě vědeckých studií a spotřebitelských testů. Oprávněná obrana jako prvek nekalé soutěže není v zákoně jasně definovaná, je proto nutné vycházet zejména z názorů a poznatků soudní praxe. Srovnávací reklama je oproti tomu v zákoně upravena podrobněji a je i samostatnou skutkovou podstatou nekalé soutěže, i tak je ale třeba při vymezení jejích limitů vycházet, zde zejména z evropské rozhodovací praxe. Ve své práci jsem také vybrala několik rozhodnutí, která v pojetí mého tématu považuji za klíčová.
 
Autor: Zuzana Beerová
ABSTRAKT
Práce se zabývá aspekty nekalé soutěže, se kterými se lze setkat při odchodu zaměstnanců od zaměstnavatele / soutěžitele. Práce zkoumá současnou právní úpravu, pod kterou lze tuto problematiku subsumovat, dále se zabývá jednotlivými skutkovými podstatami, které mohou naplnit v praxi podstatu nekalé soutěže. Práce se na tuto problematiku dívá pohledem odcházejícího zaměstnance, zaměstnavatele / soutěžitele, od kterého zaměstnanec odchází, a stejně tak optikou zaměstnavatele / soutěžitele, u kterého se zaměstnanec chystá nově pracovat. Práce rozebírá i relevantní judikaturu, která se k tématu vztahuje.
 
Název: Západní značka, východní kvalita? (nekalosoutěžní pohled na problém různého složení potravin v různých členských státech)
Autor: Filip Jelínek
Verze ke stažení: 
ABSTRAKT

 

Ostatní

Důležité odkazy

Informační systém Studium

více...

Nástěnka

více...

E-shop

více...

Nabídky práce

více...

 

Fakultní časopisy

AUC Iuridica 2/2017

více...

Jurisprudence 2/2017

více...

Právněhistorické studie č. 46/2

více...

PLWP (Working Papers) 2017/II

více...

Univerzita Karlova
© 2012 - 2016 Právnická fakulta
Univerzita Karlova, Právnická fakulta, nám. Curieových 901/7, 116 40 Praha 1, tel. +420 221 005 111