Často kladené otázky


 

Jak se započítávají kredity za povinně volitelné předměty (PVP)?
Kredity za absolvované PVP se na naší fakultě započítávají vždy v plném rozsahu, tedy stejně jako povinné předměty (PP). Teoreticky je možné získat v rámci jednoho ročníku kredity pouze za PVP, tyto kredity budou započítány v plném rozsahu a lze tak postoupit do vyššího ročníku bez absolvování jediného PP. Studijní program pak předepisuje minimální počet kreditů, které je třeba získat ze tří podskupin povinně volitelných předmětů za celé studium. Konkrétně jde o skupinu: 
1. jazykových PVP
2. PVP diplomových seminářů
3. obecných PVP 
Absolvováním předmětů ze skupiny jazykových PVP je třeba získat 9 kreditů, což je zároveň limit. Absolvováním diplomového semináře získáte 6 kreditů, což je rovněž nejvyšší počet kreditů, které lze získat v této skupině. Avšak pokud jde o skupinu obecných PVP, zde je nutné získat minimálně 27 kreditů, ale horní hranice není nijak omezena. Např. v zájmu získání určitého specializačního modulu lze kreditů za tyto předměty získat podstatně více.
UPOZORNĚNÍ: předměty vyučované na ostatních fakultách univerzity, přestože mají na těchto ostatních fakultách charakter povinných nebo povinně volitelných předmětů (tj. z hlediska jiných studijních programů), považují se z hlediska studenta právnické fakulty vždy za volitelné předměty ( a to i když počet kreditů stanovený příslušnou fakultou za splnění těchto předmětů zůstává zachován).
Je vůbec nutné k úspěšnému ukončení studia absolvovat nějaký volitelný předmět (VP)?
K úspěšnému absolvování studia vůbec není nutné absolvovat jakýkoliv volitelný předmět. K úspěšnému absolvování studia je nutné pouze získat celkem 300 kreditů. 30 kreditů, které je vyhrazeno pro možnost absolvovat libovolné předměty, tak lze splnit absolvováním jak VP, tak předmětů ze skupiny obecných PVP. To konkrétně znamená, že namísto 27 kreditů za povinně volitelné předměty lze získat například 57 kreditů nebo i více. Za PVP lze ve skutečnosti získat podstatně více kreditů, neboť celkový počet 300 kreditů, který je nutný k úspěšnému absolvování studia, je jen spodní hranicí, která samozřejmě může být překročena. Nikdo tak není nucen plnit v průběhu studia žádný VP a může studium úspěšně absolvovat tím, že místo nich splní výhradně PVP alespoň za 57 kreditů. Tento postup je navíc výhodný v tom, že kredity za povinně volitelné předměty se pro účely postupu do vyššího ročníku vždy započítávají v plném rozsahu.
Co se stane, když není úspěšně absolvován již jednou závazně zapsaný PVP?
Pokud jde o předměty ze skupiny obecných PVP, pak se tím, že nejsou absolvovány, nestane nic, resp. jen to, že za ně nejsou získány kredity. Zápis nesplněného PVP je možné opakovat, avšak pouze jednou. Toto pravidlo se vztahuje také na předměty ze skupiny diplomových seminářů a jazykových PVP. Avšak vzhledem k tomu, že kredity za tyto předměty je nezbytně nutné získat k absolvování studia, bude mít nesplnění těchto předmětů při opakovaném zápisu – na rozdíl od druhého nesplnění předmětu ze skupiny obecných PVP – za následek ukončení studia. Předměty ze skupiny PVP diplomových seminářů a jazykových PVP se tak prakticky od PP liší pouze tím, že není nutné si je zapisovat v bezprostředně následujícím akademickém roce poté, kdy byl předmět poprvé zapsán, aniž by byl absolvován.
Jak je to s hranicí 16 %? Znamená to, že VP nad tuto hranici si nemůžu zapisovat, resp. když si je zapíšu a absolvuji je, nebudou se mi za ně počítat kredity?
Ne, nic takového to neznamená. Počet kreditů, které si můžete zapsat a poté následně získat za absolvování VP, není vůbec nijak omezen. Hranice 16 %, resp. v určitých případech 25 %, určuje pouze to, kolik maximálně kreditů, které by vám jinak chyběly pro dosažení minimální hranice pro postup do dalšího ročníku, se může při tomto výpočtu započítat za absolvování VP. Konkrétně je počet kreditů, které budou započítány za absolvování VP podle jednotlivých ročníků stanoven takto:

 

Ročník
kreditů za všechny VP
kreditů za VP
vyučované pouze na PF
2.
10
10
3.
19
19
4.
29
45
5.
38
60
6. - 10.
48
75
Přestože však kredity nebudou započteny z hlediska kontroly pro postup do dalšího ročníku, tj. i když nebudou zohledněny při kontrole pro postup do vyššího ročníku, budete je mít ve vašem  elektronickém přehledu o vykonaných studijních povinnostech a budou se započítávat do celkového počtu vašich kreditů. Zároveň pak tyto kredity mohou být „využity“ jak pro postup zase do následujícího ročníku, tak pro získání celkové hranice 300 kreditů. Kredity za volitelné předměty se tedy neztrácejí, nemusí však být vždy započítány pro postup do vyššího ročníku.
Proč jsou z hlediska „kreditů“ výhodnější PVP před VP?

VP podléhají na rozdíl od PVP dvěma omezením: pro účely dosažení celkové hranice 300 kreditů pro absolvování studia lze uplatnit pouze 30 kreditů a nikdy ne více, pro postup do vyššího ročníku se započítávají pouze v rozsahu 16 %, resp. v určitých případech 25 %. Jestliže tak získáte více jak 30 kreditů za volitelné předměty, potom pro Vás tyto předměty mohou být z hlediska kreditů důležité jen pro postup do vyššího ročníku, kdy jimi můžete nahradit kredity za nesplněné PP a PVP. Tento postup však obvykle vede k tomu, že se studium prodlužuje na 6 i 7 let, neboť povinnost získat minimálně 27 kreditů za PVP tím, že absolvujete VP, nezanikne. Naopak to ale platí, pokud absolvujete PVP za 57 kreditů, potom již nemusíte absolvovat žádný VP. Navíc PVP se se pro účely postupu do vyššího ročníku vždy započítávají v plném rozsahu.

doc. JUDr. Karel Beran, Ph.D.
Mgr. Miroslav Sojka
Jakub Horký

nahoru 


 

Lze změnit téma již zadané diplomové práce (DP)?

Změnu tématu DP upravuje čl. 38 odst. 7 Pravidel pro organizaci studia, který stanoví:
„Téma diplomové práce je možné změnit pouze na žádost studenta. Změna tématu na téže katedře je možná jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a vedoucího příslušné katedry, který současně rozhodne i o případné změně vedoucího diplomové práce. Změna tématu, která se týká i změny katedry, na které bude práce obhajována, je podmíněna též souhlasem vedoucího diplomové práce a vedoucího katedry, na které byla původně diplomová práce zadána. Žádosti o změnu tématu diplomové práce, která se dotýká změny katedry, nelze vyhovět, jestliže již počala běžet lhůta pro vykonání první a druhé části státní závěrečné zkoušky.“

Z toho plyne, že změna diplomové práce je možná, pokud je podána žádost, na které vyjádří svůj souhlas dotčené osoby. Žádost je třeba podat na formuláři, který je dostupný pod tímto odkazem. Z čl. 38 odst. 7 plyne však také, že nelze vyhovět žádosti, pokud by se změna tématu diplomové práce dotkla změny katedry, jestliže již počala běžet lhůta pro vykonání první a druhé části státní závěrečné zkoušky.

nahoru 

Proč nelze vyhovět žádosti, pokud by se změna tématu DP dotkla změny katedry, jestliže již počala běžet lhůta pro vykonání první a druhé části státní závěrečné zkoušky?

Důvodem pro úpravu čl. 38 odst. 7 POS je skutečnost, že jestliže se již rozběhla lhůta pro vykonání 1. části státní zkoušky, musí to znamenat, že byl absolvován diplomový seminář na určité konkrétní katedře. V okamžiku kdy se tak stalo, již není možné vyhovět eventuální žádosti o vymazání tohoto diplomové ho semináře, neboť by to vedlo k tomu, že by tímto postupem mohla být účelově obcházena dvouletá lhůta pro vykonání státní zkoušky v okamžiku, kdy se již rozběhla lhůta pro její vykonání. Diplomový seminář na nové katedře by totiž nemohl být konán dříve, než by byla zadána nová diplomová práce, což by vedlo k tomu, že by tato lhůta musela začít znovu běžet, což není přípustné. Zároveň není ani možné absolvovat dva diplomové semináře. To plyne z akreditovaného studijního programu, kde je stanoveno, že: „(6) Jednotlivé předměty ze skupiny PVP diplomových seminářů jsou navzájem neslučitelné (čl. 6 odst. 5 písm. c) a d) Studijního a zkušebního řádu UK).“Z toho plyne závěr, že není možné absolvovat dva diplomové semináře.

nahoru

Kdy se rozbíhá lhůta pro vykonání diplomové práce?

Odpověď na tuto otázku vyplývá ze čtyř předpisů:  

"První částí státní závěrečné zkoušky je obhajoba diplomové práce" (čl. 11 odst.2 Pravidla pro organizaci studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze).

"Počet kreditů nutný pro skládání první a druhé části státní závěrečné zkoušky je 210, pro konání třetí nebo čtvrté části státní závěrečné zkoušky je 300." (čl. 11 odst.7 POS).

"Pro konání části státní zkoušky SZZ1 a SZZ2 je nutné získat alespoň minimální počet kreditů ze skupiny PVP diplomových seminářů." (Organizace studia – na fakultě, magisterský studijní program Právo a právní věda se studijním oborem Právo)

"Státní zkoušku nebo její část má student právo absolvovat ve lhůtě dvou let. Lhůta začíná běžet od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy splnil předpoklady pro to, aby mohl konat státní zkoušku nebo její část. Jestliže student státní zkoušku nebo její část v této lhůtě neabsolvuje, posuzuje se tato skutečnost tak, že nastal případ uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. b); splnění předpokladů pro konání státní zkoušky nebo její části fakulta studentovi oznámí."  (čl. 7 odst. 10 Studijního a zkušebního řádu UK)

Lhůta pro vykonání diplomové práce začíná běžet od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy student splnil diplomový seminář a současně získal minimálně 210 kreditů.
 

doc. JUDr. Karel Beran, Ph.D.
Mgr. Miroslav Sojka 

nahoru


Jestliže byl již jednou předmět absolvováný na zahraniční vysoké škole v rámci studijních pobytů, na které byl posluchač vyslán PFUK uznán jako předmět „volitelný“, lze takový předmět znovu uznat jako „povinně volitelný“?

 

 Někdy se stává, že studenti, kteří si po návratu ze zahraničního studijního pobytu nechají uznat všechny předměty na tomto pobytu vykonané jako „volitelné předměty“ následně zjistí, že jim chybí kredity ze skupiny „povinně volitelných předmětů“ a žádají, aby předměty, které byly uznány jako „volitelné“ byly se zpětnou účinností uznány jako „povinně volitelné“.

Takový postup není možný. Předměty vykonané v rámci zahraničního studijního pobytu lze uznat pouze jednou: buďto jako povinně volitelné předměty, nebo jako volitelné. V případě že již k uznání došlo, (tj. rozhodnutí se stalo pravomocným), nelze již dotyčný předmět uznat jako povinně volitelný.

 

doc. JUDr. Karel Beran, Ph.D.

nahoru


 

 

Univerzita Karlova
© 2012 - 2016 Právnická fakulta
Univerzita Karlova, Právnická fakulta, nám. Curieových 901/7, 116 40 Praha 1, tel. +420 221 005 111