Často kladené otázky

Aktualizováno 31.8.2017 

Co je to studijní plán a jak poznám podle jakého studijního plánu se mám řídit?
 
Kolik studijních plánů na PF UK existuje a proč?
 
Jak bezpečně poznám, jaký studijní plán se na mne vztahuje?
 
Jak se započítávají kredity za povinně volitelné předměty (PVP)?
 
Je vůbec nutné k úspěšnému ukončení studia absolvovat nějaký volitelný předmět (VP)?
 
Co se stane, když není úspěšně absolvován již jednou závazně zapsaný PVP?
 
Jak je to s hranicí 16 % pro studenty (HPRAVO5)? Znamená to, že VP nad tuto hranici si nemůžu zapisovat, resp. když si je zapíšu a absolvuji je, nebudou se mi za ně počítat kredity?
 
Lze změnit téma již zadané diplomové práce (DP)?
 
Jaké jsou podmínky pro možnost obhajovat diplomovou práci?
 
Jestliže byl již jednou předmět absolvovaný na zahraniční vysoké škole v rámci studijních pobytů, na které byl posluchač vyslán PFUK uznán jako předmět „volitelný“, lze takový předmět znovu uznat jako „povinně volitelný“?
 
 
 

Co je to studijní plán a jak poznám podle jakého studijního plánu se mám řídit?

Studijní plán je konkretizací studijního programu. Studijní program zjednodušeně řečeno stanoví, jaké studijní povinnosti je třeba splnit k úspěšnému absolvování studia. Studijní plán pak tyto povinnosti konkretizuje, což znamená, že na studenty, kteří zahájili své studium v různých akademických letech, mohou být kladeny poněkud odlišné požadavky z hlediska toho, jaké studijní povinnosti musí splnit. Studijní plány se tak zejména liší:

• v počtu kreditů, které je nutné získat pro úspěšné absolvování studia za povinně volitelné předměty
• v počtu kreditů, které je možné započíst pro úspěšné absolvování studia za volitelné předměty,
• v počtu kreditů, které se započítávají za volitelné předměty pro postup do vyššího ročníku,
• z hlediska povinnosti absolvovat předměty, které byly nově zavedeny (např. v rámci skupiny jazykových povinně volitelných předmětů).
• z hlediska forem examinace (např. některé předměty, které byly absolvovány pouze zkouškou, musejí být nově absolvovány zápočtem, na který teprve navazuje zkouška.
 

Kolik studijních plánů na PF UK existuje a proč?

Na Právnické fakultě existují v tuto chvíli tři studijní plány, přičemž ten nejstarší se vztahuje na studenty, kteří začali studovat před rokem 2010/2011, většina studentů v rámci tohoto studijního plánu již absolvovala a těm, kteří to dosud nestihli, obvykle již zbývá jen složit závěrečné státní zkoušky. Studijní plán těchto studentů je zveřejněn v archivních exemplářích „Karolinek“, které jsou k dispozici pod tímto odkazem.
Vedle toho existují další studijní plány, které jsou zveřejněny na webových stránkách právnické fakulty v sekci studium a jsou označeny jako

HPPRAVO5
HPPRAVO2017

Hlavní důvod, proč byly vytvořeny tyto dva studijní plány, spočívá v přijetí zcela nových Pravidlech pro organizaci studia, která nabývají účinnosti od 1. 10. 2017. (dále jen POS 2017). Tato pravidla POS 2017 se však na ty studenty, kteří se zapsali do prvního úseku studia pro akademické roky, které započaly před 1. 10. 2017, neaplikují v celém rozsahu. Pro tyto studenty na základě čl. 92 odst. 2 POS 2017 bude až do ukončení jejich studia rozhodný čl. 4 a čl 11 Pravidel pro organizaci studia z roku 2015 (dále jen POS 2015). Studijní plán těchto studentů je proto také označen jako HPPRAVO5. Rozdíly se konkrétně týkají zejména podílu kreditů za volitelné předměty pro zápis do vyššího ročníku, jakož i podílu kreditů za volitelné předměty pro absolvování studia. Na studenty, kteří nastoupili ke studiu do 1. ročníku v akademickém roce 2017/2018 se však již POS 2017 vztahuje v plném rozsahu, což je také důvodem, proč byl zaveden nový studijní plán HPPRAVO2017. 

 

Jak bezpečně poznám, jaký studijní plán se na mne vztahuje?

Každý student si může ve studijním informačním systému v záložce Nastavení/Informace ověřit, jaký studijní plán se na něj vztahuje.
  

Jak se započítávají kredity za povinně volitelné předměty (PVP)?

Kredity za absolvované PVP se na naší fakultě započítávají vždy v plném rozsahu, tedy stejně jako povinné předměty (PP). Teoreticky je možné získat v rámci jednoho ročníku kredity pouze za PVP, tyto kredity budou započítány v plném rozsahu a lze tak postoupit do vyššího ročníku bez absolvování jediného VP.

Studijní plány pak předepisují minimální počet kreditů, které je třeba získat ze tří podskupin povinně volitelných předmětů za celé studium. Konkrétně jde o skupinu:

1. jazykových PVP
2. PVP diplomových seminářů
3. obecných PVP

Pro studijní plán (HPRAVO5) platí:

Absolvováním předmětů ze skupiny jazykových PVP je třeba získat 9 kreditů, což je zároveň limit. Absolvováním diplomového semináře získáte 6 kreditů, což je rovněž nejvyšší počet kreditů, které lze získat v této skupině. Avšak pokud jde o skupinu obecných PVP, zde je nutné získat minimálně 27

Pro studijní plán (HPRAVO2017) platí:

Absolvováním předmětů ze skupiny jazykových PVP je třeba získat 12 kreditů, což je zároveň limit. Absolvováním diplomového semináře získáte 6 kreditů, což je rovněž nejvyšší počet kreditů, které lze získat v této skupině. Avšak pokud jde o skupinu obecných PVP, zde je nutné získat 39 kreditů.

V obou studijních plánech však horní hranice není nijak omezena. Např. v zájmu získání určitého specializačního modulu lze kreditů za tyto předměty získat podstatně více.

UPOZORNĚNÍ: předměty vyučované na ostatních fakultách univerzity, přestože mají na těchto ostatních fakultách charakter povinných nebo povinně volitelných předmětů (tj. z hlediska jiných studijních programů), považují se z hlediska studenta právnické fakulty vždy za volitelné předměty ( a to i když počet kreditů stanovený příslušnou fakultou za splnění těchto předmětů zůstává zachován).

 

Je vůbec nutné k úspěšnému ukončení studia absolvovat nějaký volitelný předmět (VP)?

K úspěšnému absolvování studia vůbec není nutné absolvovat jakýkoliv volitelný předmět. K úspěšnému absolvování studia je nutné pouze získat celkem 300 kreditů.

Počet kreditů, které je vyhrazeno pro možnost absolvovat libovolné předměty, tak lze splnit absolvováním jak VP, tak předmětů ze skupiny obecných PVP.
Konkrétní počty kreditů za libovolné předměty se liší podle studijních plánů, což konkrétně znamená, že namísto 27 kreditů ve studijním plánu (HPRAVO5) nebo 39 (HPRAVO2017) kreditů za povinně volitelné předměty lze získat například 57 kreditů nebo i více. Za PVP lze ve skutečnosti získat podstatně více kreditů, neboť celkový počet 300 kreditů, který je nutný k úspěšnému absolvování studia, je jen spodní hranicí, která samozřejmě může být překročena. Nikdo tak není nucen plnit v průběhu studia žádný VP a může studium úspěšně absolvovat tím, že místo nich splní výhradně PVP alespoň za 57 kreditů. Tento postup je navíc výhodný v tom, že kredity za povinně volitelné předměty se pro účely postupu do vyššího ročníku vždy započítávají v plném rozsahu.

 

Co se stane, když není úspěšně absolvován již jednou závazně zapsaný PVP?

Pokud jde o předměty ze skupiny obecných PVP, pak se tím, že nejsou absolvovány, nestane nic, resp. jen to, že za ně nejsou získány kredity. Zápis nesplněného PVP je možné opakovat, avšak pouze jednou. Toto pravidlo se vztahuje také na předměty ze skupiny diplomových seminářů a jazykových PVP. Avšak vzhledem k tomu, že kredity za tyto předměty je nezbytně nutné získat k absolvování studia, bude mít nesplnění těchto předmětů při opakovaném zápisu – na rozdíl od druhého nesplnění předmětu ze skupiny obecných PVP – za následek ukončení studia. Předměty ze skupiny PVP diplomových seminářů a jazykových PVP se tak prakticky od PP liší pouze tím, že není nutné si je zapisovat v bezprostředně následujícím akademickém roce poté, kdy byl předmět poprvé zapsán, aniž by byl absolvován.

 

Jak je to s hranicí 16 % pro studenty HPRAVO5? Znamená to, že VP nad tuto hranici si nemůžu zapisovat, resp. když si je zapíšu a absolvuji je, nebudou se mi za ně počítat kredity?

Ne, nic takového to neznamená. Počet kreditů, které si můžete zapsat a poté následně získat za absolvování VP, není vůbec nijak omezen. Hranice 16 %, resp. v určitých případech 25 %, určuje pouze to, kolik maximálně kreditů, které by vám jinak chyběly pro dosažení minimální hranice pro postup do dalšího ročníku, se může při tomto výpočtu započítat za absolvování VP. Konkrétně je počet kreditů, které budou započítány za absolvování VP podle jednotlivých ročníků stanoven takto:

Ročník
kreditů za všechny VP
kreditů za VP
vyučované pouze na PF
2.
10
10
3.
19
19
4.
29
45
5.
38
60
6. - 10.
48
75

Přestože však kredity nebudou započteny z hlediska kontroly pro postup do dalšího ročníku, tj. i když nebudou zohledněny při kontrole pro postup do vyššího ročníku, budete je mít ve vašem elektronickém přehledu o vykonaných studijních povinnostech a budou se započítávat do celkového počtu vašich kreditů. Zároveň pak tyto kredity mohou být „využity“ jak pro postup zase do následujícího ročníku, tak pro získání celkové hranice 300 kreditů. Kredity za volitelné předměty se tedy neztrácejí, nemusí však být vždy započítány pro postup do vyššího ročníku.

doc. JUDr. Karel Beran, Ph.D.
Mgr. Miroslav Sojka
Jakub Horký
 

Lze změnit téma již zadané diplomové práce (DP)?

Změnu tématu DP upravuje čl. 41 Pravidel pro organizaci studia, který stanoví:
(1) Téma diplomové práce je možné změnit pouze na žádost studenta.

(2) Změna tématu na téže katedře je možná jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a vedoucího příslušné katedry, který současně určí, zda se změní vedoucí diplomové práce.

(3) Změna tématu, která se týká i změny katedry, na které bude práce obhajována, je možná jen se souhlasem

a) původního vedoucího diplomové práce,
b) vedoucího katedry, na které byla diplomová práce původně zadána,
c) nového vedoucího práce a
d) vedoucího katedry, na které má být diplomová práce nově obhajována.

(4) Student může změnit téma diplomové práce pouze do odevzdání diplomové práce.

Z toho plyne, že změna diplomové práce je možná, pokud je podána žádost, na které vyjádří svůj souhlas dotčené osoby. Žádost je třeba podat na formuláři, který je dostupný pod tímto odkazem.

 

Jaké jsou podmínky pro možnost obhajovat diplomovou práci?

Odpověď na tuto otázku vyplývá ze čtyř předpisů:
"První částí státní závěrečné zkoušky je obhajoba diplomové práce" (čl. 10 odst.2 Pravidla pro organizaci studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy).
"Počet kreditů nutný pro skládání první a druhé části státní závěrečné zkoušky je 210, pro konání třetí nebo čtvrté části státní závěrečné zkoušky je 300." (čl. 10 odst.8 POS).
"Pro konání části státní zkoušky SZZ1 a SZZ2 je nutné získat alespoň minimální počet kreditů ze skupiny PVP diplomových seminářů." (Organizace studia – na fakultě, magisterský studijní program Právo a právní věda se studijním oborem Právo)
„Předpokladem pro konání části státní zkoušky je
a) absolvování povinných předmětů, které pro konání této části státní zkoušky stanoví studijní plán,
b) získání minimálního počtu kreditů ze stanovené nebo vybrané skupiny nebo skupin povinně volitelných předmětů stanovených pro tuto část státní zkoušky studijním plánem; umožňuje-li studijní plán pro část státní zkoušky výběr z více tematických okruhů, může též stanovit, že tento výběr musí odpovídat vybrané skupině povinně volitelných předmětů. (čl. 9 odst. 8 SZŘ UK)

doc. JUDr. Karel Beran, Ph.D.
Mgr. Miroslav Sojka
 

Jestliže byl již jednou předmět absolvovaný na zahraniční vysoké škole v rámci studijních pobytů, na které byl posluchač vyslán PFUK uznán jako předmět „volitelný“, lze takový předmět znovu uznat jako „povinně volitelný“?

Někdy se stává, že studenti, kteří si po návratu ze zahraničního studijního pobytu nechají uznat všechny předměty na tomto pobytu vykonané jako „volitelné předměty“ následně zjistí, že jim chybí kredity ze skupiny „povinně volitelných předmětů“ a žádají, aby předměty, které byly uznány jako „volitelné“ byly se zpětnou účinností uznány jako „povinně volitelné“.
Takový postup není možný. Předměty vykonané v rámci zahraničního studijního pobytu lze uznat pouze jednou: buďto jako povinně volitelné předměty, nebo jako volitelné. V případě že již k uznání došlo, (tj. rozhodnutí se stalo pravomocným), nelze již dotyčný předmět uznat jako povinně volitelný.

doc. JUDr. Karel Beran, Ph.D.
 

 

 

nahoru


 

 

Univerzita Karlova
© 2012 - 2016 Právnická fakulta
Univerzita Karlova, Právnická fakulta, nám. Curieových 901/7, 116 40 Praha 1, tel. +420 221 005 111